Přednáška: Uganda 2013 aneb Lov perel a diamantů v rovníkové exotice
Zatmění Slunce v Ugandě. Autor: M. Druckmüller, P. Horálek a J. Sládeček.Na první přednášku roku 2014 Astronomická společnost Pardubice pozvala cestovatele a fotografa Petra Horálka. Ten bude v pátek 31. ledna 2014 od 19 hodin povídat o své strastiplné cestě do srdce Afriky. V povídání nazvaném „Uganda 2013 aneb Lov perel a diamantů v rovníkové exotice“ nás seznámí s touto krásnou africkou zemí a rovněž popíše silný zážitek při velmi krátkém úplném zatmění Slunce. Přednáška se uskuteční ve Velkém sále DDM ALFA Pardubice na Gorkého ulici 2658.
„Původně mělo jít jen o krajně vyzývavou cestu do exotiky v rovníkové Africe. Cíl jasný - zachytit prchlivý okamžik úplného zatmění Slunce s rekordně krátkým trváním,“ vzpomíná Petr Horálek. „Ale věci vzaly spád už při výstupu na letišti v Entebbe, odkud stačilo nastoupit do auta a nechat se unést jedním z nejdramatičtějších a v mnoha ohledech nejúspěšnějších zatměňových zážitků. Proč je Uganda zvaná perlou rovníkové Afriky? Do jaké míry může okouzlit i šokovat relativně zcestovalého Evropana? A jaké těžké zkoušky připravilo pozorování hybridního zatmění Slunce?“ To jsou jen malé útržky, kvůli kterým se na přednášku podle slov lektora můžete těšit.
Petr Horálek v pořadu Hlubinami vesmíru. Zdroj: TV NoeBc. Petr Horálek (* 1986, Pardubice) je český popularizátor astronomie a astrofotograf. V letech 2007 a 2009 byl předsedou Astronomické společnosti Pardubice a do roku 2010 byl aktivním dobrovolným pracovníkem pardubické hvězdárny. Vystudoval bakalářský program Astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V současnosti je zaměstnán jako pracovník na Hvězdárně v Úpici. V profesním i ve volném čase se věnuje popularizaci astronomie, především prostřednictvím populárních astronomických článků na serveru České astronomické společnosti Astro.cz, kde je také od roku 2009 vedoucím redaktorem. Jeho největší vášní v astronomii je pozorování a fotografování výjimečných nebeských úkazů. Zejména pak slunečních a měsíčních zatmění, která ho uchvátila již v dětství a za nimiž cestuje po celém světě.
Astronomická společnost Pardubice, Hvězdárna b. A. Krause DDM DELTA Pardubice
Student chemie a amatérský astronom, člen Astronomické společnosti Pardubice. Po absolvování průmyslovky v Pardubicích nastoupil ke studiu na tamnější univerzitě, kde se věnuje výzkumu nanočástic zlata. Právě chemie jej přivedla do Pardubic a tím i k astronomii, nyní jako člena Astronomické společnosti Pardubice. Mimo jiné rád cestuje, sjíždí divoké řeky a věnuje se skialpiningu.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.