Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vesmírný teleskop Jamese Webba a Keckova observatoř zaznamenaly vývoj mraků v atmosféře Titanu
Adam Denko Vytisknout článek

Vesmírný teleskop Jamese Webba a Keckova observatoř zaznamenaly vývoj mraků v atmosféře Titanu

Snímek Titanu v blízko-infračerveném oboru světla vyfocený skrze filtr F212N, který umožnil proniknutí do nižších vrstev husté atmosféry měsíce.
Autor: NASA/JWST

Saturn má kromě ikonických prstenů i rekordních 83 známých měsíců, z čehož 20 ještě čeká na potvrzení. Jeho největší přírodní družicí je žlutý Titan, který bezpochyby patří i k těm nejzajímavějším ve Sluneční soustavě. Jde o zamlžený svět s hustou atmosférou plný jezer, řek a moří z uhlovodíkových kapalin, jako je například kapalný metan. Právě na tento zajímavý objekt byla 4. listopadu namířena beryliová zrcadla dalekohledu Jamese Webba.

Překvapení vědci si na první fotografii z NIRCam (Near Infrared Camera) ihned všimli bílých skvrny v pravo nahoře. Domnívali se, že by mohlo jít o oblaka v atmosféře Titanu, což se později i potvrdilo. Aby zjistili zda se mraky pohybují či mění, požádali o pokračovací pozorování měsíce havajskou Keckovu ovservatoř, konkrétně přístroj NIRC-2. Pozorování tímto pozemním dalekohledem proběhlo 30 hodin po posledním pozorování Webba, a proto se astronomové obávali toho, že mraky už dávno vymizely. 

Vědci následně porovnávali dvě finální fotografie, které ukázaly rotaci měsíce (zleva doprava) a hlavně změnu v oblačnosti. Nemohou sice potvrdit, že jde o ty samé mraky, které pozoroval JWST, ale i přesto to jsou užitečné informace pro vytváření klimatického modelu Titanu.

Dvě fotografie ukazující vývoj mraků v atmosféře Titanu během 30 hodin. Můžeme na nich rozpoznat i albedové útvary a rotaci měsíce zleva doprava. Autor: NASA/JWST
Dvě fotografie ukazující vývoj mraků v atmosféře Titanu během 30 hodin. Můžeme na nich rozpoznat i albedové útvary a rotaci měsíce zleva doprava.
Autor: NASA/JWST
Dále lze na fotografiích vidět tzv. albedové útvary na povrchu měsíce, a to díky pozorování v blízké infračervené oblasti spektra, čímž se dalekohledu podařilo „prorazit“ mlhu v atmosféře zakrývající povrch. JWST také pomocí přístroje NIRSpec (Near Infrared Spectrograph) naměřil cenná spektroskopická data atmosféry i povrchu, která jsou pro pozemní dalekohledy téměř nezachytitelná. Na analýze těchto dat se ještě stále pracuje, ale už teď můžeme předpokládat, že půjde o velice zajímavé novinky vedoucí například k vysvětlení vzniku zářícího útvaru na jihu Titanu.

V roce 2023 by se měl teleskop Jamese Webba na tento svět podívat znovu a získat data z přístrojů NIRCam, NIRSpec i z MIRI (Mid-Infrared Instrument). 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] webbtelescope.org
[2] nasa.gov



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: Titan, Saturn, Jwst


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slabšia polárna žiara

Canon 60D, Samyang 16/2.0 13sec. ISO800

Další informace »