Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na Saturnově měsíci Enceladus jsou podmínky vhodné pro život!

Na Saturnově měsíci Enceladus jsou podmínky vhodné pro život!

Podpovrchový oceán a gejzíry plynů na Enceladu
Autor: NASA/JPL-Caltech

Vědci ze Southwest Research Institute (SwRI) objevili plynný vodík v gejzírech plynů tryskajících nad povrch Saturnova měsíce Enceladus. Analýza dat z kosmické sondy NASA s názvem Cassini ukázala, že přítomnost plynného vodíku lze nejlépe vysvětlit na základě chemických reakcí mezi kamenným jádrem měsíce a teplou vodou z podpovrchového oceánu. Objevy vědeckého týmu pod vedením SwRI naznačují, že dno oceánu na měsíci Enceladus může obsahovat útvary analogické hydrotermálním průduchům na Zemi, které, jak známe, podporují rozmanitý život na mořském dně.

Vodík je zdrojem chemické energie pro mikroorganismy, které žijí v pozemských oceánech v okolí hydrotermálních sopouchů,“ říká Hunter Waite (SwRI), hlavní vědecký pracovník pro přístroj Ion Neutral Mass Spectrometer (INMS) na palubě sondy Cassini. „Podle našich závěrů jsou stejné zdroje chemické energie přítomny rovněž v oceánu na měsíci Enceladus. Zatím jsme neobjevili důkazy přítomnosti mikrobiálního života, avšak objev plynného vodíku a důkazy probíhající hydrotermální aktivity poskytují lákavou domněnku, že v oceánu  pod ledovou kůrou na měsíci Enceladus může existovat prostředí vhodné pro život.“

Hunter Waite je hlavním autorem článku „Cassini Finds Molecular Hydrogen in the Enceladus Plume: Evidence for Hydrothermal Processes,“ publikovaného 14. dubna 2017 v časopise Science.

Na dně pozemských oceánů produkují hydrotermální průduchy horkou tekutinu obohacenou minerály, umožňující unikátním ekosystémům překypovat neobyčejnými formami života, kterým se zde mimořádně daří. Mikroorganismy přeměňují tekutinu obohacenou minerály na energii potřebnou k metabolickým procesům.

Množství detekovaného molekulárního vodíku je dostatečně vysoké na podporu mikroorganismů podobných těm, které žijí v blízkosti hydrotermálních průduchů v pozemských oceánech,“ říká Christopher Glein (SwRI), spoluautor článku a průkopník mimozemské chemické oceánografie. „Pokud jsou podobné organismy přítomny na Enceladu, mohou spalovat vodík za účelem získání energie pro chemickou syntézu, která možná může sloužit jako základ pro větší ekosystémy.“

Interakce vody s horninou v podpovrchovém oceánu na Enceladu Autor: NASA/JPL-Caltech
Interakce vody s horninou v podpovrchovém oceánu na Enceladu
Autor: NASA/JPL-Caltech
V průběhu těsného průletu kolem měsíce Enceladus 28. října 2015 přístroj INMS na palubě sondy Cassini detekoval molekulární vodík, když sonda prolétávala skrz gejzíry plynu a ledových zrníček vyvrhovaných z prasklin v ledové kůře na povrchu měsíce. Předcházející průlety poskytly důkazy pro existenci globálního podpovrchového oceánu spočívajícího na kamenném jádru. Molekulární vodík ve výtryscích může sloužit jako známka hydrotermálních procesů, které by mohly poskytovat chemickou energii nezbytnou pro podporu života. Aby sonda pátrala po vodíku výhradně pocházejícího z Enceladu, prolétla mimořádně blízko povrchu a přístroj INMS fungoval ve specifickém režimu, aby se vyloučily jakékoliv falešné zdroje plynného vodíku.

Vyvinuli jsme novou operační metodu pro závěrečný průlet sondy Cassini a měření pomocí přístroje INMS na její palubě uvnitř jednoho z četných gejzírů,“ říká Rebecca Perryman (SwRI), vedoucí technická pracovnice pro přístroj INMS. „Prováděli jsme rozsáhlé simulace, analýzu dat a laboratorní testy k rozpoznání původu zdrojů plynného vodíku, což nám dovoluje přesně kvantifikovat, jak mnoho molekulárního vodíku pochází skutečně ze samotného Enceladu.“

Vědci rovněž zvažovali další možné zdroje vodíku ze samotného měsíce, jako například dřívější rezervoáry v ledové kůře nebo globální oceán. Analýzy vedly k závěru, že je nepravděpodobné, aby pozorovaný vodík byl získán v průběhu vzniku Enceladu nebo z jiných procesů na povrchu měsíce nebo v jeho nitru.

Všechno poukazuje na to, že pozorovaný vodík má původ v kamenném jádru měsíce,“ říká Hunter Waite. „Uvážili jsme rozličné způsoby, jak se mohl vodík vylouhovat z horniny a zjistili jsme, že nejhodnověrnějším zdrojem jsou stále pokračující hydrotermální reakce horniny obsahující minerály a organické látky s okolním vodním prostředím.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Saturnův měsíc Enceladus, Globální oceán, Gejzíry


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »