Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Záhada Bečvářových názvů hvězd

Záhada Bečvářových názvů hvězd

adictionaryofmodernstarnames.jpg
Společnost Sky Publishing, která mimo jiné vydává populární astronomický časopis Sky and Telescope, vydala v roce 2006 útlou knížku Slovník moderních názvů hvězd. V anglickém originále A Dictionary of Modern Star Names: A Short Guide to 254 Star Names and Their Derivations.

Napsali ji Paul Kunitzsch a Tim Smart a o autorech se můžeme dočíst tyto stručné informace:

Paul Kunitzsch byl profesorem arabských studií na Mnichovské univerzitě od roku 1975 do roku 1995, kdy odešel do důchodu. Jeho výzkum se zaměřoval na předávání vědy, zvláště astronomie od starověkých Řeků k Arabům a později do středověké Evropy.
Tim Smart se dělí o svoji vášeň pro oblohu se studenty od roku 1978. Žije v Kalifornii se svými dvěma dětmi Andromedou a Rigelem.

Je to již druhé revidované vydání z roku 2006, první vydání z nakladatelství Harrassowitz Verlag, Wiesbaden, Německo, pochází z roku 1986. Kniha je organizovaná podle souhvězdí a vysvětluje jména 254 hvězd.
Na straně 62 je překvapivý apendix, který se věnuje Bečvářovu Atlasu Coeli. Píše se tam, že od vydání publikace Antonína Bečváře Atlas Coeli se objevilo 14 podivných jmen, z nichž 12 dosud uniká veškerému úsilí o jejich vysvětlení. Jde o následující názvy hvězd:

Achird eta Cas
Arich gama Vir
Haris gama Boo
Hassalehiota Aur
Hatysa iota Ori
Heze dzeta Vir
Kaffa delta UMa
Kraz beta Crv
Ksora delta Cas
Kuma ny Dra
Reda gama Aql
Sarin delta Her
Segin epsilon Cas
Tyl epsilon Dra

Po vydání Bečvářova atlasu v roce 1951 lze tato jména nalézt v různých dalších publikacích. Jenom pro dvě z nich lze najít rozumné vysvětlení. Haris by mohl být z arabského "haris al-shamal", "strážce severu", což je překlad buď řeckého názvu pro alfa Boo nebo souhvězdí Bootes. Segin by mohl být variantou Seginus - gama Boo. Ostatních 12 jmen nemá žádnou vazbu v jazycích důležitých pro naše názvy hvězd, tedy v řečtině, arabštině a latině.

P. Kunitzsch se pokoušel více než 15 let získat informace o metodách práce dr. Bečváře a o jeho zdrojích při přípravě Atlasu Coeli. Kontaktoval množství astronomů v České republice a na Slovensku s cílem najít jeho spolupracovníky, ale bez úspěchu. Vzhledem k tomu, že dr. Bečvář zemřel v roce 1965, tak se naděje na vysvětlení stále zmenšuje. P. Kunitzsch také uvádí, že vysvětlení v publikaci Denk Z., Hlad O.: Hvězdy s arabskými názvy. Hvězdárna a planetárium hlavního města Prahy, 1996 nelze vystopovat k původním zdrojům. Tolik tedy z dodatku této knihy.

Ví někdo ze čtenářů více o původních zdrojích k výše uvedeným názvům hvězd z doby před rokem 1951?




O autorovi

Josef Chlachula

Josef Chlachula

Pochází ze Starého Města u Uherského Hradiště. Nejprve se v 6 letech po startu Jurije Gagarina začal zajímat o kosmonautiku, později rozšířil zájem o astronomii. Začal brýlovým dalekohledem vlastní konstrukce, později si postavil 15 cm zrcadlový dalekohled. Od roku 1974 začal působit na hvězdárně ve Zlíně. Věnoval se proměnným hvězdám, nebeské mechanice, vedl výpočetní sekci, astronomický kroužek a v roce 1988 poprvé letní astronomický tábor na Držkové u Zlína. Tábory se stále každoročně pořádají, nyní ve Vlčkové. Na zlínské hvězdárně se věnoval popularizační práci, zejména veřejným přednáškám a vydával také její zpravodaj Zorné pole. Je zakládajícím členem Zlínské astronomické společnosti. V roce 1995 jako člen výkonného výboru České astronomické společnosti založil a provozoval web server astro.cz. Denně vytváří českou verzi Astronomického snímku dne.



8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Geostacionárne družice

18.02. 2017; 18:57 SEČ; Tesárske Mlyňany; Canon 400D+Pentacon auto MC 135/3.5 (M 42 objektív). Expozícia 2min, ISO 800. Názvy družíc ASTRA v smere hodinových ručičiek.

Další informace »