Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vědci objevili nové důkazy obyvatelnosti Saturnova měsíce Enceladus

Vědci objevili nové důkazy obyvatelnosti Saturnova měsíce Enceladus

Christopher Glein přispívá novým objevem, že fosfor ve formě fosforečnanů je přítomen v oceánu na měsíci Enceladus
Autor: Southwest Research Institute

Výzkum mimozemského života se stal mnohem zajímavějším, když tým vědců včetně Christophera Gleina ze Southwest Research Institute (SwRI) objevil nové důkazy pro klíčové stavební bloky života v podpovrchovém oceánu Saturnova měsíce Enceladus. Nové modelování naznačuje, že oceán na Enceladu by měl být relativně bohatý na rozpuštěný fosfor, který je základní ingrediencí důležitou pro život.

Enceladus je jedním z hlavních cílů lidského pátrání po životě ve Sluneční soustavě,“ říká Christopher Glein, přední odborník na mimozemskou oceánografii. Je spoluautorem článku v Proceedings of the National Academy of Sciences popisujícího tento výzkum. Sonda Cassini objevila na Enceladu podpovrchový oceán kapalné vody a analyzovala vzorky  ledových zrníček a vodní páry, které jsou do kosmického prostoru vyvrhovány z prasklin v ledové kůře satelitu.

Z výzkumu jsme se dozvěděli, že výtrysky obsahují téměř všechny základní prostředky pro život, jak jej známe,“ říká Christopher Glein. „Zatímco základní biologický element – fosfor – ještě nebyl identifikován přímo, náš tým objevil důkazy jeho dostupnosti v oceánu pod ledovou kůrou měsíce.“

Jeden z nejzásadnějších objevů ve výzkumu planet za uplynulých 25 roků je fakt, že tělesa s oceány pod povrchovou vrstvou ledu jsou v našem planetárním systému běžná. Mezi takové světy patří ledové satelity obřích planet, jako je Europa, Titan a Enceladus, stejně tak i nejvzdálenější trpasličí planetu Pluto. Tělesa podobná Zemi s oceány na povrchu musí mít „trvalé bydliště“ uvnitř úzkého rozpětí vzdáleností od své mateřské hvězdy, aby si udržely teplotu, která podporuje výskyt kapalné vody na jejich povrchu. Vnitřní kapalný vodní oceán se přece jen může vyskytovat v mnohem větším rozsahu vzdáleností, čímž se značně rozšiřuje počet obyvatelných světů existujících napříč celou Galaxií.

Pátrání po mimozemské obyvatelnosti ve Sluneční soustavě přesměrovalo naši pozornost, protože nyní hledáme stavební bloky života včetně organických molekul, čpavku, na síru bohatých sloučenin, stejně tak i chemickou energii potřebnou pro podporu života,“ říká Christopher Glein. „Fosfor představuje zajímavý případ, neboť předcházející práce naznačovaly, že by mohl být v oceánu na Enceladu vzácný, což by zhoršilo vyhlídky pro život.“

Fosfor ve formě fosforečnanů je nezbytný pro veškerý život na Zemi. Je zásadní pro tvorbu DNA a RNA, pro molekuly přenášející energii, pro buněčné membrány, kosti a zuby u lidí a zvířat, a dokonce pro mořský mikrobiom planktonu.

Členové týmu uskutečnili termodynamické a kinetické modelování, které simuluje geochemii fosforu. Použili při tom pozorování ze sondy Cassini týkající se mořského dna na Enceladu. Během svého výzkumu vyvinuli doposud nejdetailnější geochemický model, jak se minerály z mořského dna rozpouštějí do oceánu, a předpověděli, že minerály fosforečnanů zde budou mimořádně rozpustné.

Geochemie podloží je elegantně jednoduchá a vede k nevyhnutelné přítomnosti rozpuštěného fosforu v koncentracích dosahující úrovně jako v současné pozemské mořské vodě nebo dokonce výšších,“ říká Christopher Glein. „Pro astrobiologii to znamená, že můžeme být mnohem více než doposud přesvědčeni, že oceán na Enceladu je obyvatelný.“

Podle Christophera Gleina je další krok jasný: „Potřebujeme se vrátit zpět na Enceladus a zjistit, jestli obyvatelný oceán je opravdu obydlený.“

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Oceán na Enceladu, Saturnův měsíc Enceladus


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »