Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Curiosity se podívá na velké pohyblivé duny

Curiosity se podívá na velké pohyblivé duny

Svahy Aeolis a dunové pole 25. 9. 2015.
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS

Poslední roky od přistání robota v kráteru Gale se nesou ve znamení postupného popojíždějí jihozápadním směrem. Během zastávek dochází k důkladnému zkoumání jednotlivých hornin, tvořených dávnými usazeninami. To dává vědcům možnost odkrýt dávnou a především vlhčí historii Marsu, protože takové horniny vznikaly například v mělkém jezeře, případně i v tekoucí vodě. Směr jízdy však není náhodný, protože vozítko se musí vyhýbat oblasti obřích černých dun, které mu stojí v cestě do svahů velké hory Aeolis Mons uvnitř kráteru. Tato obří kupa naplavenin je vůbec to nejzajímavější, kvůli čemu se v kráteru původně přistávalo. Cestou do svahů hory bude možné odkrývat postupně různá geologická období Marsu. Nyní ale dostane Curiosity ideální příležitost nahlédnout blíže na černé duny v povzdálí.

Dunové pole, zvané „Bagnold Dunes“, je něčím zcela novým. Jistě předchozí vozítko Opportunity již zkoumalo, občas i z nepříjemné blízkosti (když zapadlo), až 3 metry vysoké duny. Spirit dokonce navštívila tmavé dunové pole na úbočí kopce Husband (v Columbia Hills v kráteru Gusev). Toto dunové pole, neoficiálně nazývané El Dorado, bylo tvořeno možná podobným materiálem, ale písek zde tvořil jen mírně zvlněné menší duny. Bagnold Dunes v kráteru Gale je ale mimořádné svým rozsahem a také výškou dun. Vrcholky nejvyšších sahají do výšky dvoupatrového domku a délky fotbalového hřiště.

Sol 1115, 25. 9. 2015, tmavé dunové pole a svyhy Aeolis Mons Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Sol 1115, 25. 9. 2015, tmavé dunové pole a svyhy Aeolis Mons
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS

A co je vůbec nejlepší, dunové pole má nejen obří rozměry, ale také je celkem aktivní. Z oběžné dráhy se podařilo nasnímat, že se posouvá asi o jeden metr za pozemský rok. Bethany Ehlmannová z JPL k tomu dodává: „Plánovaný průzkum nám má pomoci nejen popsat současný vývoj dunových polí na Marsu, ale také se podívat na vrstvy usazených hornin, které se do písku v dunách dostaly v dávné minulosti“.

Sol 1168 Dune 1. Případný stereopohled odhalí obří velikost duny Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Sol 1168 Dune 1. Případný stereopohled odhalí obří velikost duny
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
16. listopadu byla Curiosity 200 metrů od nejbližší, tzv. Duny č. 1. Vozítko již pravidelně monitoruje směr a rychlost větru v dané lokalitě a pořizuje stále detailnější snímky oblasti. Jakmile k duně dorazí, mělo by lopatkou nabrat trochu písku a dopravit jej k dalšímu průzkumu do vnitřních částí, kde se nachází speciální laboratorní moduly. Jednoduše se také podívá na fyzikální vlastnosti, a to prostým vjetím do duny.

Ještě před třemi týdny prováděla Curiosity průzkum lokality „Greenhorn“, kde odvrtala další vzorky, které mezitím byly podrobeny analýze (více o tom, jak se vrtalo a k čemu je to dobré, v dalším chystaném článku). Mezitím už stihla ujet 315 metrů. Jistě, není to tempo, jako když Opportunity uháněla v Meridiani Planum 100 metrů za den, ale pokud má být prováděn dálkový průzkum a současně v těle robota průzkum vzorků, nemůže být postup tak rychlý. A v neposlední řadě terén kolem Curiosity je poměrně členitý a místy i zbytečně tvrdý k jejím kolečkům, která se nemusí zbytečně dále rozbíjet.

Sol 1168: trasa Curiosity od Big Sky a Greenhorn k Bagnold Dunes Autor: NASA/JPL/MSSS/Phil Stooke
Sol 1168: trasa Curiosity od Big Sky a Greenhorn k Bagnold Dunes
Autor: NASA/JPL/MSSS/Phil Stooke

O aktuálně zkoumaném dunovém poli můžeme ještě říci, že je odlišné od dosud zkoumaných dun jinými roboty na Marsu také složením. Nejde jen o prach, nebo jemný písek. Tyto duny vytváří tak strmé svahy, že po nich může písek sjíždět. Efekty účinků větru na jednotlivé částice v dunách byly rozsáhle zkoumány na Zemi. Jedním z průkopníků těchto výzkumů byl britský vojenský inženýr Ralph Bagnold (1896-1990). Bude zajímavé porovnat výzkumy ze Země s výsledky zkoumání z Marsu, kde je mnohem nižší hustota atmosféry a také asi třikrát nižší gravitace.

Sol 1153: odolný „East Glacier“ mezi pláty usazených hornin a žilami vlevo Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS
Sol 1153: odolný „East Glacier“ mezi pláty usazených hornin a žilami vlevo
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS

Vědci se pokusí zjistit, zda dokáže vítr třídit minerály v dunách podle jejich složení. Barva dun je dána tmavým minerálem olivínem, který pochází z vulkanických hornin. Protože na další složení hornin má také vliv voda, bude výzkum v oblasti Bagnold Dunes důležitým vodítkem, zda na větší nebo menší obsah olivínu v usazených horninách má větší vliv vítr, nebo přeměna ve vodním prostředí.

A závěrem ještě dodejme, že samotný tvar dun je jiný než pozemských. Na vrcholku mají jinou strukturu vlnek, než na Zemi, jsou větší a není samozřejmě známo proč. Máme pouze modely v nižším atmosférickém tlaku, ale nyní máme poprvé možnost zkoumat takové duny zblízka. Je se tedy na co těšit.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Novinky NASA/JPL-Caltech
[2] Zkamenělé duny a jiné bizarní výtvory očima Curiosity
[3] Letní novinky z Marsu v podání Curiosity

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Curiosity, Duny


38. vesmírný týden 2016

38. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 19. 9. do 25. 9. 2016. Měsíc bude v poslední čtvrti, projde kolem Aldebaranu. Večer je velmi nízko na západě Venuše a na jihozápadě jsou Mars a Saturn. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur. Ke startu se připravuje tříčlenná posádka, kterou by měl vynést v pátek Sojuz-MS2 na cestu k ISS. Začíná astronomický podzim.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc stáří 19,5 dne

Další informace »