Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Bouře na Marsu

Bouře na Marsu

prachová boue-íjen 2005
prachová boue-íjen 2005
Na Marsu nyní "řádí" obrovská prachová bouře, která mění povrch planety.

Změny na povrchu Marsu lze pozorovat již středně velkým dalekohledem, jak je patrné na snímcích, které v rozmezí 48 hodin pořídil amatérský astronom Alan Friedman z Buffala (New York). Opravdu se na obou snímcích jedná o tutéž planetu, i když vypadá pokaždé jinak. Např. na snímku z 19. října (obr. vlevo) je v oblasti kaňonu Valles Marineris dobře viditelná vlnovka, ale na snímku vpravo z 21. října vše jižně od kaňonu zakryl prach (na snímcích je jih nahoře).

Kromě sezónních prachových bouří byly na Marsu pozorovány i globální, při kterých se zvířený prach dostává vysoko do atmosféry a postupně obklopí celou planetu. Může trvat i několik měsíců, než se částice opět usadí. Jedna z největších bouří byla pozorována v roce 1971 sondou Mariner 9, kdy se částice dostaly až do výšky nad 50 km a zakryly výhled i na nejvyšší vrcholky sopek. Prachové bouře významně ovlivňují počasí na Marsu a jsou pozorovány nejen při misích k Marsu, ale i ze Země nebo HST (Hubble Space Telescope).

Planeta Mars se dostává do opozice se Sluncem (na opačnou stranu oblohy než Slunce) jednou za 26 měsíců a je pak pozorovatelná po celou noc. Protože dráhy planet jsou eliptické, vzdálenost mezi Zemí a Marsem se při těchto "blízkých setkáních" mění od 56 do 101 miliónů km. V letošním roce se obě planety 30. října 2005 v 4:26 SEČ přiblíží na vzdálenost 69,42 miliónů km. Poslední velká opozice Marsu se Sluncem nastala 28. srpna 2003 v 19:59 SELČ a podle belgického astronoma Jeana Meeusa se za posledních 73.000 let Mars nejvíce přiblížil k Zemi 27. srpna 2003 (55 746 199 km). Další významná přiblížení nastanou 31. července 2018 v 9:51 SELČ (57,59 mil. km) a 6. října 2020 v 16:19 SELČ (62,07 mil. km).

Zdroj: spaceweather.com (October_25_2005)
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



4. vesmírný týden 2018

4. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 22. 1. do 28. 1. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je nízko Neptun a poblíž jihu Uran. Nad ránem je vidět Jupiter a Mars. Z objektů noční oblohy doporučíme zimní kulovou hvězdokupu a asterismus ze souhvězdí Žirafy. Zažili jsme starty menších raket z Číny a Japonska a také úspěšný start rakety Atlas V. Čeká nás start evropské rakety Ariane 5 a čínské CZ-2C. Před 50 lety letěla raketa Saturn IB s nepilotovanou lodí Apollo 5. Po nehodě Apolla 1 šlo o první a hned plně úspěšný test nové lodi. Před 100 lety se narodil významný pozorovatel planetek a objevitel komet Antonín Mrkos.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Měsíčná Vršatec

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2017 obdržel snímek „Měsíční Vršatec“, jehož autorem je Václav Hýža Oblast Bílých Karpat, nalézající se nad obcí Vršatské Podhradie nedaleko Ilavy, byla osídlena již v pravěku lidmi lužické a púchovské kultury, tedy docela jistě nejméně 500 let

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Scintilace hvězdy Sírius

Další informace »