Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Jiří Grygar dnes osmdesátiletý!

Jiří Grygar dnes osmdesátiletý!

Jiří Grygar osmdesátiletý.
Autor: Česká astronomická společnost.

Je to neuvěřitelné, ale RNDr. Jiří Grygar, CSc., čestný předseda České astronomické společnosti se dožívá plných osmdesáti let. Narodil se 17. března 1936 ve Slezsku, v místech, která často měnila svou státní příslušnost. Konkrétně k té události došlo v tehdy německém Heinersdorfu, nyní jsou to Dziewiętlice v Polsku. Však také měl Jura kvůli místu svého narození problémy se získáním českého občanství po rozdělení Československa...

RNDr. Jiří Grygar, CSc. Autor: Mgr. Stanislava Kyselová, Akademický bulletin.
RNDr. Jiří Grygar, CSc.
Autor: Mgr. Stanislava Kyselová, Akademický bulletin.
V letech 1954-1957 studoval nejprve fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně, a v letech 1957-1959 následně astronomii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce ukončení studia se stal členem tehdy Československé astronomické společnosti. Vědeckou hodnost CSc. pak získal v roce 1963 obhájením dizertační práce na téma „Okrajové ztemnění raných složek zákrytových dvojhvězd“ v Astronomickém ústavu ČSAV.

Titul RNDr. získal na MFF UK v roce 1967. Až do roku 1980 pracoval ve stelárním oddělení Astronomického ústavu ČSAV, poté přešel do Fyzikálního ústavu ČSAV (nyní AV ČR), kde pracoval postupně v Oddělení fyziky nízkých teplot, Sekci fyziky elementárních částic a Centru částicové fyziky, a tamtéž je aktivní dodnes. Jeho odborné zájmy tak pokrývají širokou škálu od výzkumu meteorických rojů a komet přes fotometrii a spektroskopii těsných dvojhvězd, dálkový průzkum Země a výzkum silně magnetických pulsarů až po výzkum kosmického záření extrémně vysokých energií. Během svého plodného života absolvoval vědecké stáže na významných zahraničních pracovištích, vychoval řadu doktorandů a publikoval kolem 200 vědeckých prací s více než tisícovkou citací. V posledních letech se angažuje v projektu Auger pro hledání původu vysokoenergetického kosmického záření, díky čemuž tráví značnou část svého času v argentinské pampě.

Jiří Grygar. Zdroj: TV Noe.
Jiří Grygar. Zdroj: TV Noe.
Patrně by se hodilo při této příležitosti uvést úplný seznam všech jeho členství ve vědeckých společnostech, důležitých funkcí, získaných cen a odměn, řešených grantových projektů, členství v redakčních radách, ale já tak neučiním, nechtěje zahltit čtenáře takovým množstvím údajů. Případný zájemce si ostatně může přečíst podstatnou část těchto informací např. v oslavném článku Pavla Suchana k 75. narozeninám našeho jubilanta v Pokrocích matematiky, fyziky a astronomie, roč. 56 (2011), č. 1; já však nepochybuji, že se seznam za těch pět let ještě dále rozrostl. Další podrobnosti o jeho práci je možné najít přímo na jubilantově osobní stránce www.astronom.cz/grygar. Zde tedy uvádím pouze ty skutečnosti, které jsou podle mého skromného názoru nejdůležitější:

  • Jiří Grygar obdržel v roce 2011 Nušlovu cenu České astronomické společnosti Autor: Vladimír Libý
    Jiří Grygar obdržel v roce 2011 Nušlovu cenu České astronomické společnosti
    Autor: Vladimír Libý
    Od roku 1967 je členem Mezinárodní astronomické unie.
  • Od rroku 1976 je členem Jednoty čs. (nyní českých) matematiků a fyziků.
  • V roce 1991 byl zakládajícím členem Evropské astronomické společnosti.
  • Od roku 1992 do 1997 byl předsedou Rady České televize.
  • V letech 1992 – 1998 byl předsedou České astronomické společnosti, poté se stal jejím čestným předsedou.
  • V roce 1996 byla na jeho počest pojmenována planetka č. 3336 Grygar.

  • V roce 1996 získal cenu UNESCO Kalinga za „Přínos k interpretaci úlohy vědy při službě společnosti, obohacování jejího kulturního dědictví a řešení problémů lidstva“.
  • V letech 2001 – 2010 byl viceprezidentem Evropské rady skeptických organizací.
  • V roce 2003 získal cenu Littera Astronomica České astronomické společnosti za populární seriál „Žeň objevů“.
  • V letech 2004 – 2008 byl předsedou Učené společnosti ČR, v letech 2008 – 2010 jejím místopředsedou.
  • V roce 2007 byl zvolen čestným členem Slovenské astronomické společnosti.
  • V roce 2008 získal Čestnou medaili „Za zásluhy o Akademii věd ČR“.
  • V roce 2011 získal nejvyšší ocenění České astronomické společnosti, Cenu Františka Nušla.
  • V roce 2012 obdržel Medaili Učené společnosti ČR za „Přínos české i mezinárodní astronomii a obecné vědě a jejímu šíření“

Jiří Grygar ve svém pořadu Okna vesmíru dokořán. Autor: Filmová databáze.
Jiří Grygar ve svém pořadu Okna vesmíru dokořán.
Autor: Filmová databáze.
Pomineme-li jeho již shora zmíněnou vědeckou činnost, Jiří Grygar se zapsal do obecného povědomí jakožto výrazný popularizátor vědy a astronomie zvláště. Jeho pořad Okna vesmíru dokořán, který natočila Slovenská televize v Bratislavě v letech 1981 – 1991 byl a stále je natolik populární, že Jura se stal pro širokou veřejnost synonymem astronomie. Podobně i jeho dlouholetý seriál Žeň objevů (který pravidelně sestavuje už od roku 1966!) ho proslavil v širší astronomické obci, zejména pro jeho přímo fenomenálně encyklopedický přehled po celém oboru astronomie. Hlavně pro mladší zájemce o astronomii pak má bezesporu význam řada jeho populárních knížek, jejichž počet se blíží dvacítce. Pravidelně vystupuje v rozhlase i televizi a komentuje nové objevy v astronomii a astrofyzice. Pro řadu lidí různého věku se stala astronomie koníčkem či profesí právě díky jeho přednáškám či knížkám. Protože je věřící člověk (kvůli čemuž měl za minulého režimu nemalé problémy), nenechává ho chladným ani vztah mezi vědou a vírou, kterému věnoval dokonce jednu ze svých knih (O vědě a víře, 2001). Coby člen výboru Českého klubu skeptiků Sysifos se angažuje také ve vyvracení různých pověr a mýtů, a bojuje proti nejrůznějším pavědám, kterým bohužel zejména v poslední době řada lidí podléhá.

Astronaut Eugene Cernan (vpravo) a Jiří Grygar. Autor: Milan Halousek.
Astronaut Eugene Cernan (vpravo) a Jiří Grygar.
Autor: Milan Halousek.
A aby byl portrét našeho jubilanta úplný, musím se zmínit také o jeho koníčcích. Již jako mladý hoch propadl cyklistice; na natáčení seriálu Okna vesmíru dokořán dokonce občas na jízdním kole dojížděl z Prahy až do Bratislavy, s přenocováním u přátel na Vysočině. Od roku 1984 dodnes je organizátorem, aktivním účastníkem a polním hejtmanem Ebicyklu, spanilé jízdy astronomů od hvězdárny k hvězdárně, při které skupina nadšených cyklistů objíždí astronomická pracoviště u nás i na Slovensku. Snad právě díky tomu si stále zachovává svěžest a tělesnou kondici. Zajímá se také o vážnou hudbu, ale má rád i legraci; je příznivcem Járy Cimrmana a o jeho smyslu pro humor svědčí i některé položky na jeho webovské stránce.

Přeji Ti, milý Juro, aby Ti zdraví sloužilo i do dalších mnoha let tak jako dosud, abys neztratil svůj elán, svěžest a smysl pro humor, a hlavně abys nepolevil ve svých aktivitách ve prospěch astronomie ani ve věku, kdy většina smrtelníků už aktivní vědeckou práci opouští.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Stránky Jiřího Grygara
[2] Jiří Grygar v Síni slávy ČAS



O autorovi

Jan Vondrák

Jan Vondrák

Jan Vondrák (*1940, Písek) je český astronom, popularizátor astronomie a také od roku 2010 předsedou České astronomické společnosti. Po studiu geodézie na ČVUT (specializace geodetická astronomie, absolvoval 1962) nastoupil na Geodetickou observatoř Pecný v Ondřejově. Tam se zabýval pozorováním změn světového času a pohybu pólu na pasážníku, cikumzenitálu a vizuálním zenitteleskopu. V roce 1977 přešel do Astronomického ústavu AV ČR, kde se v oddělení Galaxií a planetárních systémů zabývá tzv. fundamentální astronomií (tedy výpočty rotace Země, astrometrie, výpočty efemerid, nebeskou mechanikou, kosmickou geodézií atd.). Od roku 2005 je emeritní pracovník AV ČR. Stránky autora.

Štítky: Jiří Grygar, Výročí


48. vesmírný týden 2016

48. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konfigurace nebeských těles na jihozápadě

Další informace »