Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Jméno Zdeňka Milera nese jedna z planetek obíhajících kolem Slunce
Jana Tichá Vytisknout článek

Jméno Zdeňka Milera nese jedna z planetek obíhajících kolem Slunce

Zdeněk Müller s Krtečkem
Zdeněk Müller s Krtečkem
Český Krteček poletí zanedlouho s raketoplánem do kosmu. Autor Krtečkových dobrodružství Zdeněk Miler však už ve vesmíru své místo má - jeho jméno nese jedna z planetek objevených na Kleti.

Tisková zpráva HaP České Budějovice s pobočkou na Kleti.

Dnešní planetku (20364) Zdeněkmiler objevili astronomové z Observatoře Kleť na snímku pořízeném 20. května 1998 pomocí 0,57-m zrcadlového dalekohledu vybaveného elektronickou kamerou. Planetka patří mezi tělesa hlavního pásu planetek nacházejících se v prstenci mezi drahami velkých planet Marsu a Jupiteru. Kolem Slunce oběhne po eliptické dráze jednou za 5,02 roku a dosahuje rozměru cca 15 kilometrů. Sklon její dráhy k rovině ekliptiky (tedy k rovině oběhu Země kolem Slunce) je 2,8 stupňů. O jejích dalších parametrech toho zatím víme jen málo. Planetka je příliš malá na to, aby byla pozorována pouhým okem, na její zaznamenání je třeba použít větší hvězdářský dalekohled. Kromě Observatoře Kleť byla planetka Zdeněkmiler zaznamenána v rámci amerických astronomických projektů LINEAR, Spacewatch, Catalina Sky Survey a dokonce na snímcích z kosmické sondy WISE.

Planetky jsou malá tělesa sluneční soustavy, větší či menší balvany, kamenná či kovová tělesa, vlastně "nepoužitý stavební materiál" při tvorbě velkých planet.

Hvězdárna na vrcholu jihočeské hory Kleť je doma i ve světě dlouhodobě známá výzkumem planetek a komet. Na kontě má objevy více než devíti set dosud neznámých planetek a výpočty jejich drah. Astronomové z kleťské observatoře mají možnost navrhovat těmto vesmírným tělesům pojmenování, která po schválení Mezinárodní astronomickou unií celosvětově reprezentují naší zemi.

Astronom a spoluobjevitel planetky Miloš Tichý říká: "Své místo v astronomických katalozích a potažmo na hvězdné obloze si Zdeněk Miler určitě zaslouží. Krtečkova dobrodružství těšila už několik generací dětí i dospělých a Krteček se v nich dokonce zabývá astronomií i kosmonautikou. Určitě znáte příběhy Krtek a raketa nebo Krtek a zelená hvězda".

Nyní se však dostane Krtek do kosmu doopravdy. Slavnou českou plyšovou postavičku si vezme do vesmíru ve svém osobním balíčku americký astronaut Andrew Feustel na misi raketoplánu Endeavour STS-134 s plánovaným startem 29. dubna 2011. V době mise STS-134 se bude planetka Zdeněkmiler nacházet v souhvězdí Blíženců. I astronaut Feustel na palubě raketoplánu by na její vyfotografování musel použít větší dalekohled.

Celá tisková zpráva ZDE.




O autorovi



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »