Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Pravěké jezero na Sahaře

Pravěké jezero na Sahaře

mega-lake.jpg
Eman Ghoneim a Farouk El-Baz (Boston University Center for Remote Sensing) při zpracovávání topografických dat ze satelitů Landsat a Radarsat odhalili v Darfúru (severozápadní Súdán) pozůstatky pravěkého „mega-jezera“.

Radarové vlny jsou schopny proniknout jemnozrnným pískem, který pokrývá horkou a suchou východní Saharu, a odhalit obrysy jezera i koryt řek, které jej napájely.

Segmenty břehu jezera byly identifikovány v nadmořská výška 573 ± 3 m n.m. Ghoneim začlenil všechna napozorovaná data včetně dat z radiolokační laboratoř SRTM (Shuttle Radar Topography Mission) do zeměpisného informačního systému (Geographical Information Systém). Zrekonstruované pravěké jezero v době své největší „slávy“ zaujímalo plochu asi 30 750 km2 a mohlo obsahovat až asi 2 530 km3 vody.

Vědci zatím neuvedli žádné závěry, týkající se stáří jezera; nicméně, jeho obrovský rozsah předpokládá, že existovalo dlouhé časové období, kdy ve východní Sahaře bylo velké množství srážek.

„Průzkumy v terénu a vzorky určí přesné stáří jezera,“ řekl El-Baz, ředitel Boston University Center for Remote Sensing. „Jedna věc je jistá - velká část vody v jezeře by měla prosakoval skrz pískovec a hromadit se jako podzemní voda.“

„Toto pravěké jezero, které reprezentuje nepopíratelný důkaz deštivých podmínek v minulosti ve východní Sahaře, má velký význam pro zlepšování našich znalostí o vnitrozemských změnách podnebí a regionální palaeohydrologii,“ řekl Ghoneim.

Podle vědců, zobrazení polohy původního jezera pojmenovaného Severní Darfúrské obří jezero (Northern Darfur Mega-lake) pomáhá v této oblasti s výzkumem podzemních vod, protože přístup k sladkovodním zdrojům je základ přežití.

El-Baz již dříve dokázal v Egyptě, že v této části Sahary (severně od Darfúru), jsou pod obrovskými nánosy písku velké zásoby podzemní vody jako pozůstatek sladkovodních jezer. Ve východním Uweinatu podzemní voda stoupá až do výšky 25 m pod povrch. V této oblasti pomocí 500 navrtaných pramenů zavlažují zemědělskou půdu o rozloze asi 400 km2.

„Takové velké sedimentační pánve jsou nejen potenciálními zdroji podzemní vody, ale v hloubce i zdroji oleje a plynu,“ řekl El-Baz.

Zdroj: www.sciencedaily.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



26. vesmírný týden 2017

26. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 26. 6. do 2. 7. 2017. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Večer je vidět Jupiter a Saturn, který je potom na obloze až do svítání. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Z komet doporučujeme C/2015 V2 (Johnson). Noční svítící oblaka jsou tu. Odstartoval český a slovenský cubesat. SpaceX zvládla jeden start s přistáním v pátek a druhý plánuje v neděli.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Příběh Orionu po 84 letech

Je mrazivá zimní noc roku 1933. Na zahradě rodinného domku na okraji Hradce Králové stojí za téměř úplné tmy u dalekohledu muž. Svou typickou „rádiovku“ vyměnil tentokrát za kulicha a dokončuje poslední otáčku kličkou. Pohon dalekohledu se zastaví, expozice končí. Muž točil kličkou bez ustání více

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NLC z Paličníku

Noc pod širákem přímo na vyhlídce Paličník stála za to. NLC jsem s hrnkem červeného vína pozoroval téměř hodinu:))

Další informace »