Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Kometa 103P/Hartley je možná slepencem dvou komet

Kometa 103P/Hartley je možná slepencem dvou komet

Kometa vyfotografovaná 2. října 2010. Snímek je zhotoven za pomocí filtrů a softwarově upraven, aby poskytl co nejvíce informací, především o struktuře ohonu komety. Autor: Nick Howes
Kometa vyfotografovaná 2. října 2010. Snímek je zhotoven za pomocí filtrů a softwarově upraven, aby poskytl co nejvíce informací, především o struktuře ohonu komety.
Autor: Nick Howes
Když vědci z NASA plánovali rozšíření mise Deep Impact, neměli ještě tušení, k jakým fascinujícím odhalení rozšíření této mise pro výzkum komety 103P/Hartley povede. K nejčerstvějším závěrům patří to, že jádro této komety pravděpodobně vzniklo slepením dvou komet vzniklých v různé části Sluneční soustavy!

Původním cílem kosmické sondy byla kometa 9P/Tempel, na kterou byl vystřelen projektil a následně uvolněný oblak prachu byl podroben průzkumu. Kromě toho byl prozkoumán samotný kráter po dopadu jinou kosmickou sondou Stardust v rámci rozšířená mise. Vzhledem k tomu, že po splnění úkolu byl Deep Impact stále funkční a měl zásoby paliva, bylo rozhodnuto o pokračování mise k další kometě. Původně zvolená 85P/Boethin nebyla vůbec nalezena, a tak NASA přesměrovala sondu k jiné kometě s označením 103P/Hartley.

Kometa 103P/Hartley měla nejpříznivější návrat v historii právě v době plánovaného průzkumu kosmickou sondou. Mohli jsme ji na podzim 2010 pozorovat při těsném průletu kolem Země malými dalekohledy, na tmavé obloze i pouhým okem. Nejednalo se o výrazný objekt noční oblohy honosící se typickým ohonem, ale rozsáhlý mlhavý flek. Jádro této komety je malých rozměrů s průměrem 1 kilometru. Přesto mezi kometami zkoumanými kosmickými sondami vyčnívá neobvykle vysokou aktivitou a mezi vyzkoumanými kometami nemá obdoby. Výsledky dat nashromážděných sondou Deep Impact jsou vyhodnocovány dodnes.

Již před průletem sondy bylo astronomům jasné, že 103P/Hartley nepatří mezi typický vzorek krátkoperiodických komet. První měření před výzkumem sondy ukazovaly na neobvykle vysokou aktivitu jádra. Ta byla sondou potvrzena a byla jedním z důvodů, proč byla pro rozšířenou misi vybrána právě ona. Většina krátkoperiodických komet prošla v těsné blízkosti Slunce již mnohokrát a díky tomu došlo k vyčerpání povrchových zásob vody a plynů, celkové erozi a přeměně původní hmoty komety na povrchu jádra. Kometa Hartley je v tomto ohledu výjimkou, protože do vnitřní části Sluneční soustavy byla uvedena nedávno, v druhé polovině minulého století ji vliv gravitace Jupiteru navedlo blíže ke Slunci a kometa tak mohla být objevena. Kosmická sonda Deep Impact dostala možnost zkoumat doposud málo pozměněnou kometu s původním nepozměněným materiálem uchovaným z dob vzniku Slunčení soustavy.

Snímky jádra komety 103P/Hartley ze sondy Deep Impact. Kredit: J. Sunshine a kol.
Snímky jádra komety 103P/Hartley ze sondy Deep Impact. Kredit: J. Sunshine a kol.
Obrázek: Snímky jádra komety 103P/Hartley ze sondy Deep Impact, modrou barvou je znázorněn výskyt vodního ledu zatímco červenou oblast teplého prachu, kde voda ve formě ledu už nemůže existovat (Kredit: J. Sunshine a kol.).

Video: Kometa 103P Hartley při průletu sondy EPOXI

Slepenec dvou komet

Jádro komety 103P/Hartley dostalo přezdívku "psí kosti" podle značně nepravidelného tvaru. Jak se ukázalo při analýze dat ze sondy Deep Impact, oba konce jádra vykazují značné odlišnosti v jejich složení. Na rozlehlejším laloku byla odhalena "zasněžená" oblast pokrytá několik desítek centimetrů silnou vrstvou ledového prachu. Ta je oddělena od teplejší části, kde nemohou zrnka ledu dlouho vydržet. Větší část jádra se také projevuje značně menším obsahem CO2 než v menším laloku. Vyčerpání oxidu uhličitého v jedné polovině a jeho značné zásoby v té druhé - menší - indikují rozdílný původ obou částí jádra komety.

Vědci spekulují, že rozdílné složení obou částí jádra má příčinu ve spojení dvou odlišných komet vzniklých v různých vzdálenostech od Slunce. Zatímco jedna pocházela z vnitřních částí chudých na těkavé plyny, jako je právě CO2, druhá mohla vzniknout na vnějším okraji bohatém na tyto látky. Pozdější vypuzení jádra z vnitřní části Sluneční soustavy gravitací velkých planet mohlo vést ke kolizi obou jader a jejich slepení v jedno jediné. Menší trosky a prach vzniklý při srážce pak postupně usedal na vnitřní spoj a vytvořil hladkou vrstvu jemného prachu, který sonda pozorovala na zúžení "psí kosti".

Zda je tato spekulace pravdivá či ne nelze zodpovědět, jisté však je že nám kometa 103P/Hartley ukázala, jak malé jsou naše znalosti o původu komet a Sluneční soustavy a že toho je ještě hodně co objevovat.

Zdroj: Hyperactive Hartley 2 Has a Split History...
Převzato: www.kommet.cz

Související:
[1] Další úspěch NASA - průlet okolo jádra 103P/Hartley (Jakub Černý)
[2] Fotografie komety od čtenářů astro.cz (Petr Horálek)




O autorovi

Jakub Černý

Jakub Černý

Jakub Černý (* 25. června 1982, Praha, Česká republika) je amatérský astronom, který se věnuje především pozorování komet (druhotně i meteorů). Je správcem novinkového serveru o viditelných kometách www.kommet.cz a jako člen Společnosti pro MeziPlanetární Hmotu se věnuje právě začínajícím "kometářům". V případě viditelnosti zajímavé komety koordinuje mimořádnou pozorovací kampaň, která se zaměřuje na vizuální i CCD hlídku očekávaného objektu.



49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lunární X

Další informace »