Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Vzpomínkový večer k nedožitým sedmdesátinám Zdeňka Pokorného

Vzpomínkový večer k nedožitým sedmdesátinám Zdeňka Pokorného

Hvězdárna a planetárium Brno v noci.
Autor: HaP Brno.

Dovolujeme si Vás pozvat na vzpomínkový večer k nedožitým sedmdesátinám RNDr. Zdeňka Pokorného, CSc., který se uskuteční v pondělí 20. února od 18 hodin v digitáriu Hvězdárny a planetária Brno.  

Budeme velmi rádi, když si spolu s námi vzpomenete na našeho kamaráda, kolegu a významného popularizátora astronomie. Prosím, tuto pozvánku rozšíříte mezi další přátele Zdeňka Pokorného. Svoji účast nám potvrďte do 17. února e-mailem reditel@hvezdarna.cz nebo telefonicky na 541 321 287.

Program vzpomínkového setkání...

  • Zrozeni v chladu a ohni – projekce retro pořadu v novém hávu
  • Zlaté století astronomie – čte Pavel Gabzdyl
  • Pozemšťané o mimozemšťanech – čte Jan Píšala
  • Příběh nesmrtelných poutníků – čte Jiří Dušek
  • Sejdeme se v minulosti - překvapení

drobné občerstvení, předpokládaný konec ve 20.00

Zdeněk Pokorný

Zdeněk Pokorný v roce 1997 na brněnské hvězdárně. Autor: HaP Brno.
Zdeněk Pokorný v roce 1997 na brněnské hvězdárně.
Autor: HaP Brno.
Doc. RNDr. Zdeněk Pokorný, CSc., (27. února 1947 – 5. prosince 2007) je s brněnskou hvězdárnou nesmazatelně spjat již od začátku 60. let 20. století, kdy zde působil jako demonstrátor – průvodce, který návštěvníků ukazuje noční oblohu.

Později vystudoval fyziku na brněnské univerzitě, v roce 1970 nastoupil jako ředitel hvězdárny v Prostějově, odkud však musel nuceně odejít a vrátit se do Brna. Právě tady od roku 1973 organizoval následující desetiletí jedinečné Letní školy astronomie – vždy pro tři desítky středoškoláků a vysokoškoláků. Vyučujícími tehdy byli převážně vědečtí a pedagogičtí pracovníci astronomických ústavů akademie věd a univerzit. Kromě zaručené kvality výkladu tak absolventi osobně poznali odborníky, kteří se přímo podíleli na astronomickém výzkumu. Také podkladový materiál představoval většinou vhodně upravená reálná pozorování. Obsahově se však letní školy astronomie nezabývaly celou astronomií, ale vždy jen nějakou její částí, například fyzika Slunce a Sluneční soustavy, spektroskopie, fotometrie, používání kalkulátorů nebo jednoduchých prostředků v astronomii.

Pod vedením Zdeňka Pokorného koncem 80. let vznikla nová forma představení pro planetária, která kombinovala několik živých výstupů střídaných s kratšími projekcemi. V takovém případě se ale moderátor držel scénáře, který úzce korespondoval s promítaným obrazem. Zdeněk Pokorný navíc věnoval mimořádnou pozornost výběru témat, hledal odpovědi na časté otázky kladené návštěvníky a jím tvořené pořady měly podobu uzavřených celků s literárními zápletkami pouze volně navazující na školní učivo.

Prvním takovým pořadem se stalo Zrozeni v chladu a ohni (scénář a režie Zdeněk Pokorný) o objevu supernovy ve Velkém Magellanově mračnu v roce 1987. A následovaly další pořady. Například Výprava na Měsíc pro první stupeň základních škol (autoři Zdeněk Pokorný, Miloslav Zejda) se v dalších letech nakonec dočkala 1 103 repríz pro celkem 134 290 diváků!

Video: Zrozeni v chladu a ohni - původní verze
(scénář a režie Zdeněk Pokorný)

To, že technika není hlavním cílem, nýbrž prostředkem k prezentaci astronomie, názorně předváděl po celá devadesátá léta. Své představy přitom formuloval i teoreticky – v podobě několika odborných prací. Také se stal autorem řady populárně vědeckých publikací, z nichž lze připomenout především Sto astronomických omylů uvedených na pravou míru (spoluautoři Zdeněk Horský, Zdeněk Mikulášek), Záludné otázky z astronomie (spoluautor Zdeněk Mikulášek) a Příběh nesmrtelných poutníků. Poslední jmenovaná kniha vyprávěla o dvojici meziplanetárních sond Voyager, která v sedmdesátých a osmdesátých letech zkoumala periferii Sluneční soustavy.

Zdeněk Pokorný vytvořil promyšlený astronomický kurz pro žáky základních a středních škol, který se v letech 1996 a 1998 proměnil v unikátní dvojdílné multimediální dílo Astro 2001: Báječný vesmír a Astro 2001: Jak vesmír funguje. Na rozdíl od jiných poznával uživatel základní informace o blízkém i vzdáleném vesmíru systematicky, dle předem dané navigace. Ve své době šlo o průkopnický čin na poli domácího vzdělávání s využitím multimediální počítačové techniky, na jehož podporu dorazil do České republiky významný britský popularizátor astronomie Patrick Moore. Astro 2001 nakonec vyšlo v řadě verzí i jazykových mutací, včetně hindštiny. Za jeho zásluhy po něm byla právem pojmenována planetka 10205 (Pokorný).

Zemřel předčasně 5. prosince 2007.

Přijďte s námi na něj zavzpomínat...

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna a planetárium Brno
[2] Zdeněk Pokorný v Databázi knih



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno, Zdeněk Pokorný


29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Capu di Muru

Tohle místo je jedno z pár u korsického Ajaccia, kde se dá nafotit noční obloha bez smogu okolních vesnic a měst. Na pláž jsem se dostal za cca hodinu a půl od silnice. Hladina byla rozbouřená a kapky vody párkrát dosáhly i na stativ, ale celkových cca 20 minut na popředí vodu dokonale zklidnilo.

Další informace »