Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Letový ředitel Jana Kašpara

Letový ředitel Jana Kašpara

Symbolická kresba letu Jana Kašpara
Symbolická kresba letu Jana Kašpara
Možná vás tak trochu překvapí název tohoto článku a budete si klást otázku, co na astronomickém webu dělá povídání o jakémsi letovém řediteli a už vůbec se bude zdát nepochopitelné, kam do toho všeho zařadit právě Jana Kašpara. Toho jistě každý zná jako našeho prvního ČS letce právě kvůli jeho slavnému letu z Pardubic do pražské Chuchle.

Tento článek připravil Petr Komárek, současný vedoucí pardubické hvězdárny, při příležitosti Aviatické pouti v Pardubicích 31.5. - 1.6. 2008.

Co mají tedy společného astronomie, Pardubice a slavný let Jana Kašpara? K tomu, abychom si odpověděli na tuto otázku, musíme poznat ještě jednoho člověka. Jmenoval se Artur Kraus, baron Artur Kraus. Již roku 1895 zřídil v předposledním patře zámecké hlásky provizorní pozorovatelnu, odkud prováděl svá pozorování. Když se mu roku 1912 naskytla možnost koupit dům č. p. 62, na tehdejší „Staré poště“, na dnešní pardubické Třídě míru, založil zde první lidovou hvězdárnu v českých zemích. Ta byla naprosto volně přístupna veřejnosti. Pardubice se tak staly až do založení České astronomické společnosti v roce 1917 centrem astronomie v českých zemích.

Baron Kraus byl velmi všestranným člověkem. Byl zámožný a tak si mohl dovolit vlastnit nejeden technický primát své doby, jímž ohromoval pardubické občany. První bicykl, první motocykl, první lyže v Pardubicích ...

Baron Artur Kraus
Baron Artur Kraus

Není proto divu, že se jeho pozornost obrátila i k letectví. Sám se snažil o stavbu vlastního typu letounu, který by byl poháněn lidskou silou (tzv. ornitoptéra), nicméně snahy o dobytí vzduchu pomocí motorového létání ho neméně fascinovaly.

Letci to ovšem v té době neměli tak jednoduché. Rakousko-Uherská monarchie nebyla příliš nadšena z faktu, že si český živel oblíbil právě letectví a tak vydala výnos, který ukládal za povinnost, že každý aviatik musí mít svého letového ředitele. Osobu, která se bude starat o jeho vystoupení po stránce organizační a finančně jej zajišťovat. To byl přesně ten okamžik, kdy se setkali Jan Kašpar a baron Artur Kraus.

Baron Artur Kraus byl velmi schopný a vlivný muž. Jeho největší zásluhou bylo to, že dokázal přemluvit Kašparova otce, aby svému synovi dovolil nejen se plně věnovat své vášni – aviatice, ale dokonce jej přesvědčil k tomu, aby svého syna v této činnosti plně finančně podporoval. Otec Jana Kašpara byl totiž zámožný hoteliér a měl se svým synem docela jiné plány.

Ing. Jan Kašpar
Ing. Jan Kašpar
Sám Jan Kašpar nazýval Krause svým mecenášem. Mecenášem, který ho sice nepodporoval finančně, ale zato s profesionalitou sobě vlastní organizoval a sjednával Kašparova letecká vystoupení, kterými si tento slavný aviatik postupně vydobyl slávu.

Nebýt barona Krause, jeho výborných organizačních schopností a vlivu na Kašparova otce, byla by cesta našeho prvního aviatika o poznání těžší. A právě po baronu Arturu Krausovi nese jméno současná pardubická hvězdárna.




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008, jejím vedoucím redaktorem se stal na jaře roku 2009. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lunární X

Další informace »