Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomické hledáčky II - teleskopické

Astronomické hledáčky II - teleskopické

Hledacek
Hledacek
Pod pojmem astronomický hledáček si zpravidla představí většina alespoň trochu věci znalých laiků malý přídavný dalekohled spojený s hlavním dalekohledem. Právě o tomto typu hledáčky bude dnešní pokračování miniseriálu o hledáčcích.

Teleskopický hledáček dalekohledu je vlastně malý dalekohled s malým zvětšením seřízený tak, že jeho optická osa míří na stejné místo na obloze, jako hlavní dalekohled. Prakticky výhradně se pro tyto účely využívají dalekohledy Keplerova typu. Objektiv je zpravidla jednoduchý dvoučočkový achromát. Do jeho ohniskové roviny (tedy do místa, kde se vytváří obraz pozorované scény) se vkládá záměrná osnova. Ta je v nejjednodušším případě tvořena dvěmi na sebe kolmými drátky tvořící záměrný kříž. V některých případech je tento záměrný kříž osvětlen, což je výhodné zejména při pozorování pod skutečně temným nebem, kdy může být neosvětlená osnova špatně viditelná. Okuláry jsou u většiny hledáčků pevné a rovněž velmi jednoduché,nejčastěji Kellnerova typu. Běžná zvětšení se u astronomických hledáčků pohybují v rozsahu 5-10x, vyjimečně u větších průměrů objektivu více, při zorném poli 5-9°.

Navádění hlavního dalekohledu pomocí pomocného dalekohledu (hledáčku) je jednoduchá a při troše cviku i intuitivní. Proto se i dnes těší tento typ hledáčků velké oblibě. Nespornou výhodou teleskopických hledáčků je jejich optický zisk, kdy větší objektiv shromáždí více světla než při pozorování prostým okem. To umožňuje navádět dalekohled pomocí slabých hvězd (což např. může činit např. u kolimátorových hledáčků problém), popř. dokonce v něm jasnější deepsky objekty přímo vidět.

Hledáček 6x30

Celestron 6x30
Celestron 6x30
Tento rozměr hledáčku je velmi často dodáván jako součást menších dalekohledů. typickými zástupci jsou např. hledáčky Celestron 6x30 (na obrázku vlevo) a Sky Watcher 6x30. Oba hledáčky jsou konstrukčně prakticky totožné. Ostření obrazu se provádí pootáčením objektivu a následným zajištěním kontramaticí.  Záměrný kříž je tvořen dvěmi na sebe kolmými drátky. U tohoto typu hledáčku nelze očekávat velmi vysokou kvalitu obrazu (objektiv je klasický achromát), ani velká zorná pole (cca 6.5°). S ohledem na relativně malý průměr objektivu je hledáček vhodný pro základní navedení přístroje na hledaný objekt. Jiné využití jako např. přehledový dalekohled není s ohledem na malý optický zisk přístroje příliš vhodné. Právě proto je velmi často tento hledáček nejčastěji nahrazován některým z kolimátorových hledáčků.

K přístroji je hledáček uchycen zpravidla pomocí jednoduché stavitelné objímky-úchytky do níž je hledáček usazen. Přední část je zpravidla pružně uložena pomocí gumového O kroužku a zadní je stavitelná 2 stavěcími šrouby (3. šroub/čep zajišťuje automatický přítlak). Vlastní úchyt hledáčku se pak s dalekohledem spojuje pomocí rybiny (resp. úchytu), který je u mnoha výrobců normován a je vzájemně zaměnitelný (např. Celestron, Sky Watcher, Orion Optics, GSO, ...).


Hledáček 9x50

Celestron 9x50
Celestron 9x50

Asi nejčastěji využívaným rozměrem teleskopických hledáčků je 9x50 (popř. 8x50), tj. zvětšení 9x (resp. 8x), průměr objektivu 50mm. Nalezneme jej u prakticky všech výrobců astronomické techniky (Meade, Celestron, SkyWatecher, Orion Optics, GSO , ...) v různým modifikacích. Konstrukcí a svými základními vlastnostmi si jsou ale velmi podobné. Konstrukce hledáčku je velmi podobná jeho menšímu bratříčku 6x30. Opět se jedná o achromát s ostřením prostřednictvím objektivu. Ohnisková vzdálenost objektivu se pohybuje u uvedených značek v rozmezí 200-250mm.  Okulár (o ohniskové vzdálenosti 20-25mm) je opět Kellnerova typu. Vlastní zorné pole dalekohledu je cca 6°. Tomu odpovídá i kvalita obrazu, která je pro tyto účely plně postačující. Okulár lze v případě potřeby vyšroubovat z uložení v hledáčku a nahradit vlastním, např. s jinou ohniskovou vzdáleností a tím i zvětšením, popř. zorným polem. Pro tyto účely je ale nutné si zhotovit jednoduchou redukci. Objektiv je schopen v dobré kvalitě vykreslit zorné pole cca 6°, ve vyhovující kvalitě pak zorné pole cca 8-9°.

SW 9x50
SW 9x50

Záměrná osnova je tvořena křížem z drátků natažených v ohniskové rovině objektivu. Vylepšené modely této konstrukce umožňují přísvit záměrného kříže pomocí LED umístěné na boku tubusku okuláru.

Průměr objektivu 50mm již umožňuje přímo spatřit některé jasné deep sky objekty. Proto jej lze omezeně využít i jako přehledový dalekohled. Pro tyto účely je ale nicméně vhodnější hledáček větších průměrů (alespoň 60-70mm). Po vyšroubování okuláru a zhotovení jednoduché mechanické redukce lze hledáček využít i jako jednoduchý objektiv (světelnost cca f/5) pro CCD kameru. Při použití citlivé kamery (např. WATEC 120N) lze získat poměrně zajímavé snímky oblohy.

Je-li na hlavním dalekohledu využíváno  90° zenitové zrcadlo (refraktory, systémy SCT, MCT apod.), je výhodné využívat hledáček se zenitovým hranolem. Obraz v hledáčku pak má shodnou orientaci jako v hlavním dalekohledu. Tato varianta je v současnosti vyráběna bez možnosti přísvitu. Kvalita obrazu je srovnatelná s přímohlednou verzí.


Celestron 9x50RA
Celestron 9x50RA

Ztráty světla v zenitovém hranolu jsou relativně malé (cca do 5%).

Hledáčky 9x50 jsou k hlavnímu dalekohledu uchyceny rovněž pomocí úchytu se dvěmi stavitelnými šrouby. Třetí příchytný bod (čep s pružinkou) má regulovatelný přítlak šroubkem z vnější strany. Pokud je tedy uchycení hledáčku nedostatečně pevné, popř. naopak je nutné k otočení stavěcího šroubu vyvinout nadměrnou sílu (popř. s ním nelze otočit vůbec), je možné vhodným nastavením šroubku sílu přítlaku regulovat.

Pokud požadujeme od hledáčku větší světelný zisk, lze výše uvedené malé hledáčky nahradit plnohodnotným malým dalekohledem velmi často rovněž achromatickým. Při náročnějších požadavcích lze samozřejmě využít jakýkoliv kvalitnější dalekohled (např. s objektivem vyrobeným z ED skel).  Jediným limitujícím faktorem je nosnost hlavního dalekohledu resp. montáže. Využívané průměry objektivů  jsou běžně v rozsahu od 60 do 80mm (občas i 100mm). Druhý (pomocný dalekohled) je pak možné využít i pro přehlídky oblohy s malým zvětšením (zejména má-li hlavní dalekohled velkou ohniskovou vzdálenost, např. SCT), popř. coby pointační. Velmi často je pak tento pomocný dalekohled/hledáček doplňován dalším hledáčkem, nejčastěji kolimátorovým.


SW 70/500

SW70/500
SW70/500

Achromatický dalekohled SW 70/500 (průměr objektivu D=70mm, ohnisková vzdálenost f´=500mm)je příkladem konstrukce víceúčelového pomocného dalekohledu. Objektiv je usazen do hliníkového tubusu s vysouvatelnou rosnicí. Okulárový výtah  je hřebenový. Vykazuje sice malé vůle, ale vhodným nastavením síly přítlaku je lze minimalizovat. Pro připojení případného příslušenství je okulárový výtah zakončen vnějším T2 závitem. Výhodou je, že oproti výše uvedeným hledáčkům  dalekohled umožňuje využití standardních 1,25" okulárů. V tomto případě je nutné využít zenitové zrcátko. V opačném případě dalekohled s největší pravděpodobností nezaostříte.

Dalekohled je rovněž vybaven malým hledáčkem (ať již kolimátorovým  StarPointer, popř. malým teleskopickým 5x24). Pro uchycení dalekohledu k hlavnímu přístroji (popř. montáži) slouží upínací kruhy.

Kvalita obrazu tohoto dalekohledu odpovídá klasickému achromatickému refraktoru f/7. Barevná vada je tak pozorným uživatelem pozorovatelná, nijak však při nižších zvětšeních  (cca do D/2x) neruší. Pro velká zvětšení (nad 1D) není tento dalekohled příliš vhodný. Dalekohled je tak možné využít nejen jako hledáček, ale i pro pointaci hlavního dalekohledu, popř. běžné pozorování při nižších zvětšeních. Výše uvedené dokládá test na hvězdu (test na hvězdu výše uvedených hledáčků vypadá obdobně). Rozostřený obraz hvězdy vykazuje jak barevnou vadu, tak i zbytkovou sférickou aberaci a malý astigmatismus.

Star test 70/500 pred F
Star test 70/500 pred F
 
Star test 70/500 za F
Star test 70/500 za F

Obr. 1: Test na hvězdu SW 70/500 (vlevo obraz před ohniskem, vpravo za ohniskem)


SW 80/600ED

SW80/600
SW80/600

Zatímco výše uvedený SW 70/500 byl příkladem typického pomocného dalekohledu, je dalekohled SW 80/600 ED v mnoha směrech legendární a bylo toho něm napsáno již mnohé (viz např. stránky POSEC v rubrice Testy). Existuje samozřejmě celá řada modifikací a obdobných návrhů různých výrobců, tento přístroj byl však jeden z prvních ED přístrojů na trhu a díky své ceně se stal velmi oblíbeným. Jedná se o plnohodnotný dvoučočkový refraktor vyrobený z nízkodosperzních (ED) skel. Mechanická konstrukce přístroje je dobrá až velmi dobrá. K uchycení přístroje k hlavnímu dalekohledu, popř. montáži jsou opět určeny upínací kruhy.Pro vlastní zaměření přístroje je opět vhodné využít jiný (nejlépe kolimátorový) hledáček, popř. okulár s vhodnou ohniskovou vzdáleností  a popř. i záměrným křížem. Vhodné výsledné zvětšení pro využití tohoto přístroje coby hledáčku je cca 15-20x. Přístroj je vybaven kvalitním 2" Crayfordovým výtahem. Problém tak příliš nečiní přesné zaostření i při fotografování, k čemuž lze tento přístroj rovněž využít. Dalekohled je tak skutečně multifunkčním. Od světelného hledáčku při pozorování malým zvětšením a vhodným okulárem, přes dalekohled vhodným pro pozorování planet (přístroj je vhodný i pro zvětšení větší než 1.5D), pointační dalekohled až po fotografické využití, ať již pomocí citlivé CCD kamery, nebo např. DSLR fotoaparátu (v tom případě doporučuji přístroj doplnit vhodným rovnačem pole). Ze všech testů uvedených o tomto přístroji (podrobný výklad o tomto přístroji je sám sobě námět na samostatný článek) uveďme ilustrativně alespoň test na hvězdu. Z obrázku je zřejmá jen relativně slabá barevná vada. Veškeré další aberace  dominantní v předchozím případě jsou velmi slabé až nepozorovatelné.

Star 80/600Ed pred F
Star 80/600Ed pred F
 
Star 80/600Ed za F
Star 80/600Ed za F

Obr. 2: Test na hvězdu SW 80/600 ED (vlevo obraz před ohniskem, vpravo za ohniskem)


Závěrem

Teleskopické hledáčky jsou i přes svoji relativní jednoduchost bezesporu velmi užitečným pomocníkem astronoma. I když zejména menší hledáčky mají  svůj ekvivalent v kolimátorových hledáčcích, větší díky nezanedbatelnému optickému zisku a možnosti i jiného využití jsou jen obtížně nahraditelné. Ač se zcela nejedná o "čistokrevné" hledáčky podíváme se v posledním pokračování našeho miniseriálu na v poslední době velmi oblíbené a zatracované zelené lasery.

Tento článek je převzat z webu Přístrojové a optické sekce, kde naleznete celou řadu dalších informací o astronomické technice.




O autorovi



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Veľká galaxia v Androméde M31

Prvý test Nikon D5100, NIKKOR-P Auto 1:2.8 f=180mm, Star Adventurer a DSO cca 50m od najbližšej LED lampy verejného osvetlenia ... D5100 + NIKKOR-P Auto 1:2.8 f=180mm ISO 3200, f2.8, 46 x 60 sec Light, 10 x Dark, 16 x Flat Sky Watcher Star Adventurer + Hama Star 61

Další informace »