Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Provlhlý Mars

Provlhlý Mars

Jet Propulsion Laboratory vydala včera večer na první pohled šokující zprávu, že "v minulosti byla na Marsu voda a tedy i podmínky příhodné pro život". Informace se pak zcela samozřejmě prokopírovala jak do televize, tak i rádia a na přední strany českých deníků. Jednalo se ale skutečně o výjimečný nález nebo jen chytrý tah tiskového oddělení NASA?

Je mi to líto, ale osobně se přikláním ke druhé z možností. Opportunity sice přinesla velmi zajímavé důkazy o dávné přítomnosti vody, avšak důkazy stále jen nepřímé. Navíc problém "vody" na Marsu můžeme rozdělit do dvou škatulek. Jednak je to existence tekuté vody v dávné minulosti, před několika miliardami roků... Svědčí o tom vymletá koryta záplavových oblastí a také nezvyklá řečiště, která stěží vymodelovala láva nebo vítr s obrušujícím pískem (viz první obrázek). Další z důkazů pak přineslo i vozítko Opportunity. Jenže na existenci velkých zásob tekuté vody v dávné minulosti se odborníci shodují už celá desetiletí. Pouze není zřejmé, kdy zde voda přesně byla, jak dlouho na povrchu setrvala a kam zmizela.

voda na Marsu I

Druhý problém je přítomnost tekuté vody na Marsu právě teď, v těchto chvílích. Mám na mysli ony stružky, jež mohla vymodelovat tekutá voda na svazích některých kráterů (viz druhý obrázek). Vzhledem k tamním podmínkách jsou jediným přijatelným zdrojem vody podpovrchové vrstvy: odborníci totiž věří, že v hloubce sto až čtyři sta metrů existují oblasti věčně zmrzlé směsi vody a oxidu uhličitého.

Nyní trochu přimhuřte oči a představte si prudký, velmi hluboký svah na povrchu Marsu. Třeba okraj impaktního kráteru, strž vytvořenou sopečnou činností či výsledek jakéhokoli jiného geologické jevu, díky kterému se "na vzduch" dostane vrstva bohatá na vodu. Voda se díky slunečnímu svitu může za příhodných podmínek dostat až na povrch, kde ihned zmrzne a vytvoří jakousi ledovou bariéru. Za ní se nadále shromažďuje tekutina, až se bariéra v jednom okamžiku protrhne. Po svahu dolů se pak rozteče směs bahna, kamení a vody. Jenže tento důkaz malé vozítko rozhodně nepřineslo. Jediné co dosud máme jsou záběry z umělých družic.

voda na Marsu II

Takže tedy. Ano, Mars byl v minulosti bezesporu vlhký. Existovaly zde mělká moře. To je ale domněnka stará už několik desetiletí a Opportunity pouze přinesla další, velmi zajímavý, leč nepřímý důkaz. Jestli to ale stačilo k vzniku života, nevíme. Všechno ostatní jsou pouhé spekulace.

Zdroj: denik.hvezdarna.cz




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.



12. vesmírný týden 2017

12. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 20. 3. do 26. 3. 2017. Měsíc je ve fázi před novem. Venuše bude v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze zůstává planeta Mars a objevuje se jasný Merkur. Jupiter je vidět téměř celou noc, ráno je nejvýše Saturn. Večerní obloha nabízí kometu 41P ve Velkém voze. Z nabídky 100 pozorování tu máme zvířetníkové světlo. 20. března začíná astronomické jaro. 26. března se mění čas. Kosmonautika patří především startům raket. K ISS například poletí nákladní loď Cygnus nazvaná John Glenn.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M51 HaLRGB

Česká astrofotografie měsíce je soutěž astronomická. Jak se však přesvědčíme vzápětí, i ona nám přináší obrázky skutečných krásek. Krásek, schovávajících se za jemný závoj. Ten však, jak už to i na barokních obrazech bývá, spíše odhaluje, než zahaluje. Nuže, pojďme se na ni podívat. Ve starší

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Lovec

Na konci ledna panovalo dlouho dobu inverzní počasí s občasným vyjasněním. Nápad vyfotit votický javor s Orionem vznikl během chvíle a hned se vyrazilo na místo. Vysoká vlhkost vzduchu u horizontu napomohla ke zvýraznění nejjasnějších hvězd. Krajina: 9x 2min, f5,6, iso 3200 ohnisko 50 mm Hvězdy: 9x3min, f4, iso 3200 ohnisko 35 mm Mlhoviny: 4x3min, f4, iso 1600 ohnisko 35 Canon 1000D modifikovaný. Vše snímáno s nasazeným Hoya red enhancer filtrem, který lehce potlačuje světelné znečištění.

Další informace »