Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Moje setkání s astronomií (1): Josip Kleczek

Moje setkání s astronomií (1): Josip Kleczek

Český astronom Josip Kleczek v Ondřejovské hvězdárně. Autor: Petr Vilgus
Český astronom Josip Kleczek v Ondřejovské hvězdárně.
Autor: Petr Vilgus
Každý astronom, ať už amatér či profesionál, známý popularizátor či neznámý nadšenec, každý z nich se svou zálibou v astronomii musel někdy začít. U někoho to bylo v jeho útlém mládí, jiný k "hvězdařině" přišel až po vysokoškolských studiích. Někdo byl doslova unešen kouzlem okamžiku spojeném s nějakým úkazem na obloze. U jiného byla přízeň k této krásné vědě formována pozvolna i několik let. Redakce astro.cz vám přináší zbrusu nový nepravidelný seriál, který bude představovat astronomické začátky známých i méně neznámých astronomů především z České i Slovenské republiky tak, abyste pochopili, že stát se astronomem není žádná věda. A že k astronomii může "přičuchnout" skutečně každý, aniž by měl nějaké odborné vzdělání.

V dnešním pilotním díle nám o svých astronomických začátcích píše Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc., (* 22. února 1923, Jugoslávie) známý sluneční fyzik, popularizátor (zejména) sluneční astronomie a autor mnoha knih, zejména pak věhlasného astronomického slovníku "Velká encyklopedie vesmíru" (za kterou v roce 2002 byl Českou astronomickou společností vyznamenán cenou Littera astronomica). Další informace o něm naleznete například ZDE.


Mají hvězdy vliv na náš život?
"Povídání na vzpomínkových oslavách tišnovského gymnazia, které Kleczek vychodil".

"Ty ses kluku docela zbláznil. Vždyť nemáme korunu na autobus k vlaku do Tišnova, ani na cukr do čaje o Vánocích. A ty chceš jet k největším dalekohledům světa do Ameriky. Dyť Německo s Amerikou válčí."

Byl to kluk z vesnice na Vysočině. Ve vesnici v hlubokém údolí na břehy řeky Svratky - tam nebylo žádné osvětlení. Na noční obloze sametově černé byly rozsety třpytivé hvězdy, které se odrážely v hladině Svratky. Ty hvězdy určily život kluka. Jak k tomu mohlo dojít, vždyť věda přece překonala astrologickou pověru, že hvězdy a planety určují lidský život? Ale u kluka to neplatilo. Natolik propad kouzlu vesmíru, že šel slepě za svým snem. A pohled na nádheru Saturna dalekohledem u Toníka Mrkosovýho ve Střemchoví jen klukovo rozhodnutí utvrdilo.

Ale ta hořejší poznámka jeho táty - absolventa jednotřídky a nádeníka v cementárně - byla tehdy docela na místě. Posuďte sami.

Otec často bez práce a doma bída. Práce u sedláka znamenala jídlo a za pasení dobytka hubený příjem. Němci obsadili naši zem a byli ve válce s Amerikou i Anglií. Angličtina se nevyučovala. Pan Profesor Cejnek dal klukovi (- tehdy už studentovi v Tišnovském gymnáziu) německou učebnici "Englisch" Langenscheid. Měla téměř tisíc stran a student se jí mohl věnovat jen při pasení dobytka. Bylo to perné učení - žádná možnost poslechnout výslovnost. Učebnice naštěstí přesně popisuje, jak otvírat pusu.

Větší překážkou však byla velká neschopnost studenta učit se vůbec jazyky. Zatímco jeho kolegyně a kolegové ve třídě se naučili 10 - 15 slovíček během přestávky, on musel každé slovíčko mnohokrát napsat (na okraj starých novin nebo do sněhu) a vyslovit. A tak díky trpělivosti pánů profesorů Cejnka, Popka, Holce, Štěpána, Kubaly se ke znalosti angličtiny přidala němčina, francouzština a latina. A také díky udřeným rukám studentova otce, jejichž dlaně byly tvrdší než podrážka kožené obuvi; na ně si vzpomněl, kdykoliv únavou usínal nad psaním slovíček na okraj starých novin. Latina byla velmi užitečná - nejen v astronomii - ale pro učení italštiny a španělštiny - to už šlo studentovi mnohem snadněji. K jazykům se potom po válce přidala ruština - nadchl se pro ni při koncertu souboru Pjatnického natolik, že po roce udělal univerzitní zkoušku a vyučoval ruštinu v osmi kurzech.

Jazyky jsou nástrojem myšlení a dorozumívání. Pro poznávání vesmíru - astronomii - je třeba také znát matematiku, fyziku, chemii a dnes i biologii. Profesoři na tyto obory na tišnovském gymnáziu (prof. Trodler, prof. Komárek, profesor Pospíšil aj.) byli vynikající pedagogové. Soustředěné sledování jejich přednášek dalo pevný základ pro studium na univerzitě. A pak po doktorátě na Karlově univerzitě astronom, absolvent Tišnovského gymnázia, pracoval na Astronomickém ústavu Akademie věd. Pozoroval především naši nejbližší hvězdu - Slunce. Měl na Sluníčko otázky (např. Jak vznikají protuberance, erupce a skvrny? Odkud a jak vysílá Slunce rentgenové záření? Jak ovlivňují erupce život na Zemi? aj.).

Aby Sluníčko vaši otázku zodpovědělo, musíte mu ji šikovně formulovat a pak pozorovat u dalekohledu nebo spektrografu a čekat a čekat na odpověď. Podařilo se. A po publikaci výsledků v mezinárodních časopisech přišlo nečekaně pozvání od Americké astronomické společnosti přednášet na amerických univerzitách, v NASA a potom rok pracovat na největší sluneční observatoři Sunspot, která patřila US Air Force. Požádal o to President National Academy našeho prof. Zdenka Nejedlého, prezidenta Akademie a ministra školství. Tím byly vyřešeny problémy s odjezdem. Osobní problémy však vyřešeny nebyly: krávy a kozy ho nenaučily správné anglické výslovnosti - budou samoukovi posluchači v USA rozumět? Přišla letenka, byla naštěstí zpáteční. To rozhodlo: Sedne prostě na letadlo a vrátí se domů. Nevrátil se, přednášel a pozoroval Sluníčko...

Josip Kleczek


Tolik k prvnímu setkání Josipa Kleczka s hvězdami. Pohled na Saturn u Antonína Mrkose (známého astronoma působícího mj. na Kleti, objevitele 273 planetek a 13 komet) byl jeden z těch klíčových momentů. A pak už jen zvídavost, těžká práce s cizími jazyky a otázky na samotné Slunce... Nechte se překvapit, jaké klíčové momenty ovlivnily ostatní astronomy, kteří se stanou "hrdiny" v následujících dílech...




O autorovi

Astronomické začátky

Nepravidelný seriál redakce astro.cz, v němž se můžete seznámit s tím, jak se mnozí známí i méně známí (především) čeští a slovenští astronomové k astronomii dostali. Můžete se tak přesvětdčit o tom, že hvězdářem může být skutečně každý. Stačí se zahledět do nebe...



9. vesmírný týden 2017

9. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 27. 2. do 5. 3. 2017. Měsíc je po novu. Jasná Venuše a slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. Převážně v druhé polovině noci můžeme nejlépe pozorovat Jupiter, ráno také Saturn. Jasnější komety pomalu mizí z oblohy. Večer po západu Slunce můžeme naposledy spatřit 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a velmi obtížně viditelná. Vyžaduje tmavou oblohu. Kometa 41P je však dobrou náhradnicí. Z nabídky 100 pozorování připomínáme kometu Encke a zákryt hvězdy planetkou Helina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nádherný večer sa stal , keď sa na oblohe stretli Mesiac , Venuša a Mars. Škoda, že Saturn bol tak slabý..

Canon 600D a obj. Canon 18 - 55 mm. Bez úprav iba pridané popisky planét, Mesiaca a blízkej hviezdy.

Další informace »