Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  16. vesmírný týden 2012

16. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 18. dubna 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 18. dubna 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 16. 4. do 22. 4.

Měsíc bude v sobotu v novu. Večer jsou vidět nejlépe planety Venuše a Mars. Saturn je viditelný po celou noc. Stanice ISS přelétá večer.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 18. dubna ve 22:00 SELČ.

Konjunkce Jupiteru a Měsíce 22. dubna 2012. Zdroj: Stellarium
Konjunkce Jupiteru a Měsíce 22. dubna 2012. Zdroj: Stellarium
Obloha:

Měsíc bude v sobotu v novu a v neděli se vyhoupne ze sluneční záře v podobě tenkého srpku nedaleko Jupiteru. Úhlově je bude dělit vzdálenost lehce nad 1,5 stupně, takže půjde o pěkné seskupení někdy kolem 20:45.

 

Planety:

Venuše (-4,5 mag) stále prochází souhvězdím Býka a je viditelná až do tmy nad západním obzorem. Fáze Venuše už připomíná ubývající Měsíc ve čtvrti a kotouček už dosahuje velikosti 32 úhlových vteřin.
Mars (-0,3 mag) je pěkně viditelný vysoko nad jihem v souhvězdí Lva asi 4,5° vlevo od hvězdy Regulus. Na zmenšujícím se kotoučku (necelých 11") lze stále pozorovat malou severní polární čepičku a větší albedové útvary.
Saturn (0,3 mag) v souhvězdí Panny je pěkně viditelný už po 22. hodině, ale kulminuje nad jihem ve výšce 30° až před jednou hodinou po půlnoci. Opozice se Sluncem nastala v neděli večer. Díky tomu jsou prstence nyní jasnější. Pokud se podaří podmínky, lze pozorovat pěkně rozevřené prstence a na fotografiích zachytit detaily v atmosféře. Např. na severní polokouli je viditelný nazelenalý pruh. Ještě větší detaily zachytil Christopher Go z Filipín. Na snímku má i elektrostatickou bouři zachycenou také sondou Cassini, obíhající nyní kolem planety.

Aktivita Slunce je opět o něco vyšší. Mohou za to nové oblasti se skvrnami, které se objevily na viditelné části slunečního disku. Další vývoj slunečních skvrn sledujte na aktuálním snímku z SDO.

Přelety ISS nastávají večer. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Most
Ústí nad Labem České Budějovice Tábor
Liberec Kolín Jihlava
Pardubice Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc Zlín
Opava Ostrava Frýdek-Místek


Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.

 

Kosmonautika:

  • 20. dubna ve 14:50 SELČ by měla z kosmodromu Bajkonur odstartovat raketa Sojuz-U s nákladní lodí Progress M-15M k Mezinárodní vesmírné stanici.
     
  • ESA ztratila kontakt s družicí ENVISAT. Tato kosmická observatoř ESA patří mezi ty nejúspěšnější projekty. Přesluhovala, ale i díky tomu shromáždila množství dat o Zemi, se zaměřením na klimatické změny. ESA doufala, že s ní udrží spojení alespoň do příštího roku, kdy se chystá vypustit družice Sentinel, které by pokračovaly ve výzkumu klimatu se zaměřením na ochranu obyvatelstva.
     
  • NASA chystá přesun raketoplánu Discovery na hřbetu speciálního letounu Boeing 747 z Floridy do Washingtonu. Můžete si prohlédnout galerii, co takový letoun obnáší.
     
  • Jak bylo hojně citováno v médiích, severokorejská raketa selhala a nedosáhla oběžné dráhy, jak bylo plánováno.
     
  • Do kosmu to sice nevyletělo, ale snímky se pohledům z kosmu podobají. Tak bychom mohli komentovat úspěšný let slovenské amatérské balónové sondy JULO2 do výšky 33,4 kilometru. Gratulujeme na Slovensko a přejeme další úspěchy týmu skCube.
     

Výročí

  • 16. dubna 1682 (330 let) se narodil anglický matematik a fyzik John Hadley. S astronomií ho pro současníka nejspíš váže pojem Rima Hadley, což je místo přistání mise Apollo 15 na povrchu Měsíce. Hadley však přinesl technické vynálezy, které měly hlubší dopad. Zkonstruoval například dalekohled Newtonova typu s parabolickým zrcadlem a je znám také jako vynálezce oktantu, kterým se měří výška Slunce nebo hvězd nad obzorem. Byl to předchůdce sextantu, který se používal v námořní navigaci a dodnes se s ním lze mezi nadšenci setkat. Hadley však nebyl první, kdo s myšlenkou tohoto přístroje přišel. Tu připisujeme Isaacu Newtonovi. Ten svůj poznatek sice sdělil příteli Halleyovi, ale narozdíl od fyzikálních zákonů, Halley jeho nápad včas nepublikoval.
     
  • 16. dubna 1972 (40 let) odstartovala na Měsíc posádka lodi Apollo 16. John Young a Charles Duke poté 21. dubna přistáli na povrchu Měsíce v oblasti Cayleovy planiny asi 85 km od kráteru Descartes. Mezitím Thomas Mattingly obíhal ve velitelské sekci kolem Měsíce.
     
  • 17. dubna 1967 (45 let) odstartoval k Měsíci Surveyor 3. Sonda měla za úkol na Měsíci měkce přistát. Je známa hlavně tím, že ji o dva roky později navštívila posádka lodi Apollo 12.
     
  • 19. dubna 1892 (120 let) se narodil ruský astronom Grigorij Abramovič Šajn. Jeho jméno je zmiňováno v souvislosti s objevem rotace hvězd, na němž se podílel s Otto Struvem. Zabýval se také fyzikou plynných mlhovin, objevil několik asteroidů a jednu kometu. Jméno Shayn se vyskytuje ještě u jedné komety, tu ale objevila jeho žena, také astronomka.
     
  • 19. dubna 1982 (30 let) byla vypuštěna z kosmodromu Bajkonur pomocí rakety Proton orbitální stanice Saljut 7. Poslední stanice tohoto typu před známým Mirem byla na oběžné dráze až do roku 1991. U stanice se vystřídalo 10 pilotovaných a 14 nepilotovaných lodí. Posádka Sojuzu T-15 přiletěla na Saljut 7 v květnu 1986 ze stanice Mir a odvezla odsud některé vybavení zpět na stanici Mir. Zánik Saljutu 7 zařídil Kosmos 1686, který s ní sestoupil do hustých vrstev atmosféry 8. února 1991. Zbytky dopadly na území Argentiny.
     

Výhled na příští týden:

  • Ranger 4
  • Sojuz 1: Vladimír Michajlovič Komarov
  • Johan Zöllner
  • Valerij Vladimírovič Poljakov
  • Jan Hendrik Oort
  • Kosmos 4

Mapa oblohy v dubnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.

b/a_blankENVISAT




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Hadley, Vesmírný týden, Apollo 16, Surveyor 3, Saljut 7


29. vesmírný týden 2018

29. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 16. 7. do 22. 7. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer nám obloha nabízí postupně Venuši, Jupiter, Saturn a Mars. Ráno je vidět také Neptun a Uran. K vidění je také dvojice trochu jasnějších komet. Rušno bylo u ISS, kde se vystřídal Cygnus s Progressem. Čína je rekordmanem v počtu letošních startů. Z Floridy má startovat Falcon 9. Před 45 lety odstartovala k Marsu sovětská sonda Mars 4.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC4725

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2018 obdržel snímek „NGC 4725“, jehož autorem je Dušan Šulc   NGC 4725. Popravdě, co takový název komu z nezasvěcených řekne … Asi mnoho ne. Ovšem astronomové, zejména ti noční, si po vyslovení tohoto názvu začnou libovat. A možná

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Noc v Horách

Tahle fotka vznikala dost zajímavě. Nemohl jsem najít žádnou kompozici, a nebylo moc času kvůli měsící co vycházel relativně brzo. Nakonec mě napadlo tohle panorama. Začal jsem oblohou, (6 snímků na Star Adventurer montáži asi 3 metry pod vrcholem který blokoval poryvy větru). Po nafocení oblohy jsem vylezl na nejvyšší bod, sundal montáž, nasadil kulovou hlavu a začal hledat správně popředí. Našel jsem toto - viz. fotka - a začal snímat. Bohužel jsem úplně zapomněl na měsíc, a ten vylezl nad skalní útvary kus ode mě krásně akorát na předposlední fotku popředí (7 fotek) Nezbývalo nic jiného než začít znova s měsíčním světlem. Když se na to dívám s časovým odstupem, ani mi to měsíční světlo tak nevadí - alespoň se zvýraznila skála uprostřed fotky, na které se marně se svou čelovkou a bundou černou jak noc snažím vyniknout. Při focení popředí byla již mléčná dráha posunutá asi o vzdálenost osvětlené části prostředního kamene, nicméně oblohu jsem se spodkem srovnal podle siluet hor na panorama s montáží. Výšlap to byl docela těžký, i pár divokých prasat s krávami jsem potkal, takže jsem opravdu rád že něco vyšlo. Původně jsem myslel že tu i přespím, nicméně byla taková zima, že jsem se po hodině snahy usnout rozhodl vstát a jít zpátky dolů. (ne, neměl jsem spacák :) ).

Další informace »