Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vědci objevili nové důkazy obyvatelnosti Saturnova měsíce Enceladus

Vědci objevili nové důkazy obyvatelnosti Saturnova měsíce Enceladus

Christopher Glein přispívá novým objevem, že fosfor ve formě fosforečnanů je přítomen v oceánu na měsíci Enceladus
Autor: Southwest Research Institute

Výzkum mimozemského života se stal mnohem zajímavějším, když tým vědců včetně Christophera Gleina ze Southwest Research Institute (SwRI) objevil nové důkazy pro klíčové stavební bloky života v podpovrchovém oceánu Saturnova měsíce Enceladus. Nové modelování naznačuje, že oceán na Enceladu by měl být relativně bohatý na rozpuštěný fosfor, který je základní ingrediencí důležitou pro život.

Enceladus je jedním z hlavních cílů lidského pátrání po životě ve Sluneční soustavě,“ říká Christopher Glein, přední odborník na mimozemskou oceánografii. Je spoluautorem článku v Proceedings of the National Academy of Sciences popisujícího tento výzkum. Sonda Cassini objevila na Enceladu podpovrchový oceán kapalné vody a analyzovala vzorky  ledových zrníček a vodní páry, které jsou do kosmického prostoru vyvrhovány z prasklin v ledové kůře satelitu.

Z výzkumu jsme se dozvěděli, že výtrysky obsahují téměř všechny základní prostředky pro život, jak jej známe,“ říká Christopher Glein. „Zatímco základní biologický element – fosfor – ještě nebyl identifikován přímo, náš tým objevil důkazy jeho dostupnosti v oceánu pod ledovou kůrou měsíce.“

Jeden z nejzásadnějších objevů ve výzkumu planet za uplynulých 25 roků je fakt, že tělesa s oceány pod povrchovou vrstvou ledu jsou v našem planetárním systému běžná. Mezi takové světy patří ledové satelity obřích planet, jako je Europa, Titan a Enceladus, stejně tak i nejvzdálenější trpasličí planetu Pluto. Tělesa podobná Zemi s oceány na povrchu musí mít „trvalé bydliště“ uvnitř úzkého rozpětí vzdáleností od své mateřské hvězdy, aby si udržely teplotu, která podporuje výskyt kapalné vody na jejich povrchu. Vnitřní kapalný vodní oceán se přece jen může vyskytovat v mnohem větším rozsahu vzdáleností, čímž se značně rozšiřuje počet obyvatelných světů existujících napříč celou Galaxií.

Pátrání po mimozemské obyvatelnosti ve Sluneční soustavě přesměrovalo naši pozornost, protože nyní hledáme stavební bloky života včetně organických molekul, čpavku, na síru bohatých sloučenin, stejně tak i chemickou energii potřebnou pro podporu života,“ říká Christopher Glein. „Fosfor představuje zajímavý případ, neboť předcházející práce naznačovaly, že by mohl být v oceánu na Enceladu vzácný, což by zhoršilo vyhlídky pro život.“

Fosfor ve formě fosforečnanů je nezbytný pro veškerý život na Zemi. Je zásadní pro tvorbu DNA a RNA, pro molekuly přenášející energii, pro buněčné membrány, kosti a zuby u lidí a zvířat, a dokonce pro mořský mikrobiom planktonu.

Členové týmu uskutečnili termodynamické a kinetické modelování, které simuluje geochemii fosforu. Použili při tom pozorování ze sondy Cassini týkající se mořského dna na Enceladu. Během svého výzkumu vyvinuli doposud nejdetailnější geochemický model, jak se minerály z mořského dna rozpouštějí do oceánu, a předpověděli, že minerály fosforečnanů zde budou mimořádně rozpustné.

Geochemie podloží je elegantně jednoduchá a vede k nevyhnutelné přítomnosti rozpuštěného fosforu v koncentracích dosahující úrovně jako v současné pozemské mořské vodě nebo dokonce výšších,“ říká Christopher Glein. „Pro astrobiologii to znamená, že můžeme být mnohem více než doposud přesvědčeni, že oceán na Enceladu je obyvatelný.“

Podle Christophera Gleina je další krok jasný: „Potřebujeme se vrátit zpět na Enceladus a zjistit, jestli obyvatelný oceán je opravdu obydlený.“

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Oceán na Enceladu, Saturnův měsíc Enceladus


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »