Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Přednáška: Bezhlavé divy a jiné kometární zmetky
redakce Vytisknout článek

Přednáška: Bezhlavé divy a jiné kometární zmetky

Jeden z nádherných vánočních snímků komety C/2011 W3 (Lovejoy). Autor: Scott Alder
Jeden z nádherných vánočních snímků komety C/2011 W3 (Lovejoy).
Autor: Scott Alder
Učená společnost České republiky ve spolupráci s Českou astronomickou společností a Střediskem společných činností AV ČR si vás dovolují pozvat na veřejnou přednášku, kterou na téma Bezhlavé divy a jiné kometární zmetky přednese čestný člen Učené společnosti České republiky RNDr. Zdeněk Sekanina, CSc. (Laboratoř pro tryskový pohon, Kalifornský technologický ústav, Pasadena, Kalifornie, USA). Přednáška se uskuteční v úterý 30. dubna 2013 od 17 hodin, Akademie věd ČR, sál č. 206, Národní 3, Praha 1. Vstup je pro všechny zdarma.

Slovním obratem bezhlavý div, používaným ve starších astronomických textech, se eufemicky označovala Velká jižní kometa roku 1887 (C/1887 B1), protože její vzhled - dlouhý, úzký a prostým okem viditelný chvost, avšak bez hlavy s jadernou kondenzací (jež je normálně nejjasnější část každé komety) - byl nepochopitelný a vyvolával údiv. Lidstvo muselo čekat plných 125 let na další bezhlavý div - kometu Lovejoy - na přelomu let 2011/2012.

Společným znakem obou těles byl jejich předchozí průchod vnitřní korónou během těsného přiblížení ke Slunci. Za podpory rozsáhlé sítě profesionálních i amatérských pozorovatelů a s pomocí řady meziplanetárních sond a observatoří, určených většinou ke studiu Slunce, bylo o této kometě získáno obrovské množství informací, jejichž základní výsledky jsou v přednášce shrnuty a jež vedly k navržení fyzikálního procesu, vysvětlujícího náhlý rozpad jádra a ztrátu hlavy komety.

Druhá část přednášky se zabývá širší otázkou podobného jevu u poměrně velkého počtu komet, spějících k rychlému, zdánlivě samovolnému rozpadu jádra v mnohem větších vzdálenostech od Slunce a téměř vždy už na cestě k přísluní. Tyto komety jsou také mnohem méně jasné, než C/1887 B1 a Lovejoy. Na nejlépe zkoumaném případu komety C/1999 S4 (LINEAR) je ukázáno, že soudržnost jádra musela být mnohem nižší, než u komety Lovejoy. Svými fyzikálními vlastnostmi komety typu C/1999 S4 značně připomínají souputníky rozštěpených komet. Pravděpodobným “viníkem” rozpadu postižených komet je mimořádně křehká, fraktální struktura jejich jader, tvořících tak kategorii jakýchsi kometárních zmetků, tedy těles, jež byla v průběhu svého utváření v prvotní sluneční mlhovině nedostatečně stmelena.

Přednášku uvede 1. místopředseda Učené společnosti České republiky prof. RNDr. Jiří Bičák, DrSc., Dr.h.c. Moderovat ji bude čestný předseda České astronomické společnosti a zakládající člen Učené společnosti České republiky RNDr. Jiří Grygar, CSc.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995. Jejím prvním členem a defacto i zakladatelem byl Karel Mokrý a významným pomocníkem Josef Chlachula (který se dlouhodobě věnuje českým překladům Astronomického snímku dne NASA). Od té doby se rozrostla na několik členů, mezi něž se přidal známý popularizátor astronomie Petr Sobotka, vedoucí Sekce proměnných hvězd a exoplanet Luboš Brát, popularizátor kosmonautiky Vít Straka, astrofotograf Martin Gembec nebo astronom Martin Mašek. Vedoucím redaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, od roku 2010 je to Petr Horálek. Mimo portál Astro.cz se redakce věnuje i Facebookovému profilu ČAS. Všemu se věnuje především svém volném čase, neboť nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Kometa , Přednáška 


21. vesmírný týden 2017

21. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 22. 5. do 28. 5. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Vysoko na obloze pokračuje představení dvou jasnějších komet. Slunce je minimálně aktivní, na povrchu byly malé skvrnky. Doporučit tak můžeme spíše pozorování komet, které nebude rušit svit Měsíce, případně jedné i amatérsky dostupné supernovy. SpaceX vypustila dosud nejtěžší družici na dráhu přechodovou ke geostacionární a už se chystá statický zážeh dalšího Falconu 9 k letu s poněkud speciálnější lodí Dragon. Cassini se naposledy ohlédla směrem ke Slunci a vyfotografovala celý Saturn s jeho prstenci. Společnost Blue Origin přibrzdila ve vývoji motoru BE-4 nečekaná havárie. Očekáváme start rakety s čerpadly na elektřinu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Odhalené vrstvy Slunce

„Štěstí! Co je štěstí? Muška jenom zlatá, která za večera kol tvé hlavy chvátá …“. Slavné verše českého básníka Adolfa Heyduka, proslavené zejména scénou s Jaroslavem Marvanem a Ladislavem Peškem ve filmu Škola základ života. A právě tato „zlatá muška“, či její stejně pilná kamarádka, stála za

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ďalší diamant v korune?

Zelenkavá kométa Johnson (vpravo v strede), akoby smerovala do súhvezdia Severná koruna, ktorú tvorí sedmička hviezd v tvare písmena U naľavo . V skutočnosti je ich vzájomná poloha náhodná a nemá žiaden súvis. Kométa C/2015 V2 Johnson je aktuálne ozdobou nočnej oblohy, kedy vstupuje do obdobia jej najlepšej pozorovateľnosti. Vďaka vysokej oblačnosti majú najjasnejšie hviezdy halo, ktoré zvýrazňuje ich skutočnú farbu a spektrálny typ. Modré hviezdy sú najteplejšie a naopak čím je hviezda viac červená, tým je chladnejšia. www.facebook.com/pauliephotography

Další informace »