Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pravěké jezero na Sahaře

Pravěké jezero na Sahaře

mega-lake.jpg
Eman Ghoneim a Farouk El-Baz (Boston University Center for Remote Sensing) při zpracovávání topografických dat ze satelitů Landsat a Radarsat odhalili v Darfúru (severozápadní Súdán) pozůstatky pravěkého „mega-jezera“.

Radarové vlny jsou schopny proniknout jemnozrnným pískem, který pokrývá horkou a suchou východní Saharu, a odhalit obrysy jezera i koryt řek, které jej napájely.

Segmenty břehu jezera byly identifikovány v nadmořská výška 573 ± 3 m n.m. Ghoneim začlenil všechna napozorovaná data včetně dat z radiolokační laboratoř SRTM (Shuttle Radar Topography Mission) do zeměpisného informačního systému (Geographical Information Systém). Zrekonstruované pravěké jezero v době své největší „slávy“ zaujímalo plochu asi 30 750 km2 a mohlo obsahovat až asi 2 530 km3 vody.

Vědci zatím neuvedli žádné závěry, týkající se stáří jezera; nicméně, jeho obrovský rozsah předpokládá, že existovalo dlouhé časové období, kdy ve východní Sahaře bylo velké množství srážek.

„Průzkumy v terénu a vzorky určí přesné stáří jezera,“ řekl El-Baz, ředitel Boston University Center for Remote Sensing. „Jedna věc je jistá - velká část vody v jezeře by měla prosakoval skrz pískovec a hromadit se jako podzemní voda.“

„Toto pravěké jezero, které reprezentuje nepopíratelný důkaz deštivých podmínek v minulosti ve východní Sahaře, má velký význam pro zlepšování našich znalostí o vnitrozemských změnách podnebí a regionální palaeohydrologii,“ řekl Ghoneim.

Podle vědců, zobrazení polohy původního jezera pojmenovaného Severní Darfúrské obří jezero (Northern Darfur Mega-lake) pomáhá v této oblasti s výzkumem podzemních vod, protože přístup k sladkovodním zdrojům je základ přežití.

El-Baz již dříve dokázal v Egyptě, že v této části Sahary (severně od Darfúru), jsou pod obrovskými nánosy písku velké zásoby podzemní vody jako pozůstatek sladkovodních jezer. Ve východním Uweinatu podzemní voda stoupá až do výšky 25 m pod povrch. V této oblasti pomocí 500 navrtaných pramenů zavlažují zemědělskou půdu o rozloze asi 400 km2.

„Takové velké sedimentační pánve jsou nejen potenciálními zdroji podzemní vody, ale v hloubce i zdroji oleje a plynu,“ řekl El-Baz.

Zdroj: www.sciencedaily.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/ 2015 V2 Johnson

10x3min; iso1600; Canon 400D; komora J.Drbohlav

Další informace »