Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  2010: Oblačná odysea aneb S pardubickou hvězdárnou na aviatické pouti

2010: Oblačná odysea aneb S pardubickou hvězdárnou na aviatické pouti

Symbolická kresba letu Jana Kašpara
Symbolická kresba letu Jana Kašpara
Až s podivem a rozhodně i s obdivem se v posledních dvou letech můžeme dívat na významná výročí, která nám připomínají slavné skutky neméně slavných a vyznaných lidí. V roce 2009 jsme s úžasem pohlédli na oblohu a připomněli si 400 let od prvního zdokumentovaného užití dalekohledu k astronomickému pozorování. Téhož roku i rovných 40 let od prvního přistání člověka na Měsíci. A letošní rok je opět ve znamení čtyřstého výročí, tentokráte od prvního pozorování Saturnových prstenců. Mezi vším tím kosmickým dobrodružstvím jako by skoro zanikalo jedno neméně významné, kterému je nyní rovných 100 let.

Artur Kraus
Artur Kraus
Již od pradávna si lidé představovali, jaké to je létat v oblacích. A bylo mnoho takových, kteří svou touhu po dobytí nebeských výšin zaplatili cenou nejvyšší.

Mezi takovými snílky, kterým dobývání nebeských výšin nedávalo spát, byl i Artur Kraus, zakladatel první lidové hvězdárny v českých zemích. Mimo svou zálibu v astronomii se pokoušel, jako mnozí před ním, vytvořit letoun, jenž by napodobil pohyb ptačích křídel. Idea takovéto v pravdě ornitoptéry byla natolik fantastická a neuvěřitelná, že si díky svým pokusům vysloužil přezdívku "bláznivý baron".

Po několika neúspěšných pokusech o vzlet ovšem i Artur Kraus připustil, že na motorovém létání, které se v tehdejším království českém rozvíjelo, přeci jen něco bude. Právě tehdy se sešli dvě osobnosti, Artur Kraus a Jan Kašpar.

Ačkoli se dnes připomíná pouze slavný let Ing. Jana Kašpara, nelze opomenout významnou zásluhu barona Krause, který mu byl nejen nepostradatelným pomocníkem, ale navíc i jeho letovým ředitelem, což byla funkce v tehdejší monarchii ze zákona povinná. Byl to právě Artur Kraus, který přemluvil Kašparova otce, významného pardubického hoteliéra, jenž počítal s tím, že mladý Jan převezme podnik, aby mu dovolil věnovat se naplno aviatice. Ba co více, jeho organizační schopnosti a vyjednávací talent byly na tak vysoké úrovni, že Kašparova otce přesvědčil, aby svého syna v pokusech o dobývání českého nebe plně finančně podporoval.

Byl to právě baron Kraus, který Janu Kašparovi organizoval letová představení. Artur Kraus byl tím příslovečným člověkem v pozadí, který podal zprávu o Kašparově prvním vzletu dne 16. dubna 1910.

Toto osudové partnerství dvou výjimečných osobností zapříčinilo, že právě před 100 lety byla dobyta česká "nebesa".

5. a 6. června tak můžete již tradičně potkat stánek pardubické hvězdárny na velkolepém pardubickém svátku aviatiky, kde budeme společně s letci oslavovat 100 let od slavného letu Jana Kašpara. Sto let od události, na níž měl nezanedbatelný podíl právě baron Kraus.

Těšit se můžete na ukázku astronomických dalekohledů. Pokud nám popřeje počasí, ukážeme Vám i Slunce přes speciální filtr.

TĚŠÍME SE NA VAŠI NÁVŠTĚVU!




O autorovi

Petr Komárek

Petr Komárek

Petr Komárek (* 5. října 1982, Pardubice, Česká republika) je popularizátorem astronomie, člen Astronomické společnosti Pardubice a od roku 2007 vedoucím Hvězdárny barona Artura Krause v Pardubicích, kde se mimo jiné věnuje se výchově mládeže v astronomických kroužcích. Jedním z jeho největších koníčků je cestování a fotografování. Účastnil se též tří expedic SAROS za úplným zatměním Slunce (do Turecka v roce 2006, Ruska v roce 2008 a Číny o rok později).



47. vesmírný týden 2017

47. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 11. do 26. 11. 2017. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn už je večer jen velmi nízko nad jihozápadem. První polovina noci nabízí také planety Neptun a Uran. Nad ránem je vidět nad jihovýchodem Mars, výše stoupá i Jupiter a mizí Venuše. Očekáváme start rakety Falcon 9 s tajnou družicí (mise Zuma).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M81 LRGB nové spracovanie

Dvojice galaxií ve Velké Medvědici. Jistě si na ně vzpomene každý amatérský astronom, ze kterého se mnohdy později vyklubal i astronom profesionální. Byl to většinou čtvrtý objekt při hledání „mlžných“ objektů na noční obloze malým dalekohledem. Hned po galaxii v Andromedě, planetární mlhovině

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42

Hmlovina v Orióne (nové spracovanie)

Další informace »