Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Na Saturnově měsíci Enceladus objeven nový druh organických sloučenin

Na Saturnově měsíci Enceladus objeven nový druh organických sloučenin

V oblasti jižního pólu Enceladu dochází k výtryskům vodní páry a ledových zrníček
Autor: NASA

Nové druhy organických sloučenin, součástí aminokyselin, byly detekovány v gejzírech tryskajících z povrchu Saturnova měsíce Enceladus. Toto zjištění je výsledkem stále probíhajícího důkladného výzkumu dat získaných v rámci mise Cassini. Mohutné hydrotermální průduchy vyvrhují materiál z nitra měsíce Enceladus, který je následně smíchán s vodou z hlubokého podpovrchového oceánu Enceladu ještě předtím, než je tato směs vyvržena do okolního prostoru v podobě vodní páry a ledových krystalků. Nově objevené molekuly kondenzují na povrchu krystalků ledu, kde byla ve sloučeninách zjištěna přítomnost dusíku a kyslíku.

Na Zemi jsou podobné sloučeniny součástí chemických reakcí, které produkují aminokyselinyzákladní stavební bloky života. Hydrotermální průduchy na oceánském dně poskytují energii, která podporuje probíhající reakce. Astronomové se domnívají, že hydrotermální průduchy na Enceladu mohou fungovat stejným způsobem jako na Zemi a poskytovat energii procesům, které vedou k produkci aminokyselin.

Jestliže zde existují ty správné podmínky, tyto molekuly přicházející z hlubin oceánu na Enceladu mohou fungovat stejně, pokud se týká reakcí, jaké můžeme pozorovat na Zemi. Doposud nevíme, jestli jsou aminokyseliny potřebné pro život mimo Zemi, avšak objev molekul, které vytvářejí aminokyseliny, je důležitým střípkem k vyřešení této skládačky,“ říká Nozair Khawaja, který byl vedoucím výzkumného týmu na Free University of Berlin. Jejich objev byl publikován 2. 10. 2019 v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Ilustrace znázorňuje proces emitování organických látek z oceánu na Enceladu do okolního prostoru Autor: NASA/JPL-Caltech
Ilustrace znázorňuje proces emitování organických látek z oceánu na Enceladu do okolního prostoru
Autor: NASA/JPL-Caltech
Ačkoliv sonda Cassini ukončila svoji misi v roce 2017, získaná data budou doslova zlatým dolem ještě pro příští desetiletí. Nozair Khawaja se svým týmem spolupracovníků použil ke studiu data z přístroje Cosmic Dust Analyzer (CDA) na palubě sondy, který detekoval ledová zrníčka vyvrhovaná měsícem Enceladus a která doplňují Saturnův prstenec E. Astronomové použili měření z hmotového spektrometru CDA k určení sloučenin organického materiálu na zrníčkách ledu.

Astronomové identifikovali organické látky nejprve rozpuštěné v oceánu na Enceladu, následně vypařené z povrchu měsíce před kondenzací a namrznutím na zrnka ledu, k čemuž došlo uvnitř trhlin v měsíční ledové kůře. Po vyvržení do kosmického prostoru společně s gejzíry tryskajícími skrz tyto praskliny byla ledová zrníčka následně analyzována detektorem CDA na sondě Cassini.

Nová zjištění doplnila objev astronomů z minulého roku, kdy byly objeveny velké, nerozpustné složité organické molekuly, o kterých se předpokládalo, že mohou být přítomny v povrchových vrstvách oceánu na Enceladu. Tým vědců šel ještě hlouběji v této své práci z poslední doby při objevu ingrediencí rozpuštěných v oceánu, které jsou potřebné pro hydrotermální procesy podněcující vznik aminokyselin.

Objevili jsme menší a rozpustné organické stavební bloky – potenciální předchůdce aminokyselin a dalších ingrediencí potřebných pro život na Zemi,“ říká spoluautor článku Jon Hillier.

Tato práce ukázala, že oceán na Enceladu obsahuje reagující stavební bloky v dostatečném množství a je dalším zeleným světlem při výzkumu obyvatelnosti měsíce Enceladus,“ dodává spoluautor Frank Postberg.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] universetoday.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Gejzíry, Organické sloučeniny, Saturnův měsíc Enceladus


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »