Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Příběh života leží na Měsíci?
Petr Kubala Vytisknout článek

Příběh života leží na Měsíci?

Povrch Měsíce a Země na snímku ze sondy  Kaguya. Autor: JAXA
Povrch Měsíce a Země na snímku ze sondy Kaguya. Autor: JAXA
Jeden německý astrobilog přichází s poměrně odvážnou myšlenou, že by se na povrchu našeho kosmického souputníka mohly nacházet meteority, původem ze Země, které mohou být klíčem k poznání počátků života na naší planetě...

Astrobiolog Joop Houtkooper z německé University v Giessen tvrdí, že na dně měsíčních kráterů by mohly být meteority původem ze Země. Tyto meteority se na Měsíc mohly dostat v době, kdy na naší planetě vznikal život. V meteoritech by mohly být dokonce pozůstatky života a to nejen ze Země ale možná i z Marsu. Joop Houtkooper patří do úzké skupiny lidí, kteří zpochybnili výsledky sond Viking a důrazně upozorňovali na to, že legendy kosmonautiky na Marsu život najít nemohly.

Jeho názory jsou ale v astrobiologii obecně považovány za spíše kontroversní. Počátkem letošního roku například předpovídal objev mikrobů pomocí sondy Phoenix. Jedná se o výkřik do tmy a nebo naopak, na dně lunárních kráterů leží možná nejfantastičtější informace o původu života?

Americké sondy Lunar Prospector a Clementine v 90. letech objevily vodní led v polárních oblastech Měsíce. Před pár dny ale přišla pesimistická informace, že japonská sonda Kaguya žádný led na Měsíci nenašla. To by mohla být dosti špatná zpráva především pro budoucí měsíční základny. Není ale třeba propadat panice, vědci spíše očekávají data z americké sondy LRO, která se na detailní průzkum Měsíce vydá příští rok.

Joop Houtkooper říká, že nejlepším místem na Měsíci, kde by se mohly meteority s pozůstatky života nacházet, je kráter Shackleton nedaleko jižního pólu. Své domněnky představil Houtkooper na nedávném evropském planetárním kongresu v Německu. Bylo to ale před ohlášením výsledků ze sondy Kaguya.

Houtkooper se domnívá, že by na dně kráterů mohly být meteority, obsahující fosilie mrtvých organismů. A jak se tam meteority dostaly? Podobným způsobem, jakým se naopak na Zemi dostaly meteority z Měsíce či Marsu. Do zemského povrchu kdysi dávno narazil meteorit. Při dopadu byly vyvrženy zemské horniny směrem do atmosféry a některé se dostaly až do vesmíru a mohly dopadnout i na Měsíc. Jsou tam…?

Zdroj:




O autorovi



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »