Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vědci objevili nové důkazy obyvatelnosti Saturnova měsíce Enceladus

Vědci objevili nové důkazy obyvatelnosti Saturnova měsíce Enceladus

Christopher Glein přispívá novým objevem, že fosfor ve formě fosforečnanů je přítomen v oceánu na měsíci Enceladus
Autor: Southwest Research Institute

Výzkum mimozemského života se stal mnohem zajímavějším, když tým vědců včetně Christophera Gleina ze Southwest Research Institute (SwRI) objevil nové důkazy pro klíčové stavební bloky života v podpovrchovém oceánu Saturnova měsíce Enceladus. Nové modelování naznačuje, že oceán na Enceladu by měl být relativně bohatý na rozpuštěný fosfor, který je základní ingrediencí důležitou pro život.

Enceladus je jedním z hlavních cílů lidského pátrání po životě ve Sluneční soustavě,“ říká Christopher Glein, přední odborník na mimozemskou oceánografii. Je spoluautorem článku v Proceedings of the National Academy of Sciences popisujícího tento výzkum. Sonda Cassini objevila na Enceladu podpovrchový oceán kapalné vody a analyzovala vzorky  ledových zrníček a vodní páry, které jsou do kosmického prostoru vyvrhovány z prasklin v ledové kůře satelitu.

Z výzkumu jsme se dozvěděli, že výtrysky obsahují téměř všechny základní prostředky pro život, jak jej známe,“ říká Christopher Glein. „Zatímco základní biologický element – fosfor – ještě nebyl identifikován přímo, náš tým objevil důkazy jeho dostupnosti v oceánu pod ledovou kůrou měsíce.“

Jeden z nejzásadnějších objevů ve výzkumu planet za uplynulých 25 roků je fakt, že tělesa s oceány pod povrchovou vrstvou ledu jsou v našem planetárním systému běžná. Mezi takové světy patří ledové satelity obřích planet, jako je Europa, Titan a Enceladus, stejně tak i nejvzdálenější trpasličí planetu Pluto. Tělesa podobná Zemi s oceány na povrchu musí mít „trvalé bydliště“ uvnitř úzkého rozpětí vzdáleností od své mateřské hvězdy, aby si udržely teplotu, která podporuje výskyt kapalné vody na jejich povrchu. Vnitřní kapalný vodní oceán se přece jen může vyskytovat v mnohem větším rozsahu vzdáleností, čímž se značně rozšiřuje počet obyvatelných světů existujících napříč celou Galaxií.

Pátrání po mimozemské obyvatelnosti ve Sluneční soustavě přesměrovalo naši pozornost, protože nyní hledáme stavební bloky života včetně organických molekul, čpavku, na síru bohatých sloučenin, stejně tak i chemickou energii potřebnou pro podporu života,“ říká Christopher Glein. „Fosfor představuje zajímavý případ, neboť předcházející práce naznačovaly, že by mohl být v oceánu na Enceladu vzácný, což by zhoršilo vyhlídky pro život.“

Fosfor ve formě fosforečnanů je nezbytný pro veškerý život na Zemi. Je zásadní pro tvorbu DNA a RNA, pro molekuly přenášející energii, pro buněčné membrány, kosti a zuby u lidí a zvířat, a dokonce pro mořský mikrobiom planktonu.

Členové týmu uskutečnili termodynamické a kinetické modelování, které simuluje geochemii fosforu. Použili při tom pozorování ze sondy Cassini týkající se mořského dna na Enceladu. Během svého výzkumu vyvinuli doposud nejdetailnější geochemický model, jak se minerály z mořského dna rozpouštějí do oceánu, a předpověděli, že minerály fosforečnanů zde budou mimořádně rozpustné.

Geochemie podloží je elegantně jednoduchá a vede k nevyhnutelné přítomnosti rozpuštěného fosforu v koncentracích dosahující úrovně jako v současné pozemské mořské vodě nebo dokonce výšších,“ říká Christopher Glein. „Pro astrobiologii to znamená, že můžeme být mnohem více než doposud přesvědčeni, že oceán na Enceladu je obyvatelný.“

Podle Christophera Gleina je další krok jasný: „Potřebujeme se vrátit zpět na Enceladus a zjistit, jestli obyvatelný oceán je opravdu obydlený.“

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Oceán na Enceladu, Saturnův měsíc Enceladus


10. vesmírný týden 2026

10. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 3. do 8. 3. 2026. Měsíc bude v úplňku. Za soumraku je dobře vidět Venuše, která se potká se Saturnem a Neptunem. Vysoko pod Plejádami je Uran a v Blížencích výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale už vidíme i nějaké skvrny. V týdnu nastává ideální okno viditelnosti komety Wierzchos. Nejlepší snímky komety 3I/ATLAS ze sondy JUICE publikovala Evropská vesmírná agentura. NASA nechala zavést raketu SLS k opravám héliového okruhu horního stupně a oznámila změny v programu Artemis. Po rekordně dlouhé době 187 dnů se vrátil níkladní Dragon z ISS. Před 35 lety prolétlo hejno kosmických sond poblíž jádra Halleyovy komety. Nejblíže a nejlepší snímky přinesla mise Giotto.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos) z 5. a 6.3.2026

Kometa C/2024 E1 (Wierzchos) 5. a 6.3.2026. Snímek vznikl složením fotografií pořízených 5. a 6.3.2026, obě posazeny na hvězdné pozadí. Měřítko je 8.8 arcsec/px (zmenšeno 1.3x), sever je nahoře, východ vlevo. Kometa byla v obou případech 16 stupňů nad obzorem, Slunce 17 stupňů pod bzorem. Stopy komety jsou označeny kalendářními dny.

Další informace »