Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Prosinec 2012 – Velké galaktické seřazení?

Prosinec 2012 – Velké galaktické seřazení?

Pohled na střed naší Galaxie Autor: Petr Skala
Pohled na střed naší Galaxie
Autor: Petr Skala
Přijdou 4 dny temnoty a kvílení astronomů. Smícháme střed Galaxie, souhvězdí Střelce, galaktický rovník, nulovou rovinu galaxie, zvěrokruh, precesi, protřepeme a podáváme jako guláš.

Na jaře 2012 v pořadu Karla Šípa „Všechnopárty“ jsem se osobně zaručil, že 21. prosince 2012 nepřijde konec světa. Čas se mi už kvapem krátí. Mým klidem nedávno ale otřásla závažná zpráva, kterou nemohu ignorovat. Krve by se ve mně nedořezal.

Karolina „Aluška“ Loskotová nedávno 2. listopadu 2012 vydala závažné prohlášení. V článku „Velmi důležité – připravte se na období 21-24.prosince“ píše, že přijdou 4 dny temnoty a chaosu, protože projdeme přes galaktické nulové pásmo.

„Milí čtenáři, mám pro vás dnes velice závažné a důležité sdělení. Na úvod je potřeba zdůraznit, že tento text k nám přišel z Ruska. Byl rozeslán vládám všech států a ruský parlament přesně tohle oficiálně rozebíral tři dny… Ruský parlament by se asi těžko tři dny bavil o nesmyslu… Nechci šířit falešné ani poplašné zprávy, jsem jeden z posledních lidí, kteří by podléhali panice, nebo emocím, ale moje intuice mi hlasitě velí se připravit, takže už skupuji potraviny a vše, co bude potřeba…“

Jenom mi trochu schází uvedení zdroje. Proč tu není odkaz na stenografický záznam z jednání ruského parlamentu? Den a číslo zasedání. To ale nevadí. Zprávu totiž máme potvrzenou z nezávislého zdroje. Jedna paní povídala.

Co že se to v prosinci 2012 stane? Anonymní jasnovidka, jejíž jméno ani kontakt nejsou uvedeny, prý řekla: „Šialenstvo bude, lebo 95% ludi nebude pripravených na 4 dni temna ani zásobami, ani psychicky, ani nebudu všetci vtedy pri sebe.“

Což ale zní jako běžná vánoční nákupní horečka.

Co se ale myslí tím průchodem přes galaktickou nulovou rovinou? Mluví se o galaktickém seřazení. Už staří Mayové to prý věděli.

Jaroslav Krejčí v článku „Platónský rok a Precese zemské osy“ (Gnosis.cz) píše:

Podle astronomických výpočtů bude totiž den 21. 12. 2012 mimořádně výjimečný - Země, Slunce a 26 000 světelných let vzdálený střed naší Galaxie budou ležet společně v přesné linii. Na tento jev jasně odkazovali i Mayové i další kultury a proroci a výpočty profesionálních astronomů to jasně potvrzují. Jen se moc nepřipouští možnost, že toto Galaktické sladění, k němuž rovněž dochází jen jednou za 26 000 let (to je ale zajímavé číslo), by mohl mít nějaký dopad na Zemi.

Jana Petrová v článku „Slunce, Sgr A - galaktický střed a Země. Rok: 2012, prosinec“ obdobně uvádí: „Od 21.12.2012 bude celá sluneční soustava zaujímat polohu "pod" galaktickým rovníkem (tedy každopádně z jeho "druhé strany", na kterou tím dnem přechází), kam se nepodívala už celých 26000 let. Pamětníci této situace tedy mezi námi nejsou, a dokonce v žádných záznamech ji nemůžeme vyhledat.“

To bude trochu problém. Slunce se nemůže podívat na druhou stranu galaktického rovníku (galactic equator), i kdyby chtělo. Protože je vždy na něm. Galaktický rovník (bráno z pohledu Slunce, nikoli Země) je imaginární rovina protínající Slunce a střed galaxie (černá díra Sagittarius A).

Země, to je něco jiného. Země, jak si tak obíhá kolem Slunce, skrze galaktický rovník vskutku prolétá. Tehdy je Slunce, Země a střed Galaxie v jedné rovině. Jsem si ale jist, že pamětníci existují, protože se to děje dvakrát ročně, vždy za slunovratu. 

Zakopaný pes bude v tom, že mnozí si galaktický rovník (galactic equator) pletou s rovinou galaxie (galactic plane). Vysvětlují to třeba stránky 2012hoax.org

Naše galaxie (Mléčná dráha) má podobu plochého disku. Naše Slunce jak obíhá kolem středu Galaxie (jeden oběh asi 230 milionů let), tak občas vypluje nad rovinu tohoto disku a jindy je zase pod rovinou. Jako když ryba vyskakuje nad hladinu. Průchod Země skrze tuto rovinu opravdu je vzácná událost, ale v prosinci 2012 k ní určitě nedojde. Protože jsme od této roviny desítky světelných let daleko a vzdalujeme se od ní. Naposledy jsme ji protnuli před asi 3 miliony let. A příště ji protneme až asi za 30 milionů let.

Klobouk dolů, že tohoto omylu si nakonec všiml a uznal ho i esoterik Krejčí (článek „Galaktické seřazení 21. 12. 2012“)

Severní pól mezi hvězdami opisuje kružnici každých 26 000 let. Autor: Wikimedia Commons
Severní pól mezi hvězdami opisuje kružnici každých 26 000 let.
Autor: Wikimedia Commons
Ale jak souvisí galaxie s číslovkou 26 000? Od středu naší Galaxie jsme vzdáleni zhruba asi 26 000 světelných roků. Takže podíváte-li se tam dalekohledem, vidíte, jak vypadal střed Galaxie před 26 000 lety na konci minulé doby ledové.

Jakousi shodou okolností také precese trvá cca 26 tisíc let. To ale není obíhání ničeho kolem ničeho. Precese je pouze cyklus kolísání náklonu zemské osy. Vzájemné postavení Země, Slunce a středu galaxie se tím nijak nemění. Má to jen ten vliv, že se astrologům rozsype horoskop, jinak nic.

Když se stavěly pyramidy, severní pól směřoval k hvězdě Thuban v souhvězdí Draka. Díky precesi se ale situace změnila. Dnes severní pól Země směřuje k polárce (Polaris 2000 AD). Ke středu Galaxie (Střelec) ale osa Země nesměřuje nikdy. Celou kružnici opíšeme za 26 tisíc let.

Díky precesi se posouvá například i jarní slunovrat (precession of equinoxes). 20. března je Slunce v souhvězdí Ryb. Před 2000 lety to ale byl Beran a za dalších pár staletí to bude Vodnář. Pokud se hipíci a stoupenci New Age hnutí domnívají, že věk Vodnáře už přichází dnes (20. či 21. století), to se pletou. Ten přijde až někdy kolem 2600 n.l. Přesné datum ovšem závisí na tom, kde na nebi nakreslíte hranice souhvězdí Vodnáře. Čili je to čistě náhodné datum – závisí na tom, jak se dohodneme.

Slunce v souhvězdí Ryb Autor: http://www.livescience.com
Slunce v souhvězdí Ryb
Autor: http://www.livescience.com
Precese ale také způsobila pěkný trapas astrologům. Nejste totiž narozen/narozena v tom znamení zvěrokruhu, co si myslíte. Pokud jste se narodili mezi 21. březnem a 19. dubnem, říkáte si, že jste Skopec/Beran (Aries), že? Ale nejste. V tomto období Slunce neprochází souhvězdím Berana. Tak tomu bylo před 2500 lety, kdy astrologie vznikala. Díky precesi se vše posunulo. Dnes je v tuto část roku Slunce v souhvězdí Ryb. Astrologové si toho nevšimli. Místo aby sledovali skutečné dění na nebi, řídí se bez přemýšlení zastaralými poučkami ze zaprášených knih.

Skutečný horoskop (ekliptika – dráha kudy Slunce prochází po nebi, kterým souhvězdím):

Kozoroh – 20. leden – 16. únor
Vodnář – 16. únor až 11. březen
Ryby – 11. březen až 18. duben
Beran – 18. duben – 13. květen
Býk – 13. květen – 21. červen
Blíženci – 21. červen – 20. červenec
Rak – 20. červenec – 10. srpen
Lev – 10. srpen – 16. září
Panna – 16. září – 30. říjen
Váhy – 30. říjen – 23. listopad
Štír – 23. listopad – 29. listopad.
Hadonoš – 29. listopad – 17. prosinec
(Hadonoše staří Babyloňané ignorovali, protože chtěli mít 12 znamení jako je 12 měsíců v roce)
Střelec – 17. prosinec – 20. leden
(Z ČR není Střelec dobře vidět, nachází se nízko nad horizontem. I v pravé poledne je v tuto část roku Slunce jen nízko nad obzorem.)

Souvisí tedy vůbec Galaxie nějak s 21. prosincem? Slunce prochází souhvězdím Střelce 17. prosince -  20. ledna. Když o zimním slunovratu zvednete hlavu a podíváte se na Slunce, tak za ním kdesi vzadu je souhvězdí Střelce a střed galaxie Mléčná dráha. Jenže tak je tomu ale už stovky, ba tisíce let a v prosinci 2012 se na tom nic nemění. Ze souhvězdí Střelce 21. prosinec vypadne až za řadu staletí.

21. prosince 2012 je prostě jen slunovrat jako každý rok.




O autorovi

Štítky: Naše Galaxie, Konec světa


3. vesmírný týden 2017

3. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 1. do 22. 1. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti na ranní obloze. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto se objevila na jeho povrchu skvrna. Na večerní obloze pomalu zjasňuje Enckeho kometa. Planetka Vesta bude v opozici. SpaceX si připsala první letošní úspěch, když vypustila družice a první stupeň dosedl na moři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2237 - Rosetta (úzkopásmově)

Prosincové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. Stejně tak vlastně i celý rok 2016. A soutěž vstupuje do dalšího roku 2017, stejně jako organizace, která ji zaštiťuje a která letos slaví úžasných 100 let - Česká astronomická společnost. A ač je to k nevíře, již více než

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuša a Mars nad sídliskom

20.01. 2017, 18:58-19:45 SEČ; Canon 400D+50mm/2.8; 100ISO; 5s expozícia v 1min intervaloch.

Další informace »