Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Splněno! Rosetta přistála na kometě a ukončila tak svou misi
Marek Biely Vytisknout článek

Splněno! Rosetta přistála na kometě a ukončila tak svou misi

Detailní snímek komety 67P/Churyumov-Gerasimenko z klesající sondy Rosetta
Autor: ESA

Mise je u konce. Sonda Rosetta 30. září 2016 okolo 12:40 SELČ dosedla na kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko a nadobro tím přerušila své spojení se Zemí. I svůj poslední úkol tedy zvládla úspěšně.

Rosetta se dostala do vesmíru již v roce 2004. Na své cestě ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko nejprve zkoumala dvě planetky hlavního pásu asteroidů. Poté byla na několik let přepnuta do fáze hibernace, aby pošetřila systémy a upravila dráhové parametry ve spojitosti s těmi od komety. Už na začátku roku 2014 se však opět probudila a v létě toho samého roku se usadila na oběžné dráze komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Tu podrobila fotografickému i vědeckému výzkumu, jenž byl nakonec podpořený i vypuštěním modulu Philae na povrch komety. Lander ovšem nepřistál příliš šťastně, dostal se do skalnaté oblasti s nedostatkem slunečního svitu a směrem k Rosettě vysílal jen ojedinělé signály, které počátkem července 2015 nadobro utichly. Zdálo se, že modul je definitivně ztracený, sonda jej ale na začátku letošního září nalezla (samozřejmě v nefunkčním stavu).

Co nezvládl modul Philae, zvládla sonda Rosetta samotná. Pořídila obrovské množství velmi kvalitních fotografií a zjistila, že se na kometě nachází kyslík a glycin, tedy látky důležité k životu. A navíc, jak už bylo zmíněno, našla i ztracený lander...

Dnes ale došlo k nevyhnutelnému. Kometa 67P/Churyumov-Gerasimenko se vzdaluje od Slunce a i z naší perspektivy se dostává do nevýhodné pozice na obloze. Se sondou bychom tak dříve nebo později ztratili spojení a protože nebyla konstruována na to, aby vydržela až do dalšího návratu komety v roce 2021, spojení bychom už nikdy nedokázali obnovit. Proto bylo nejrozumnějším řešením přistání na kometě.

A jak vědci avizovali, tak se taky stalo. Dnes kolem 12:40 SELČ dosedla Rosetta rychlostí pouhých 50 cm/s na povrch komety 67P/Churyumov-Gerasimenko. Stalo se tak pouhé 2 km od místa přistání modulu Philae. Signál z míst, kde se nyní kometa nachází, k nám letí asi 40 minut. Vyšlo to takřka přesně - ve 13:19 SELČ bylo zaznamenané přerušení signálu, což znamenalo jediné. Mise byla ukončena. Velmi, velmi úspěšná mise, jež se zapíše do historie lidstva.

Pro nás to ale definitivní konec ještě neznamená. Ač sonda v současnosti už žádná data nesbírá, v předchozích měsících a letech jich nasbírala tolik, že se nedají zpracovat tak rychlým způsobem. Vědci tedy odhadují, že o kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko budeme díky sondě Rosetta zjišťovat nové informace ještě asi 2 roky.

V poslední řadě se ještě hodí zmínit i samotnou kometu. Její návraty nám totiž budou sondu Rosetta s modulem Philae intenzivně připomínat. A ne ledajakým způsobem. Už ten příští, v roce 2021, má být velice příznivý. Kometa při něm dosáhne jasnosti až 8 mag a bude tak viditelná i obyčejnými triedry. Máme se tedy ještě na co těšit.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] The Guardian

Převzato: Společnost pro Meziplanetární hmotu



O autorovi

Marek Biely

Narodil se 23. 5. 1998 v Brně. Studuje obor Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání na Masarykově univerzitě. V podstatě od malička se zabývá astronomií, nejvíce pak kometami, které jej uchvátily zejména díky příletu jasné C/2011 L4 (PanSTARRS) v roce 2013. Komety pozoruje vizuálně a provádí jejich odhady jasnosti. Zároveň o nich píše články pro astro.cz, kommet.cz a astrotech.cz. Mezi jeho další zájmy patří ještě meteorologie a sport. Kontaktovat jej můžete na e-mailu biely.marek@seznam.cz.

Štítky: 67p, Modul Philae, Kometa Churyumov-Gerasimenko, Rosetta


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »