Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Brněnská hvězdárna ve víru vášně

Brněnská hvězdárna ve víru vášně

Zdá se to neuvěřitelné, ale Hvězdárna a planetárium Brno v těchto dnech slaví hned tři výročí. Skutečně! Už je to 63 roků, co na vršku Kraví hory stojí naše tajemná kopule. Už je to 6 roků, co na vršku Kraví hory stojí naše čarokrásná budova. A už to jsou 4 roky, co na vršku Kraví hory provozujeme stroj na vizuální zázraky – digitárium.

Taková kombinace je samozřejmě důvodem k ohlédnutí. Díky historickým záznamům například víme, že nás od 16. října 1954 až do dnešního dne navštívilo přesně 3 674 327 návštěvníků. Shodou náhod také další výročí spadají do období na přelomu října a listopadu. První návštěvníci branami naší nové budovy prošli 10. listopadu 2011. A ve čtvrtek 31. října 2013 jsme stisknutím velkého červeného tlačítka oživili digitální planetárium. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno.

V průběhu sedmi desetiletí se samozřejmě na brněnské hvězdárně odehrál bezpočet zajímavých akcí. Ať již na obloze skutečné, sledované dalekohledy v našich pozorovatelnách, nebo na obloze umělé v sále planetária, které bylo svědkem netradičních představení, divácky velmi úspěšných pořadů, výjimečných setkání a prestižních konferencí.

Za všechny jen několik málo čísel. Novou budovou zrekonstruovanou dle návrhu architekta Martina Rudiše prošlo za šest roků 757 823 návštěvníků, kteří zhlédli 10 345 představení. Prim přitom hraje digitální planetárium, familiárně nazývané digitárium, které na sklonku roku 2013 instalovalo česko-francouzské konsorcium Nowatron Electronic a RSA Cosmos. Sál digitária navštívilo již 667 884 lidí. Na každé ze 189 sedaček tedy najdeme epitelové stopy více než tři a půl tisíce návštěvníků!

Že Hvězdárna a planetárium Brno stále dobře šlape, je zásluhou skvělých pracovníků, mimořádné přízně města Brna a samozřejmě našich báječných návštěvníků, kteří stále prahnou po chytré zábavě a nějakém tom poučení. Osobně mohu slíbit, že to bude ještě bláznivější jízda než doposud. V nejbližší době totiž zveřejníme detaily k projektu realizovanému v příštím roce, který naši instituci posune ještě dál… jakkoli se to zdá téměř nemožné. Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno

Co a kdy se na Kraví hoře odehraje? To zatím prozrazovat nebudeme. Sledujte www.hvezdarna.cz. Ne, lepší bude, když se rovnou vydáte na Kraví horu a některé z představení. 3^RESTART totiž může začít téměř kdykoli.




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »