Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Evropská jižní observatoř a její nové ALMA centrum v Ondřejově

Evropská jižní observatoř a její nové ALMA centrum v Ondřejově

ALMA 35-2009
ALMA 35-2009
Evropská organizace pro astronomický výzkum na jižní polokouli (Evropská jižní observatoř, ESO) schválila vznik jednoho z evropských center projektu nejvýkonnějšího rádiového interferometru světa ALMA v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově.

Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. z 9. prosince 2009

Evropská organizace pro astronomický výzkum na jižní polokouli (Evropská jižní observatoř, ESO), jíž je Česká republika od roku 2007 členem, schválila vznik jednoho z evropských center projektunejvýkonnějšího rádiového interferometru světa ALMA (z angl. Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Česká republika se tak jako první stát Střední a Východní Evropy zařadí k zemím, které se budou moci přímo podílet na provozu nejvýznamnějšího astronomického projektu příštího desetiletí.

Projekt vzniku ondřejovského ALMA centra je náročným a ambiciózním úkolem, který umožní českým odborníkům podílet se bezprostředně na průzkumu dosud málo probádané chladné složky vesmíru a postupně tak vybudovat pevné zázemí modernímu oboru tzv. milimetrové astronomie.

ALMA je celosvětovým projektem založeným na partnerství evropských, severoamerických a východoasijských vědeckých institucí a na jejich spolupráci s Chile. V Evropě je hrazen Evropskou organizací pro astronomický výzkum na jižní polokouli (ESO), v Severní Americe Národní vědeckou nadací (NSF) a kanadskou Národní vědeckou radou (NCR), v Asii japonským Národním ústavem přírodních věd (NINS) a Čínskou akademií na Taiwanu. Hlavní evropské centrum ALMA (tzv. ALMA Regional Center, ARC) je umístěno v sídle ESO v německém Garchingu u Mnichova. Spolu s ním v Evropě existuje i síť menších "národních" center: Bonn-Bochum-Cologne (Německo), IRAM (Francie, Německo, Španělsko), Bologna (Itálie), Leiden (Nizozemí), Onsala (Dánsko, Švédsko, Finsko) a Manchester (Velká Británie), která vzájemně úzce spolupracují. Každé z nich se však specializuje na určitou vědeckou problematiku. Nově schválené české centrum se zapojí do projektu ALMA v rámci této již existující sítě.

ALMA centrum v Ondřejově

Dosavadní evropská ARC síť se nyní rozšíří o české středisko, které vznikne v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Na jeho fungování se budou podílet také Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, Univerzita Karlova v Praze a Masarykova Univerzita v Brně. Podobně jako ostatní centra evropské sítě ARC, bude mít i to české svou specializaci - zaměří se na sluneční fyziku, molekulární spektroskopii s vysokým rozlišením a extra-galaktickou a relativistickou astrofyziku. Ve vlastní vědecké činnosti se pracovníci centra budou z pohledu milimetrové astronomie zabývat zejména následujícími tématy: struktura sluneční chromosféry a tzv. přechodové oblasti na Slunci, vznik slunečních protuberancí a filamentů, studium sluneční konvekce (jako společný projekt ALMA s 1.5m slunečním dalekohledem GREGOR budovaným na Kanárských ostrovech, na kterém se Astronomický ústav AV ČR rovněž podílí), interpretaci molekulárních spektrálních čar z chladných temných oblaků a difúzního mezihvězdného prostředí, tvorba hvězd v blízkých i vzdálených galaxiích, či studium centrálních oblastí galaxií.

Základním posláním ondřejovského ALMA centra v rámci sítě ARC však bude poskytování uživatelské podpory pozorovatelům z regionu Střední a Východní Evropy, zejména z Polska, Slovenska a Maďarska. Budeme otevřeni i astronomům ze zemí mimo EU. Odborníci našeho centra budou přijímat mladé vědecké pracovníky z tohoto regionu (v rozsahu finančních možností samotného centra i ESO) a pomáhat jim s přípravou konkrétních pozorovacích programů pro interferometr ALMA, a to zejména se zaměřením na výše zmíněné specializované oblasti. Vypracované návrhy budou zasílány do řídícího centra ke schválení. Napozorovaná data z úspěšných programů pak budou posílána do Ondřejova, kde je pozorovatelé pod vedením odborníků centra zpracují a zanalyzují. Práce s pozorovanými daty bude probíhat pomocí programového balíku CASA (z angl. Common Astronomy Software Applications), který je připravován a testován speciálně pro analýzu dat z dalekohledu ALMA. Všechna získaná data budou také v Ondřejově zálohována na výkonných datových polích. Součástí českého centra bude i laboratoř vysoce rozlišené milimetrové a submilimetrové spektroskopie, která bude poskytovat laboratorní podklady pro interpretaci mezihvězdných spektrálních čar.

Vytvoření českého ALMA centra bude znamenat otevření několika pracovních míst pro stálé vědecké pracovníky a technický personál. Bude nutno zajistit jejich vyškolení ve vybraných evropských institucích, vybudovat výpočetní a datové centrum pro zálohování a analýzu dat, a vytvořit rychlé internetové spojení s hlavním ALMA centrem v Garchingu i ostatními evropskými centry ARC sítě. Blízká spolupráce s těmito centry bude nedílnou součástí fungování českého střediska. Aby bylo možné toto vše zajistit (provoz centra hradí ten, na jehož území centrum pracuje), podal Astronomický ústav AV ČR žádost o dotaci ze strukturálních fondů EU, OP VaVpI "Evropská centra excelence". České centrum ALMA by tak mělo být součástí nového Centra excelence pro spolupráci s ESO a ESA (ESA je Evropská kosmická agentura).

Projekt ALMA

V chilských Andách, v poušti na náhorní plošině Chajnantor, která se rozprostírá v nadmořské výšce více než 5000 m, je budován nejvýkonnější rádiový interferometr světa, ALMA (z angl. Atacama Large Millimeter/submillimeter Array). Tento přístroj se bude skládat z 66 vysoce přesných antén, které budou pozorovat jižní oblohu na vlnových délkách 0,3 až 9,6 mm. Umístění interferometru v takto extrémně suchém a vysoko položeném místě poblíž San Pedro de Atacama bylo zvoleno proto, že zemská atmosféra je zde již pro rádiové záření na milimetrových a sub-milimetrových vlnových délkách téměř úplně průhledná. Po svém dokončení v roce 2012 se bude ALMA skládat z 50 antén o průměru 12 m a kompaktního pole složeného z dalších 12 antén stejného rozměru a 4 menších antén (7 m). Později jejich počet dále poroste. Antény bude možné přemisťovat po připravené síti stanovišť a vytvářet tak nejrůznější konfigurace s délkou základen mezi jednotlivými anténami v rozmezí od 150 m až do 16 km. Přístroj bude fungovat jako rádiový interferometr, kdy jednotlivé antény jsou propojeny v jeden celek a signály z nich zkombinovány ve výsledný obraz. Očekávané úhlové rozlišení na nejvyšších frekvencích tak dosáhne 0.005", tj. zhruba 10 krát lepší hodnoty než u Hubbleova kosmického dalekohledu. ALMA ve svých parametrech bude převyšovat všechny podobné existující systémy. A bude také nejdražším pozemním astronomickým přístrojem všech dob.

ALMA bude sloužit vědecké komunitě z celého světa a očekává se, že bude v provozu nejméně padesát let. Nabídne nám pohled do chladných oblastí vesmíru, které jsou opticky neviditelné, avšak v milimetrové a sub-milimetrové části spektra jasně září. Do této části spektra je také díky expanzi vesmíru posunuto záření nejvzdálenějších galaxií. Hlavním vědeckým posláním interferometru ALMA tak bude studium a zobrazení prvních galaxií, které se tvořily na počátku vesmíru před zhruba dvanácti miliardami let a pozorování a průzkum chemického složení hvězd a planet ve fázi jejich vzniku z plynných oblaků. Již nyní je připravena celá řada dalších pozorovacích projektů, jako studium galaktických jader a kvasarů na prostorových škálách menších než 100 pc; zkoumání vlivu chemického složení mezihvězdné hmoty na strukturu galaxií; studium proto-stelárních akrečních disků; mapování fotosfér a chromosfér Slunce, hvězdných obrů a veleobrů do vzdálenosti několika set pc; studium kinematiky plynu v proto-planetárních discích okolo hvězd slunečního typu; zobrazování jader komet a asteroidů; pozorování slunečních aktivních oblastí a jejich jemné struktury; studium urychlování částic ve sluneční atmosféře.

Další infromace o projektu ALMA, ilustrační obrázky a odkazy najdete v plné verzi tiskového prohlášení na stránkách Astronomického ústavu AV ČR.




O autorovi



42. vesmírný týden 2017

42. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 10. do 22. 10. 2017. Měsíc bude v novu. Čeká nás ranní seskupení s planetami. Saturn je večer nízko nad jihozápadem. Celou noc jsou vidět planety Neptun a Uran, který bude v opozici. Ráno je vidět jasná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce je nízká. Dobré podmínky k pozorování bude mít meteorický roj Orionid. Ve vypouštění raket byla minulý týden nejúspěšnější společnost SpaceX s rovnou dvěma úspěšnými starty. Rusové úspěšně poslali Rokot a na druhý pokus i nákladní loď Progress k ISS. Naopak ULA dokázala vypustit raketu Atlas V až na pátý pokus. Na vině byly technické problémy i počasí. A úspěšný start zaznamenala i Čína s Venezuelskou družicí.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Vteřiny před a po zatmění

Velké americké zatmění. Tak jej, pro nás přeci jen trochu velikášsky, nazvali sami Američané. Na druhou stranu se jim není co divit. Pás totality, tedy oblast viditelnosti úplného zatmění, se táhla skrze celou Ameriku. Prakticky od pustého severozápadu až po zalidněný jihovýchod. Zejména

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Asteroid 7 Iris

Oblast oblohy s asteroidem 7 Iris focený z města přes světelné znečištění

Další informace »