Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Sonda Ulysses potřetí nad póly Slunce

Sonda Ulysses potřetí nad póly Slunce

Ulysses_orbit.jpg
Sonda Ulysses se 17. listopadu 2006 potřetí vrátila nad jižní pól Slunce a zahájila výzkum polárních oblastí Slunce v období minima sluneční činnosti.

Sklon heliocentrické dráhy Ulysses vůči ekliptice (79°) umožňuje sondě přelétat každých 6 let nad póly Slunce. První polární přelet sondy v roce 1994 (jižní pól) a 1995 (severní pól) se uskutečnil v období slunečního minima, zatímco druhý pak na vrcholu sluneční aktivity v letech 2000 a 2001.

"Během prvního polárního průletu pozorovala sonda Ulysses dobře uspořádanou heliosféru, se zřetelnými rozdíly mezi slunečním větrem na pólech a na rovníku", říká Richarda Marsden, vedoucí mise Ulysses. "V době slunečního maxima bylo všechno komplikovanější, bylo obtížné rozlišovat jakékoliv detaily."

Při třetím polárním obletu Ulysses nastane opět minimum. "Oběžná dráha Ulysses kolem Slunce jsou 6,2 roků, což umožňuje perfektně studovat 11-letý cyklus sluneční aktivity", říká Marsden. I když Slunce bude blízko svého minima stejně jako v letech 1994 a 1995, je v tom jeden základní rozdíl: magnetické pole Slunce bude mít opačnou polaritu. Kromě 11-letého cyklu sluneční aktivity má Slunce ještě 22-letý magnetický cyklus (Haleův cyklus). Sedmnáct let na oběžné dráze kolem Slunce (start pomocí raketoplánu Discovery 6. 10. 1990) dává vědcům šanci stejnými přístroji poznat heliosféru během celého Haleova cyklu.

Co od Ulysses vědecký tým očekává? "Jestli jsou naše předpoklady správné, změna v polaritě magnetického pole Slunce bude mít účinek na dráhu částic kosmické záření, které se pohybují ve vnitřní heliosféře", říká Marsden. "Během posledního slunečného minima, kladně nabité částice měly nepatrně snadnější cestu do polárních oblastí; tentokrát by měly mít výhodu záporně nabité částice."

Ale tam by mohlo čekat vědce překvapení. V 1994 byl pozorován očekávaný rozdíl v počtu částic mezi pólem a rovníkem, ale byl o hodně menší. Na základě pozorování Ulysses se bude také testovat správnost nových modelů o pohybu nabitých částic ze Slunce do meziplanetárního prostoru.

Dalším překvapením prvního polárního přeletu byla skutečnost, že heliosféra není tak symetrická, jak vědci předpokládali. Magnetické pole Slunce bylo shledáno nepatrně silnější na jihu než na severu. Podle Marsden si vědci budou dáme dobrý pozor, jestli tuto odchylku zjistí Ulysses i v roce 2007.

Vedle sondy Ulysses zkoumá Slunce také SOHO, ACE a od konce října "dvojčata" STEREO. "Jsme plni očekávání, co nám přinese společné pozorování se sondami STEREO, ACE a SOHO během průletu Ulysses nad póly v roce 2007", řekl Marsden.

Zdroj: www.spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »