Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Vzpomínkový večer k nedožitým sedmdesátinám Zdeňka Pokorného

Vzpomínkový večer k nedožitým sedmdesátinám Zdeňka Pokorného

Hvězdárna a planetárium Brno v noci.
Autor: HaP Brno.

Dovolujeme si Vás pozvat na vzpomínkový večer k nedožitým sedmdesátinám RNDr. Zdeňka Pokorného, CSc., který se uskuteční v pondělí 20. února od 18 hodin v digitáriu Hvězdárny a planetária Brno.  

Budeme velmi rádi, když si spolu s námi vzpomenete na našeho kamaráda, kolegu a významného popularizátora astronomie. Prosím, tuto pozvánku rozšíříte mezi další přátele Zdeňka Pokorného. Svoji účast nám potvrďte do 17. února e-mailem reditel@hvezdarna.cz nebo telefonicky na 541 321 287.

Program vzpomínkového setkání...

  • Zrozeni v chladu a ohni – projekce retro pořadu v novém hávu
  • Zlaté století astronomie – čte Pavel Gabzdyl
  • Pozemšťané o mimozemšťanech – čte Jan Píšala
  • Příběh nesmrtelných poutníků – čte Jiří Dušek
  • Sejdeme se v minulosti - překvapení

drobné občerstvení, předpokládaný konec ve 20.00

Zdeněk Pokorný

Zdeněk Pokorný v roce 1997 na brněnské hvězdárně. Autor: HaP Brno.
Zdeněk Pokorný v roce 1997 na brněnské hvězdárně.
Autor: HaP Brno.
Doc. RNDr. Zdeněk Pokorný, CSc., (27. února 1947 – 5. prosince 2007) je s brněnskou hvězdárnou nesmazatelně spjat již od začátku 60. let 20. století, kdy zde působil jako demonstrátor – průvodce, který návštěvníků ukazuje noční oblohu.

Později vystudoval fyziku na brněnské univerzitě, v roce 1970 nastoupil jako ředitel hvězdárny v Prostějově, odkud však musel nuceně odejít a vrátit se do Brna. Právě tady od roku 1973 organizoval následující desetiletí jedinečné Letní školy astronomie – vždy pro tři desítky středoškoláků a vysokoškoláků. Vyučujícími tehdy byli převážně vědečtí a pedagogičtí pracovníci astronomických ústavů akademie věd a univerzit. Kromě zaručené kvality výkladu tak absolventi osobně poznali odborníky, kteří se přímo podíleli na astronomickém výzkumu. Také podkladový materiál představoval většinou vhodně upravená reálná pozorování. Obsahově se však letní školy astronomie nezabývaly celou astronomií, ale vždy jen nějakou její částí, například fyzika Slunce a Sluneční soustavy, spektroskopie, fotometrie, používání kalkulátorů nebo jednoduchých prostředků v astronomii.

Pod vedením Zdeňka Pokorného koncem 80. let vznikla nová forma představení pro planetária, která kombinovala několik živých výstupů střídaných s kratšími projekcemi. V takovém případě se ale moderátor držel scénáře, který úzce korespondoval s promítaným obrazem. Zdeněk Pokorný navíc věnoval mimořádnou pozornost výběru témat, hledal odpovědi na časté otázky kladené návštěvníky a jím tvořené pořady měly podobu uzavřených celků s literárními zápletkami pouze volně navazující na školní učivo.

Prvním takovým pořadem se stalo Zrozeni v chladu a ohni (scénář a režie Zdeněk Pokorný) o objevu supernovy ve Velkém Magellanově mračnu v roce 1987. A následovaly další pořady. Například Výprava na Měsíc pro první stupeň základních škol (autoři Zdeněk Pokorný, Miloslav Zejda) se v dalších letech nakonec dočkala 1 103 repríz pro celkem 134 290 diváků!

Video: Zrozeni v chladu a ohni - původní verze
(scénář a režie Zdeněk Pokorný)

To, že technika není hlavním cílem, nýbrž prostředkem k prezentaci astronomie, názorně předváděl po celá devadesátá léta. Své představy přitom formuloval i teoreticky – v podobě několika odborných prací. Také se stal autorem řady populárně vědeckých publikací, z nichž lze připomenout především Sto astronomických omylů uvedených na pravou míru (spoluautoři Zdeněk Horský, Zdeněk Mikulášek), Záludné otázky z astronomie (spoluautor Zdeněk Mikulášek) a Příběh nesmrtelných poutníků. Poslední jmenovaná kniha vyprávěla o dvojici meziplanetárních sond Voyager, která v sedmdesátých a osmdesátých letech zkoumala periferii Sluneční soustavy.

Zdeněk Pokorný vytvořil promyšlený astronomický kurz pro žáky základních a středních škol, který se v letech 1996 a 1998 proměnil v unikátní dvojdílné multimediální dílo Astro 2001: Báječný vesmír a Astro 2001: Jak vesmír funguje. Na rozdíl od jiných poznával uživatel základní informace o blízkém i vzdáleném vesmíru systematicky, dle předem dané navigace. Ve své době šlo o průkopnický čin na poli domácího vzdělávání s využitím multimediální počítačové techniky, na jehož podporu dorazil do České republiky významný britský popularizátor astronomie Patrick Moore. Astro 2001 nakonec vyšlo v řadě verzí i jazykových mutací, včetně hindštiny. Za jeho zásluhy po něm byla právem pojmenována planetka 10205 (Pokorný).

Zemřel předčasně 5. prosince 2007.

Přijďte s námi na něj zavzpomínat...

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Hvězdárna a planetárium Brno
[2] Zdeněk Pokorný v Databázi knih



O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno, Zdeněk Pokorný


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »