Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Výjimečný astronomický seminář „Okna vesmíru dokořán“ v Plzni 21. 10. 2017
Ota Kéhar Vytisknout článek

Výjimečný astronomický seminář „Okna vesmíru dokořán“ v Plzni 21. 10. 2017

Představa hvězd rodících se v hmotě proudící od superhmotné černé díry
Autor: ESO/M. Kornmesser

Přijměte pozvání na astronomický seminář Okna vesmíru dokořán, který pořádá v sobotu 21. 10. 2017 v Plzni Západočeská pobočka ČAS ve spolupráci s 25. ZŠ v Plzni a Fakultou pedagogickou ZČU u příležitosti 100. výročí založení České astronomické společnosti. Jedná se skutečně o exkluzivní astronomický seminář, který je doslova našlapaný výjimečnými přednášejícími.

Seminář svým obsahem navazuje na legendární populárně naučný seriál Okna vesmíru dokořán, který od roku 1981 vysílala Československá televize. Seriál vynikal nejenom svým námětem, na kterém se tehdy podílel Vladimír Železný, ale i vynikajícími komiksovými kresbami Káji Saudka či zajímavým hudebním doprovodem. Zlatou třešničkou pořadu pak byl český astronom, astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar, který provázel celým pořadem.

Místa na tento seminář jsou omezena, proto se v případě zájmu prosím přihlaste na webových stránkách akce kof.zcu.cz/ak/okna/, kde naleznete bližší informace.

7:45 – 8:15     registrace účastníků

8:15 – 8:30     úvodní slovo

8:30 – 9:45     Částicová astronomie na observatoři Pierra Augera
RNDr. Michael Prouza, Ph.D., Fyzikální ústav AV ČR
Kosmické záření stálo u zrodu částicové fyziky na konci 19. století. Nyní, po více než století bádání, stále neznáme všechny odpovědi na základní otázky o jeho zdrojích a vlastnostech, a proto částice s rekordními energiemi ve vesmíru jistě zasluhují naši pozornost. Observatoř Pierra Augera v Argentině je nejdokonalejším zařízením současnosti, které ke zkoumání nejenergetičtějšího záření slouží, a za účasti mnoha českých fyziků a astronomů konečně přináší odpovědi na zásadní otázky oboru. To potvrzuje i nejnovější článek v prestižním časopise Science, který vyšel 22. září 2017.

9:45 – 10:00     přestávka

10:00 – 11:15     Gravitační vlny
prof. RNDr. Jiří Podolský, CSc., DSc., MFF UK v Praze
Dne 14. 9. 2015 byly poprvé přímo detekovány gravitační vlny, jejichž existenci předpověděl 100 let předtím Albert Einstein jako unikátní důsledek své obecné teorie relativity. Signál GW150914, zachycený interferometry Advanced LIGO v USA, byl tak zřetelný, že mohl být věrohodně interpretován jako následek srážky a splynutí dvou velkých černých děr, jež se odehrála před miliardou let. V přednášce popíšeme uvedený objev, další již prokázané gravitační vlny, historické souvislosti i předpokládanou budoucnost nově zrozeného oboru gravitační astronomie. Možná budeme hovořit také o letošní Nobelově ceně za fyziku...


11:15 – 12:15     oběd v jídelně, ve stejné budově

12:15 – 13:30     Infračervená astronomie
RNDr. Jiří Grygar, CSc., Fyzikální ústav AV ČR
Infračervená (IČ) fotografie sahá jen do pásma s vlnovou délkou <1 mikrometr, s nízkou rozlišovací schopností a nevalnou citlivostí. Teprve matice CCD a bolometry umožnily plně otevřít IČ pásmo až do submilimetrové oblasti. Jelikož zemská atmosféra je pro IČ propustná jen v úzkých pásmech, začala se v 80. letech rozvíjet IČ kosmická astronomie symbolizovaná brzkým vypuštěním teleskopu JWST. Od tohoto přístroje se zejména očekává pokrok v kosmologii, studiu vzniku planetárních soustav a těles na periférii Sluneční soustavy.

13:30 – 13:45     přestávka

13:45 – 15:00     Neutrina
RNDr. Vladimír Wagner, CSc., Ústav jaderné fyziky AV ČR
Neutrina patří určitě k těm nejzáhadnějším částicím existujícím v našem vesmíru. A také k těm, jejichž lov je jedním z nejnáročnějších a jejichž zkoumání se často oceňováno Nobelovou cenou. Naposledy se tak stalo za experimentální prokázání existence oscilací neutrin. Oceněni byli dva fyzikové, kteří pomocí obrovských detektorů v podzemí studovali neutrina přicházející ze Slunce a vznikající při interakci kosmického záření v atmosféře Země. Neutrina však vznikají i v jaderných reaktorech a urychlovačích. Přednáška bude o tom, kde neutrina vznikají, jak se detekují, co nám mohou říci o struktuře hmoty, vlastnostech různých objektů v našem vesmíru a pro jaké případné aplikace je můžeme využít. Dozvíme se, co nám mohou říci neutrina ze Slunce, ze supernov nebo z nitra Země, proč se tak těžko chytají, co to znamená, že neutrina oscilují.

15:00 - 15:15     přestávka

15:15 – 16:30     Moderní astronomická technika
doc. RNDr. Marek Wolf, CSc., Astronomický ústavu MFF UK v Praze
Astronomické objevy v minulých staletích by nebyly možné bez rozvoje astronomické techniky: velkých teleskopů, citlivých detektorů a rychlé výpočetní techniky. V příspěvku se pokusíme popsat některé současné, ale i budoucí projekty pozemské a družicové astronomie, které jsou pro daný obor klíčové. Důraz bude kladen zejména na optickou oblast, která doplňuje téma celého semináře.

16:30 – 16:45     přestávka

16:45 – 18:00     Příběh vody
prof. RNDr. Petr Kulhánek, CSc., ČVUT v Praze
Kde se vzala voda, co určuje její výjimečné vlastnosti a proč má tolik podob? Vydejme se společně na cestu začínající tvorbou prvních protonů a neutronů v zárodečném plazmatu Velkého třesku a končící kapajícím vodovodním kohoutkem ve vaší domácnosti.

18:00     ukončení programu



Převzato: Západočeská pobočka ČAS



O autorovi

Ota Kéhar

Ota Kéhar

Narodil se v roce 1977. Vystudoval Fakultu elektrotechnickou Západočeské univerzity v Plzni. Od roku 2000 se ale intenzivně věnuje astronomii a její popularizaci. Úzce spolupracuje s Hvězdárnou v Rokycanech a Plzni. Na Fakultě pedagogické Západočeské univerzity v Plzni úspěšně dokončil doktorské studium v oboru teorie vzdělávání ve fyzice. S univerzitou nadále spolupracuje. Jeho hlavním zájmem je využití katalogů astronomických objektů ve výuce. Vytvořil řadu unikátních webových aplikací dostupných na stránkách Astronomia. Ve volném čase se věnuje vysokohorské turistice.

Štítky: Seminář, 100 let ČAS


43. vesmírný týden 2017

43. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 23. 10. do 29. 10. 2017. Měsíc bude v první čtvrti. Saturn je večer nízko nad jihozápadem. Téměř celou noc jsou vidět planety Neptun a Uran, ráno navíc jasná Venuše a slabší Mars. Jupiter je za Sluncem. Aktivita Slunce je nízká. Dozvěděli jsme se, že poslední zdroj gravitačních vln, zachycený společně s Virgo, byl splynutím dvou neutronových hvězd. Rampa SLC-40 na Floridě, kde došlo loni k explozi rakety Falcon 9, už brzy bude hostit další starty. Na ISS skončila série tří údržbářských výstupů do volného prostoru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Vteřiny před a po zatmění

Velké americké zatmění. Tak jej, pro nás přeci jen trochu velikášsky, nazvali sami Američané. Na druhou stranu se jim není co divit. Pás totality, tedy oblast viditelnosti úplného zatmění, se táhla skrze celou Ameriku. Prakticky od pustého severozápadu až po zalidněný jihovýchod. Zejména

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Startrails a lietadlo

20.10.2017; 21:35 LSEČ; Canon 350D+Samyang 8/3.5; 15x27s v 3s intervaloch. 1600ISO; Tesárske Mlyňany.

Další informace »