Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Přednáška Věda a svoboda 6. června 2016 vás zavede ke Galileovi a Keplerovi

Přednáška Věda a svoboda 6. června 2016 vás zavede ke Galileovi a Keplerovi

Slavná malba "Galileo a kardinálové" z roku 1857, na které se Galileo snaží přesvědčit zástupce církve o jejich nesprávném postoji k vesmíru.
Autor: Jean Leon Huens

V rámci 10. ročníku Evropského festivalu filosofie ve Velkém Meziříčí proběhne 6. června 2016 od 20 hodin přednáška manželů Hadravových, autorů populární knihy "Hvězdný posel / Rozprava s Hvězdným poslem", s názvem "Věda a svoboda". Povídání nás zavede mezi nejzajímavější období a osobnosti historie (nejen české) astronomie.

Věda a svoboda: Pravý filosof musí mít svobodnou mysl...
Přednáší doc. RNDr. Petr Hadrava, DrSc. a PhDr. Alena Hadravová, CSc.

Příběh první: Galileo Galilei a Johannes Kepler
Galileo Galilei a Johannes Kepler jsou příkladem raně novověkých vědců, kteří položili základy moderní astronomie a fyziky, a tím i rozvoje techniky v následujících staletích. Při své práci však museli řešit nejen odborné problémy, ale také překonávat společenské překážky, omezující vědecké poznání z ideologických a mocenských důvodů. Studium vlastních spisů těchto autorů nám odkrývá obtíže vzniku jejich průkopnické práce a zároveň ukazuje na potřebu tvůrčí svobody i v dnešní společnosti.

Příběh druhý: Astronom a Husův přítel Křišťan z Prachatic
V prvním století existence pražské univerzity na ní působil mistr Křišťan z Prachatic, starší přítel mistra Jana Husa, autor didakticky skvěle podaných traktátů o stavbě a užití astronomického přístroje astrolábu. Pro své kvality dílo vyšlo roku 1477 v italské Perugii tiskem jako vůbec první pojednání o astrolábu na světě, a to ve velké konkurenci desítek dalších textů o tomto přístroji s antickými kořeny. Vydáno bylo ovšem pod cizím jménem, protože autor z kacířských husitských Čech byl pro ostatní Evropu nežádoucí osobností. V přednášce budou shrnuty mj. důkazy o Křišťanově autorství obou spisů, známé teprve několik let.

Sám Petr Hadrava k přednášce dodává: "Předmětem přednášek bude seznámení s problematikou prvních teleskopických pozorování Galilea Galileiho a společenských dopadů vědy v raném novověku na základě nedávno vydaného překladu Galileiho Hvězdného posla a Keplerovy Rozpravy. Ve druhém povídání se podíváme ještě hlouběji do dějin astronomie, do husitského období na práci Křišťana z Prachatic o astrolábu."

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Vyšla kniha Hvězdný posel / Rozprava s Hvězdným poslem
[2] 10. ročník Evropského filosofického festivalu

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995. Jejím prvním členem a defacto i zakladatelem byl Karel Mokrý a významným pomocníkem Josef Chlachula (který se dlouhodobě věnuje českým překladům Astronomického snímku dne NASA). Od té doby se rozrostla na několik členů, mezi něž se přidal známý popularizátor astronomie Petr Sobotka, vedoucí Sekce proměnných hvězd a exoplanet Luboš Brát, popularizátor kosmonautiky Vít Straka, astrofotograf Martin Gembec nebo astronom Martin Mašek. Vedoucím redaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, od roku 2010 je to Petr Horálek. Mimo portál Astro.cz se redakce věnuje i Facebookovému profilu ČAS. Všemu se věnuje především svém volném čase, neboť nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Galileo Galilei, Petr Hadrava, Johannes Kepler, Alena Hadravová, Hvězdný posel, Přednáška , Rozprava s hvězdným poslem


4. vesmírný týden 2018

4. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 22. 1. do 28. 1. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko Neptun a poblíž jihu Uran. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars. Z objektů noční oblohy doporučíme zimní kulovou hvězdokupu a asterismus ze souhvězdí Žirafy. Zažili jsme starty menších raket z Číny a Japonska a také úspěšný start rakety Atlas V. Čeká nás start evropské rakety Ariane 5 a čínské CZ-2C. Před 50 lety letěla raketa Saturn IB s nepilotovanou lodí Apollo 5. Po nehodě Apolla 1 šlo o první a hned plně úspěšný test nové lodi. Před 100 lety se narodil významný pozorovatel planetek a objevitel komet Antonín Mrkos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Měsíčná Vršatec

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2017 obdržel snímek „Měsíční Vršatec“, jehož autorem je Václav Hýža Oblast Bílých Karpat, nalézající se nad obcí Vršatské Podhradie nedaleko Ilavy, byla osídlena již v pravěku lidmi lužické a púchovské kultury, tedy docela jistě nejméně 500 let

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Scintilace hvězdy Sírius

Další informace »