Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Významní vědci uctí památku Ernsta Macha

Významní vědci uctí památku Ernsta Macha

Profesor Ernst Mach.
Autor: Wikipedia Commons.

Ve dnech 18. až 20. února proběhne oslava k památce Ernsta Macha, jednoho z nejproduktivnějších a nejznámějších vědců na přelomu 19. století. V rámci slavnostní konference promluví významní představitelé a vědci, kteří společně s dalšími účastníky uctí památku Ernsta Macha nejen vzpomínkovým aktem, ale také návštěvou jeho rodného domu v Chrlicích.

Tisková zpráva ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně z 5. února 2016.

Brněnské dny Ernsta Macha 2016 zahrnují akce pořádané v Brně u příležitosti stého výročí úmrtí významného fyzika a filosofa, chrlického rodáka Ernsta Macha. Událost začne uvítacím večerem již ve čtvrtek 18. února 2016, kdy se účastníci  ohlédnou za Brněnskými dny Ernsta Macha z roku 1988 a 2008, to vše společně s vernisáží výstavy historických dokumentů.

Hlavní náplň se uskuteční následující den, kdy v dopoledních hodinách proběhne slavnostní konference za přítomnosti primátora města Brna Ing. Petra Vokřála, rektora Masarykovy univerzity doc. Mikuláše Beka, předsedy Akademie věd ČR prof. Jiřího Drahoše a dalších významných vědců, jako například prof. Martina Černohorského z Masarykovy univerzity, předsedy Učené společnosti ČR prof. Jiřího Bičáka nebo prof. Friedricha Stadlera z Vídeňské univerzity. Témata přednášek jsou věnována především mechanice, relativitě a kosmologii, filosofickým otázkám a významu díla Ernsta Macha pro rozvoj techniky. Po konferenci se účastníci přesunou do Chrlic, kde proběhne vzpomínkový akt u pamětní desky Ernsta Macha. Na nedělní dopoledne je pak naplánována exkurze za brněnskými památkami, jako je Mendelovo muzeum nebo Vila Tugendhat.

Ernst Mach patří k nejvlivnějším osobnostem vědy druhé poloviny 19. století. V průběhu svého života se stal profesorem vyšší matematiky, matematické fyziky a experimentální fyziky, nicméně se věnoval také biologii, lékařské fyzice, fyziologické fyzice, filosofii a pedagogice. Svým přínosem obohatil celou řadu vědeckých oborů a není divu, že na jeho počest uděluje Akademie věd ČR Čestnou oborovou medaili Ernsta Macha špičkovým vědcům z oblasti fyzikálních věd.

Pořadatelem Brněnských dnů Ernsta Macha je Ústav teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity, společně s Akademií věd ČR, Učenou společností ČR, Jednotou českých matematiků a fyziků a městskou částí Brno-Chrlice, za podpory statutárního města Brna.

Kontakt a další informace

Webové stránky Brněnských dnů Ernsta Macha:
http://bdem2016.physics.muni.cz/

Mgr. Lenka Zychová
Ústav Teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně
Mail: zychova@physics.muni.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ÚTFA PřF Masarykovy univerzity v Brně

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] O Ernstu Machovi na Wikipedii
[2] Ocenění pracovníci Astronomického ústavu AV ČR (Medaile Ernsta Macha)



O autorovi

Lenka Zychová

Lenka Zychová

Lenka Zychová (*1986, Ostrava) je astronomka a popularizátorka astronomie. Věnuje se doktorskému studiu astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Svůj výzkum zasvětila mezihvězdné látce, konkrétně bublinám v mezihvězdném prostředí, ve kterém ji trpělivě pomáhá vedoucí Soňa Ehlerová z Astronomického ústavu AV ČR. Dále je také tiskovým tajemníkem Ústavu teoretické fyziky a Astrofyziky PřF MU v Brně. Další informace a kontakt naleznete na jejím webu Astronomickeprednasky.cz.

Štítky: Tisková zpráva, Ernst Mach, ÚTFA PřF Masarykovy unoverzity v Brně


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »