Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  16. vesmírný týden 2017

16. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 19. dubna 2017 ve 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 17. 4. do 23. 4. 2017. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je nejvýše Saturn, nízko už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet. Čeká nás průlet blízkozemní planetky, viditelné i menšími dalekohledy. Z nabídky 100 pozorování přidáváme jednu pěknou kulovku a galaxii, jeden zákryt hvězdy planetkou a především upozorníme na maximum meteorického roje Lyrid, které letos nebude rušit Měsíc. Očekává se start první čínské zásobovací lodi a ukázalo se, že Enceladus by mohl být dobrým místem pro život.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve středu 19. dubna v 11:57 SELČ. V pondělí ráno je Měsíc ještě nedaleko Saturnu, pak přechází do Kozoroha a další neděli 23. dubna ráno už je za svítání stejně (ne)vysoko, jako Venuše.

Planety:
Večer nám nízko nad západem zůstal Mars (1,6 mag). Jupiter (–2,4 mag) je vidět už od soumraku. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) najdete v tabulce níže.
Ráno najdeme nevysoko na jihu Saturn (0,3 mag) a pomalu se objevuje „Jitřenka“ v podobě Venuše (–4,5 mag).

Přechody GRS   Úkazy měsíců
18. 4. 3:10 | 23:00   18. 4. Europa, zákryt zač. 22:58
21. 4. 0:40 | 20:30   19. 4. Europa, zatmění konec 1:53
Io, přechod měsíce zač. 3:32
23. 4. 2:20 | 22:10   20. 4. Io, zákryt zač. 0:41
Io, zatmění konec 3:09
Europa, přechod stínu konec 20:14
Io, přechod měsíce 21:58 – (0:08)
Io, přechod stínu 22:16 – (0:27)
      21. 4. Io, zatmění konec 21:38
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Aktivita Slunce je dočasně velmi nízká, ale v týdnu by se měly natočit schované aktivní oblasti, kde byly předtím velké skvrny. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO, fotografie polárních září najdete na webu Spaceweather.com.

Tento týden nás čeká poměrně málo častá událost, kdy můžeme i malými dalekohledy spatřit pohybující se blízkozemní planetku, jak se pomalu posouvá „naživo“ mezi hvězdami. Tentokrát jde o planetku 2014 JO25 a psali jsme o ní již před víkendem. Nejlepší podmínky viditelnosti připadají na středu 19. dubna.

Představa průletu planetky 2014 JO25 kolem Země Autor: NASA
Představa průletu planetky 2014 JO25 kolem Země
Autor: NASA

Stále můžeme pozorovat několik jasnějších komet. Vysoko na obloze v Drakovi je 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák, nedaleko v Herkulovi je C/2015 V2 (Johnson).
Na ranní obloze zeslábla C/2017 E4 (Lovejoy) a nabízí se otázka, zda se nezačíná rozpadat. Tato kometa je nyní vidět nejlépe nad ránem a pohybuje se v Andromedě poblíž galaxie M31. Kometa C/2015 ER61 (PanSTARRS) se možná po dubnovém zjasnění vrací k jasnosti kolem 7 mag, uvidíme, jak se bude vyvíjet. U nás je bohužel vidět jen velmi nízko za svítání. Po většinu týdne bude už ve Vodnáři.

Mapka poloh komety 41P a 2015 V2 v 16. a 17. týdnu 2017. Data: Guide 9
Mapka poloh komety 41P a 2015 V2 v 16. a 17. týdnu 2017. Data: Guide 9

Mapa poloh komety C/2015 V2 (Johnson) v 16. a 17. týdnu 2017. Data: Guide 9
Mapa poloh komety C/2015 V2 (Johnson) v 16. a 17. týdnu 2017. Data: Guide 9

Pozorování č. 29: M3 v dobrých podmínkách pro pozorování (17. 4. 2017)

Kulová hvězdokupa M3 na detailním snímku českého astrofotografa Autor: Pavel Böhm
Kulová hvězdokupa M3 na detailním snímku českého astrofotografa
Autor: Pavel Böhm
Ve druhé polovině dubna je objekt M3, kulová hvězdokupa v souhvězdí Honicích psů ve velmi výhodné pozici pro sledování. Leží téměř přesně uprostřed na pomyslné spojnici jasných hvězd Arcturus (Pastýř) a Cor Caroli (Honicí psi). Kolem místní půlnoci (1:00 hod SELČ) kulminuje vysoko (téměř 70°) nad jižním obzorem.
Z České republiky je pozorovatelná po celou noc. Po 22. hodině SELČ, kdy obloha dostatečně ztmavne, je již téměř 50° nad východním horizontem a stoupá ke své kulminaci. Po ní začne klesat k západu, ale na začátku svítání (4 hod SELČ) je opět ještě 50°, tentokrát nad západním obzorem.
S jasností 6,2 mag je M3 na hranici pozorovatelnosti neozbrojenýma očima, ale jako mlhavý obláček o průměru 18,6" nám ji nejlépe ukáže kvalitní triedr nebo menší astronomický dalekohled. Kulová hvězdokupa M3 je jednou z největších a nejjasnějších na obloze, a obsahuje kolem 500 000 hvězd. Její stáří astronomové odhadují na 8 miliard let. Nachází se ve vzdálenosti asi 33 900 světelných let od Země.

Pozorování č. 30: M101 v dobrých podmínkách pro pozorování (22. 4. 2017)

Galaxie M101 zvaná Větrník Autor: Martin Myslivec
Galaxie M101 zvaná Větrník
Autor: Martin Myslivec
Nedávno zde byla řeč o Jižním větrníku (M83) a již tu máme „severní“ Větrník – M101. Ve druhé polovině dubna tuto spirální galaxii nalezneme se souhvězdím Velké medvědice ve velmi výhodné pozici pro sledování. Kolem místní půlnoci (1:00 hod SELČ) kulminuje vysoko (85°) nad severním obzorem. Bez problémů je tak vidět nejen od nás, ale s celé severní polokoule. Při pohledu z České republiky je cirkumpolární, pozorovatelná po celou noc.
S jasností 7,9 mag je M101 přesto příliš slabá na to, abychom jí viděli neozbrojenýma očima, ale jako mlhavý obláček o průměru 22' nám ji ukáže již kvalitní triedr nebo menší astronomický dalekohled. Galaxie Větrník je od Země vzdálena přibližně 27 milionů světelných let.

Pozorování č. 31: Zákryt hvězdy planetkou Seppina (22. 4. 2017)

Podle upřesnění, zpracovaného na konci února S. Prestonem, projde stín planetky Seppina zakrývající hvězdu 2UCAC 32712789 (12,4 mag), 22. dubna 2017 ve 22:26 UT (tedy v 0:26 SELČ 23. 4. 2017) přes střední Evropu.
Při předpokládaném průměru planetky 85 km bude mít stín šíři 94 km a trvání zákrytu na centrální linii potrvá 5,8 s. Očekávaný pokles jasnosti dvojice, která před vlastním zákrytem pro pozorovatele splyne v jediný objekt, bude 1,4 mag. Stín by měl projít ze severozápadních Čech až na jih Moravy. Veškeré další potřebné údaje o úkazu lze vyčíst z připojeného obrázku.

Zákryt hvězdy planetkou (483) Seppina
Zákryt hvězdy planetkou (483) Seppina

Pozorování č. 32: Maximum meteorického roje Lyridy (22./23. 4. 2017)

Radiant meteorického roje Lyrid
Radiant meteorického roje Lyrid
Meteorický roj Lyridy, který má na svědomí periodická kometa C/1861 G1 (Thatcher) s oběžnou dobou 415 let, je každoročně aktivní v období od 16. do 25. dubna. Radiant roje se nachází v souhvězdí Lyry. Díky jeho poloze, která je v čase maxima v ranních hodinách téměř v nadhlavníku, patří Lyridy mezi nejlépe pozorovatelné roje středních šířek severní polokoule.
Meteory roje je nejlepší pozorovat několik nocí kolem maxima, které letos připadá na sobotu odpoledne (22. 4, kolem 14:00 SELČ). Jak už bylo řečeno, roj je doporučováno pozorovat ve druhé polovině noci a ráno před svítáním, kdy je radiant nejvýše nad obzorem. Bohužel maximum je z tohoto pohledu pro nás letos velice nepříznivé. Lze tedy doporučit soustředit se na noci z pátku na sobotu, respektive ze soboty na neděli (21. až 23. 4.). Měsíc ve fázi po poslední čtvrti bude přítomen jen na ranní obloze, ale ve fázi úzkého srpku už nebude natolik výrazný, aby sledování meteorů výrazněji rušil. Nutností je také vhodný výběr místa pozorování mimo umělé osvětlení s dobrým výhledem na celou oblohu.
Při dodržení těchto zásad a jasné obloze se můžeme těšit na cca 10 až 20 rychlých rojových meteorů za hodinu.

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

  • V pondělí 10. dubna 2017 přistála na Zemi část posádky Mezinárodní vesmírné stanice. Sojuz MS-02 úspěšně dosedl do kazašské stepi.
  • 18. dubna by měla odstartovat raketa Atlas V s nákladní lodí Cygnus společnosti Orbital ATK. Start je v plánu v úterý v 17:01 SELČ. Dále se chystá další tříčlenná posádka na stanici. Start Sojuzu MS-04 je v plánu 20. 4. v 9:13 SELČ.
  • Očekává se, že tento týden odstartuje čínská zásobovací loď Tianzhou-1 k čínské stanici Tiangong-2. V překladu znamená název zásobovací lodi „Nebeská loď“ a stanice „Nebeský palác“. Pokud se nic nezmění, mělo by ke startu dojít 23. dubna ve 12:20 SELČ.
  • Saturn zůstává i nadále v hledáčku médií, zvláště když NASA potvrdila, že také na jeho měsíci Enceladu jsou velmi vhodné podmínky pro život.

Výročí

  • 17. dubna 1967 (50 let) odstartoval k Měsíci Surveyor 3. Sonda měla za úkol na Měsíci měkce přistát. Je známa hlavně tím, že ji o dva roky později navštívila posádka lodi Apollo 12.
  • 19. dubna 1892 (125 let) se narodil ruský astronom Grigorij Abramovič Šajn. Jeho jméno je zmiňováno v souvislosti s objevem rotace hvězd, na němž se podílel s Otto Struvem. Zabýval se také fyzikou plynných mlhovin, objevil několik asteroidů a jednu kometu. Jméno Shajn se vyskytuje celkem u dvou komet: C/1925 F1 (Shajn-Comas Solá) objevil Grigorij Šajn a 61P/Shajn–Schaldach spoluobjevila jeho žena Pelageja Šajn
  • 19. dubna 1982 (35 let) byla vypuštěna z kosmodromu Bajkonur pomocí rakety Proton orbitální stanice Saljut 7. Poslední stanice tohoto typu před známým Mirem byla na oběžné dráze až do roku 1991. U stanice se vystřídalo 10 pilotovaných a 14 nepilotovaných lodí. Posádka Sojuzu T-15 přiletěla na Saljut 7 v květnu 1986 ze stanice Mir a odvezla odsud některé vybavení zpět na stanici Mir. Zánik Saljutu 7 zařídil Kosmos 1686, který s ní sestoupil do hustých vrstev atmosféry 8. února 1991. Zbytky dopadly na území Argentiny.
  • 23. dubna 1967 (50 let) odstartoval do vesmíru Vladimir Komarov v první vesmírné lodi Sojuz. Let však provázel smutný osud. Žádný ze zkušebních letů lodi Sojuz bez lidské posádky se neobešel bez problémů a bohužel podobně dopadl i let Sojuzu-1. Komarov měl problém s nedostatkem energie, když se nevyklopil jeden ze slunečních panelů a problémy byly i s dalšími systémy. Nakonec byla loď při čtrnáctém obletu navedena do atmosféry. Hlavní padák se však neotevřel kvůli problému s tlakovým senzorem a záložní padák se zamotal. Vladimir Komarov zahynul při nekontrolovaném dopadu kabiny, která navíc po dopadu shořela. Jednalo se tehdy o první úmrtí při kosmickém letu.
  • 23. dubna 1962 (55 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Ranger 4. Sonda dopadla nekontrolovaně na odvrácenou stranu Měsíce, neboť selhala dodávka elektrické energie. V této době slavil větší úspěchy Sovětský svaz se svým programem Luna.

Výhled na příští týden

  • Denní zákryty Hyád a podvečerní zákryt Aldebaranu
  • 100 pozorování: Dvojhvězda Alcor – Mizar
  • 100 pozorování: Podvečerní zákryt Aldebaranu Měsícem
  • 100 pozorování: Kometa C/2015 ER61 (PanSTARRS)
  • Výročí: Johann Zöllner
  • Výročí: Kosmos 4
  • Výročí: Valerij Poljakov
  • Výročí: Karl Friedrich Gauss

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden, Surveyor 3, Šajn, Ranger 4, Saljut 7, Komarov


30. vesmírný týden 2017

30. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 7. do 30. 7. 2017. Měsíc po novu dorůstá k první čtvrti. Jupiter je večer už jen nízko a Saturn je za soumraku nad jihem. Nad ránem je Neptun nad jihem, Uran na jihovýchodě a nízko na severovýchodě jasná Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká, skvrna zapadla. Přelety ISS budou tento týden vidět už i večer. V rubrice 100 pozorování najdeme upozornění na maximum meteorického roje Delta Akvaridy. K ISS by měla odstartovat kosmická loď Sojuz MS-05.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Trojice galaxií v Draku

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2017 obdržel snímek „Trojice galaxií v Draku“, jehož autorem je Jan K. Žehrovický. Souhvězdí Draka nenalezne na obloze každý. A to je to přitom souhvězdí velmi velké, nebo spíše dlouhé, obtočené okolo Velké a Malé Medvědice. Dokonce je viditelné po

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Další informace »