Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Objevené a znovuobjevené komety na konci jara 2015
Marek Biely Vytisknout článek

Objevené a znovuobjevené komety na konci jara 2015

Ilustrační foto - kometa C/2013 R1 (Lovejoy) na fotografii od Michaela Jägera
Autor: Michael Jäger

Letošní květen patří k vůbec nejhojnějším měsícům co do objevení a znovuobjevení komet. Celkem 7 jich bylo nově nalezeno, pěti dalším připadlo číslo do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet. Chcete o nich vědět podrobnosti? Podívejte se na tento článek.

Celkem sedm nově objevených komet si obě poloviny května rozdělily téměř rovnoměrně, a to 3:4. Kuriozita připadá tentokrát na komety, které už dříve byly pozorovány. Dvě z nich totiž byly znovuobjeveny, třem dalším připadlo číslo do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet víceméně znenadání. Jedná se o 3 komety, které jsou jen velmi obtížně pozorovatelné ze Země, ale prakticky vždy je při jejich návratu zachytí vesmírná observatoř sledující Slunce, tedy SOHO.

Možná vás zarazí jejich označení: Princip číslování těchto komet je jiný. Když je krátkoperiodická kometa objevena, je jí přisouzeno nějaké označení s písmenem "P" na počátku. Toto označení se v jejím druhém návratu mění na takové, které začíná číslem (kometa se tak řadí do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet). Vzhledem k nedostatku pozorování ovšem u komet SOHO musíme čekat na přesně známou dráhu. Ta se až na výjimky nedá vypočítat podle dvou návratů. U těchto komet tedy většinou musíme počkat minimálně na 3 návraty. A tak je tomu i u komet P/2001 D1, P/1999 R1 a P/1999 X3. U nich jsme museli čekat 4, u komety P/1999 R1 (SOHO) dokonce 5 pozorovaných návratů. Čísla do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet tím pádem dle výše uvedeného pořadí dostanou 321, 322 a 323. Definitivní označení komet tedy bude 321P/SOHO, 322P/SOHO a 323P/SOHO. Jsou to vůbec první komety v katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet s názvem observatoře SOHO. Z těchto komet stojí za zmínku především 322P/SOHO. Ta má návrat letos a nejvyšší jasnosti dosáhne samozřejmě nepozorovatelná u Slunce. Co je však pozoruhodné, je určitě to, že kometa v tomto návratu byla zpozorována dvěma observatořemi ze Země, a to dokonce při jasnosti 22-23 mag. To se rozhodně dá považovat za velký úspěch. Ale zpět k ostatním kometám. Na objevech se tentokrát silně činil dalekohled PanSTARRS, jenž nalezl 5 ze 7 v květnu objevených komet. Po jednom úspěchu zaznamenala sonda NEOWISE a observatoř MASTER. Znovuobjevena byla kometa prvotně nalezená observatoří La Sagra a taky kometa objevená astronomy Yang a Gao z čínské observatoře Xingming.

Začneme však popořadě. Objevena byla kometa C/2015 J1 (PanSTARRS). Známý dalekohled ji nalezl 14. května při jasnosti 20,4 mag. Perihelem dle orbitálních elementů už prolétla, stalo se tak již 4. července 2014, a to ve velké vzdálenosti 6,03 AU od Slunce. Maximální jasnosti dosáhla asi ještě o měsíc dříve, to měla přibližně 20 mag. Od té doby už tato kometa pouze slábne, vizuální viditelnost tedy od ní neočekávejme.

Další kometa nese taky název havajského teleskopu. Nalezena byla 15. května při jasnosti 19,6 mag a dostala označení C/2015 J2 (PanSTARRS). Nejblíže Slunci bude letos 9. září, a to 4,32 AU daleko. Maximum jasnosti dosáhla už v červnu, v tom čase měla 19 mag. Nyní již slábne a její slábnutí bude pokračovat, takže ani od této komety se nedočkáme vizuální viditelnosti.

Následující kometa je krátkoperiodická. Označení dostala P/2015 J3 (NEOWISE) podle sondy NEOWISE, která ji 15. května při jasnosti 19,0 mag objevila. Perihelem proletěla už 4. března letošního roku, kdy byla vzdálena 1,50 AU od Slunce. Podle efemeridy dosáhla maxima jasnosti už v dubnu, a to možná až 18 mag. I tato kometa tím pádem v nynější době již slábne. A tak tomu bude i nadále, kometa ve vizuálním dosahu minimálně v tomto návratu nebude.

Znovuobjevena byla kometa P/2009 L2 (Yang-Gao). Stalo se tak díky Hidetakovi Satovi letos 11. května s jasností 19,1 mag. Potvrzení znovuobjevení ovšem trvalo, takže kometa dostala provizorní označení P/2015 J4 a číslo 325 do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet. Její definitivní označení je tím pádem 325P/Yang-Gao. V letošním návratu bude kometa v přísluní 15. srpna, a to ve vzdálenosti 1,43 AU od Slunce. Maximální jasnosti dosáhne v podobné době, bude však mít nanejvýš nějakých 16 mag, takže se do vizuálního dosahu s největší pravděpodobností nedostane.

Nalezena byla i kometa C/2015 K1 (MASTER). Observatoř MASTER ji objevila 17. května při jasnosti 16,3 mag. Tato kometa dle dráhových elementů prolétla perihelem už 14. října 2014, a to ve vzdálenosti 2,56 AU od Slunce. V tom čase mohla dosáhnout až 14 mag a stát se tak viditelnou i vizuálně. Naneštěstí, komety si tehdy nikdo nevšiml. Aktuálně objekt už slábne, takže ji vizuálně nikdo již ani nespatří.

Další kometa patřila opět dalekohledu PanSTARRS. Dostala označení C/2015 K2 (PanSTARRS) a byla objevena 18. května s jasností 21,8 mag. V perihelu se octla letos 8. června, kdy byla Slunci vzdálena přibližně 1,46 AU. V maximu jasnosti byla taktéž v červnu, jednalo se ale o hodnotu kolem 20 mag, kometa tedy nikdy vizuálně spatřena nebyla a vzhledem k jejímu aktuálnímu slábnutí už ani nebude.

Kometa P/2010 R2 (La Sagra) byla naopak znovuobjevena. Stalo se tak 22. května J. Scottim z observatoře Spacewatch při jasnosti 21,6 mag, dohledáno ovšem bylo i pozorování z 21. března díky teleskopu Magellan-Baade ovládaným M. Michelim, H. Hsiehem a S. Sheppardem. Ti jasnost komety odhadli na 22,8 mag. Kometa dostala provizorní označení P/2015 K3, ale protože bylo její znovuobjevení potvrzeno rychleji než v případě komety P/2009 L2 (Yang-Gao), dostala právě kometa P/2010 R2 (La Sagra) číslo 324 do katalogu očíslovaných krátkoperiodických komet. Definitivně se tedy přejmenovává na 324P/La Sagra. Kometa bude v tomto návratu nejblíže Slunci letos 29. listopadu, a to nějakých 2,62 AU daleko. Nejvíce zjasní už v srpnu, to ovšem bude mít pouze nějakých 21 mag, takže se do vizuálního dosahu ani omylem nepodívá.

A opět kometa objevená dalekohledem PanSTARRS. Tentokrát C/2015 K4 (PanSTARRS). Nalezena byla 24. května při jasnosti 19,0 mag. Perihelem proletěla už 1. května letošního roku, a to ve vzdálenosti 2,01 AU od Slunce. Nejjasnější byla až v červnu, dosáhla ovšem pouze 18 mag, do vizuálního dosahu tedy nenahlédla. A už se tak ani nestane, kometa slábne a její slábnutí bude pokračovat.

Poslední v květnu nalezená kometa je pro změnu krátkoperiodická. O její objevení se zasloužil opět havajský teleskop PanSTARRS, stalo se tak 29. května, když měla kometa 20,1 mag. Označení komety je P/2015 K5 (PanSTARRS). V přísluní se octla letos 6. května, a to ve vzdálenosti 2,99 AU od Slunce. I maximum jasnosti měla v červnu, bylo to však pouze okolo 20 mag, kometa tedy vizuální viditelnosti nedosáhla. A vzhledem k jejímu aktuálnímu slábnutí se tak již ani nestane.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Databáze komet Seiichi Yoshidy

Převzato: Společnost pro MeziPlanetární Hmotu



O autorovi

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz, kommet.cz a exospace.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: Nové komety


49. vesmírný týden 2016

49. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 5. 12. do 11. 12. 2016. Měsíc bude v první čvrti, uvidíme Lunar X? Večer je krásně vidět Venuše na jihozápadě. Mars je výše a skoro nad jihem. Ráno je pěkně viditelný Jupiter. Slunce se po krátkém zvýšení aktivity opět uklidnilo. Poté, co došlo k selhání horního stupně rakety Sojuz, zřítila se nad Ruskem nákladní loď Progress, původně určená k zásobování ISS. Pokud se v tomto týdnu povede start japonské zásobovací lodi HTV, bude to pro osazenstvo stanice úplně v pohodě. Kromě tohoto startu se očekávají ještě další čtyři.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Planety

Hvězdy bloudivé, oběžnice, planety. Několik pojmenování téhož. Ostatně i řecké πλανήτης, neboli planétés, znamená vlastně „tulák“. Pro mnoho z nás obíhá kolem Slunce planet devět. Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun a Pluto. Ovšem od roku 2006, od valného shromáždění

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Za súmraku

Vrch Ostrá 1247mnm. Počas astronomického súmraku ešte posledné slnečné svetlo osvetľovalo horizont. Na fotke je vidieť Mesiac, Mars, Venušu a Mliečnu cestu.

Další informace »