Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Další jasný bolid nad Evropou 7. ledna 2015

Další jasný bolid nad Evropou 7. ledna 2015

Bolid Autor: meteorsUA
Bolid
Autor: meteorsUA
Necelý jeden měsíc po průletu velmi jasného bolidu nad Českou republikou (9. 12. 2014) byl zaznamenán další úkaz tohoto typu, tentokrát nad východním Rumunskem. Bohužel vzdálenost od většiny stanic sítě EDMONd byla značná a tak v současné době lze hlavní podíl informací získat z videí různých bezpečnostních kamer v rumunských městech.

Bolid 20150107_010556 byl pozorován dne 7. 1. 2015 v 1:05:56 UT. Celkem je v současné době k dispozici více než 50 vizuálních hlášení o úkazu, mimo jiné i ze Slovenska. Intenzita koncové exploze byla tak značná, že většina kamer sítě CEMeNt ji zaznamenala jako záblesk, a to včetně kamer se zorným polem situovaným na sever. Nejvzdálenějším místem, kde byl záblesk zaznamenán, je kamera sítě PFN ve Varšavě v Polsku. Na snímcích níže jsou ukázky záblesků z některých stanic sítě CEMeNt a také PFN. Jasný objekt v horní části snímků je Měsíc, na stanicích Maruška SE a Varšava je záblesk v levém spodním rohu, na stanici Vsetín v pravém spodním rohu.

Stanice Varšava – PFN Stanice Vsetín – CEMeNt Stanice Maruška SE – CEMeNt

Pro velmi hrubý nástin dráhy tělesa ve Sluneční soustavě bylo možné použít pouze dvě stanice sítě EDMONd, které zaznamenaly alespoň fragment dráhy bolidu v atmosféře. Je nutné si uvědomit, že stanice byly ve vzdálenosti větší než 400 km od úkazu a tudíž výška dráhy bolidu nad obzorem na obou stanicích byla nižší než 5° nad obzorem. Níže je uveden snímek ze stanice Prilyki (MeteorsUA, Měsíc opět v horní části snímku) a také nástin dráhy tělesa ve Sluneční soustavě. Odhad doby trvání úkazu je 3,78 s, přičemž záznam z obou stanic zachycuje pouze 25% z tohoto časového úseku, během nichž se bolid pohyboval ve výšce mezi 100 km a 80 km. Odhad počáteční výšky je pak zhruba 105 km, neboť pro výpočet dráhy nebylo použito všech snímků zaznamenaných stanicí Prilyki. Odhad výšky koncové exploze je pak necelých 35 km, přičemž absolutní magnituda exploze (měřeno ze stanice Prilyki) dosahovala zhruba −20m. Odhad vstupní hmotnosti (Jacchia, 1967) je 420 kg. Jedná se o zjednodušený výpočet, který využívá absolutní magnitudy, zenitálního úhlu pozorovaného radiantu meteoru a geocentrické rychlosti, jejíž hodnota byla předběžně stanovena na 28,4 km/s.

Souhrnný snímek – stanice Prilyki Projekce dráhy meteoroidu ve Sluneční soustavě

Mnohem ucelenější náhled na průběh letu bolidu atmosférou Země nám pak dávají záznamy z bezpečnostních kamer z rumunských měst. Přehled nejzajímavějších záznamů z těchto kamer je uveden níže. Mapka ukazuje přehled záznamů z bezpečnostních kamer (červené body), vizuální pozorování (modré body) a pozorování doprovodných zvukových jevů (zelené body – hlášení na tísňovou linku).

Sibiu Data centrum Bucuresti Vintileasca Bucuresti Cluj-Napoca

 




O autorovi

Jakub Koukal

Jakub Koukal

Narodil se v roce 1977 v Kroměříži (kde také začal v roce 1991 navštěvovat astronomický kroužek při Gymnáziu Kroměříž), vystudoval VUT FAST v Brně. Od roku 1991 se věnuje vizuálnímu pozorování meteorů, od roku 2010 pak videopozorování meteorů. Je členem Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), kde má na starosti koordinaci pozorování meteorů. Od roku 1995 je vedoucím Hvězdárny Kroměříž. V současné době působí jako hlavní koordinátor databáze EDMOND (European viDeo MeteOr Network Database). Doplňující činností je pak vizuální pozorování komet. Kontakt: j.koukal@post.cz

Štítky: EDMOND, Bolid


8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Od protisvitu k falešnému úsvitu

Je počátek února 2017. Soutěž „Česká astrofotografie měsíce“ vstoupila do svého 13. roku a my tu máme další nepřehlédnutelnou fotografii nebeských mysterií. Jejím autorem je východočeský astrofotograf Petr Horálek. I když, v případě Petra Horálka není žádná lokalizace přesná. Jeho putování

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Oko do vesmiru

Canon 6D+Samyang 24mm, f1.4@f2.8, ISO 6400, 15sec Pano z 50 fotiek

Další informace »