Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Další jasný bolid nad Evropou 7. ledna 2015

Další jasný bolid nad Evropou 7. ledna 2015

Bolid Autor: meteorsUA
Bolid
Autor: meteorsUA
Necelý jeden měsíc po průletu velmi jasného bolidu nad Českou republikou (9. 12. 2014) byl zaznamenán další úkaz tohoto typu, tentokrát nad východním Rumunskem. Bohužel vzdálenost od většiny stanic sítě EDMONd byla značná a tak v současné době lze hlavní podíl informací získat z videí různých bezpečnostních kamer v rumunských městech.

Bolid 20150107_010556 byl pozorován dne 7. 1. 2015 v 1:05:56 UT. Celkem je v současné době k dispozici více než 50 vizuálních hlášení o úkazu, mimo jiné i ze Slovenska. Intenzita koncové exploze byla tak značná, že většina kamer sítě CEMeNt ji zaznamenala jako záblesk, a to včetně kamer se zorným polem situovaným na sever. Nejvzdálenějším místem, kde byl záblesk zaznamenán, je kamera sítě PFN ve Varšavě v Polsku. Na snímcích níže jsou ukázky záblesků z některých stanic sítě CEMeNt a také PFN. Jasný objekt v horní části snímků je Měsíc, na stanicích Maruška SE a Varšava je záblesk v levém spodním rohu, na stanici Vsetín v pravém spodním rohu.

Stanice Varšava – PFN Stanice Vsetín – CEMeNt Stanice Maruška SE – CEMeNt

Pro velmi hrubý nástin dráhy tělesa ve Sluneční soustavě bylo možné použít pouze dvě stanice sítě EDMONd, které zaznamenaly alespoň fragment dráhy bolidu v atmosféře. Je nutné si uvědomit, že stanice byly ve vzdálenosti větší než 400 km od úkazu a tudíž výška dráhy bolidu nad obzorem na obou stanicích byla nižší než 5° nad obzorem. Níže je uveden snímek ze stanice Prilyki (MeteorsUA, Měsíc opět v horní části snímku) a také nástin dráhy tělesa ve Sluneční soustavě. Odhad doby trvání úkazu je 3,78 s, přičemž záznam z obou stanic zachycuje pouze 25% z tohoto časového úseku, během nichž se bolid pohyboval ve výšce mezi 100 km a 80 km. Odhad počáteční výšky je pak zhruba 105 km, neboť pro výpočet dráhy nebylo použito všech snímků zaznamenaných stanicí Prilyki. Odhad výšky koncové exploze je pak necelých 35 km, přičemž absolutní magnituda exploze (měřeno ze stanice Prilyki) dosahovala zhruba −20m. Odhad vstupní hmotnosti (Jacchia, 1967) je 420 kg. Jedná se o zjednodušený výpočet, který využívá absolutní magnitudy, zenitálního úhlu pozorovaného radiantu meteoru a geocentrické rychlosti, jejíž hodnota byla předběžně stanovena na 28,4 km/s.

Souhrnný snímek – stanice Prilyki Projekce dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě

Mnohem ucelenější náhled na průběh letu bolidu atmosférou Země nám pak dávají záznamy z bezpečnostních kamer z rumunských měst. Přehled nejzajímavějších záznamů z těchto kamer je uveden níže. Mapka ukazuje přehled záznamů z bezpečnostních kamer (červené body), vizuální pozorování (modré body) a pozorování doprovodných zvukových jevů (zelené body – hlášení na tísňovou linku).

Sibiu Data centrum Bucuresti Vintileasca Bucuresti Cluj-Napoca

 




O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. Od roku 1995 je vedoucím Hvězdárny Kroměříž. V současné době působí jako hlavní koordinátor databáze EDMOND (European viDeo MeteOr Network Database). Doplňující činností je pak vizuální pozorování komet. Kontakt: j.koukal@post.cz

Štítky: EDMOND, Bolid


38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »