Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  7. srpna 2012 - 100. výročí objevu kosmického záření

7. srpna 2012 - 100. výročí objevu kosmického záření

Viktor Hess. Zdroj: Wiki.
Viktor Hess. Zdroj: Wiki.
Přesně před sto lety, 7. srpna 1912 v 6 hodin a 12 minut odstartoval z Ústí nad Labem rakouský fyzik Viktor Franz Hess (1883-1964) ke svému epochálnímu balónovému letu, při kterém objevil kosmické záření - proud vysoce energetických částic z vesmíru, které neustále ze všech směrů bombardují Zemi.

Tisková zpráva České astronomické společnosti ze 7. 8. 2012.

Již na konci 19. století si vědci povšimli toho, že záhadné záření vybíjí lístkové elektroskopy. Fyzikové toto vybíjení nejprve přičítali radioaktivním prvkům v zemské kůře, pak by ale rychlost vybíjení měla klesat s výškou nad povrchem Země. Právě tuto hypotézu se pokoušel Hess prověřit pomocí svých balónových letů. Při prvních šesti výstupech využíval menšího balónu plněného svítiplynem, se kterým nebyl schopen vystoupat dostatečně vysoko. Konečně sedmý pokus s velikým, vodíkem plněným balónem Böhmen byl rozhodující. Hess při letu dosáhl výšky téměř pěti kilometrů nad zemským porvrchem a jasně prokázal, že s výškou balónu rychlost vybíjení naopak vzrůstá. Hlavní zdroj ionizujícího záření tedy není v nitru Země, ale je třeba jej hledat nad našimi hlavami. Díky Hessovi dnes víme, že tyto nejenergetičtější částice přilétají z vesmíru. Za svůj objev byl Viktor Hess v roce 1936 odměněn Nobelovou cenou.

Zjištění Viktora Hesse zásadním způsobem rozšířil v 30. letech 20. století francouzský fyzik Pierre Auger, který pomocí vícestaničních měření v Alpách prokázal, že mnohdy na zemský povrch dopadá mnoho částic kosmického záření současně. Ty nejenergetičtější částice totiž poprvé interagují s atmosférou už ve výšce několika desítek kilometrů nad zemí. Vzniklé částice pak interagují znovu a znovu, až se primární částice rozdrobí na spršku čítající poblíž povrchu země třeba i miliardy sekundárních částic.

I po sto letech zkoumání není záhada kosmického záření plně rozluštěna. Stále neznáme vesmírné zdroje částic s rekordními energiemi, nevíme, zda převažují protony či těžší atomová jádra a zda mezi primárními částicemi nejvyšších energií najdeme neobvyklejší částice jako jsou neutrina nebo fotony.

Nejdokonalejším a nejrozsáhlejším současným detektorem kosmického záření, který se snaží nalézt odpovědi na výše uvedené otázky, je Observatoř Pierra Augera v Argentině, na jejímž vybudování a provozu se podílejí čeští fyzikové a astronomové z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého.

RNDr. Michael Prouza, PhD.R - Fyzikální ústav AV ČR

Pro více informací viz například www-hep2.fzu.cz/Auger/cz nebo www.auger.org.

Tisková zpráva ke stažení (dokument MS Word).

O výročí a letu Viktora Hesse se můžete rovněž doslechnout v příspěvku Jiřího Grygara v nedávném Nebeském cestopisu.




O autorovi

Štítky: Tisková zpráva, Záření , Osobnost, Viktor Hess


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc

Měsíc

Další informace »