Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nové objevy podporují možnost existence života na Enceladu

Nové objevy podporují možnost existence života na Enceladu

Průřez měsícem Enceladus ukazuje přehled procesů modelovaných pracovníky SwRI pro Saturnův měsíc Enceladus
Autor: SwRI

Na základě dat ze sondy NASA s názvem Cassini vědci ze Southwest Research Institute (SwRI) modelovali chemické procesy v podpovrchovém oceánu Saturnova měsíce Enceladus. Ze studie vyplývá možnost, že rozmanitá metabolická nabídka může podporovat potenciální různorodost mikrobiálního společenství v oceánu kapalné vody pod ledovou kůrou tohoto satelitu.

Připojená ilustrace v úvodu článku představuje průřez měsícem Enceladus a ukazuje souhrn procesů, které vědci z SwRI modelovali na tomto Saturnově měsíci. Oxidanty se vytvářejí v povrchovém ledu, když jsou molekuly vody rozbíjeny zářením a mohou se spojovat s redukčním činidlem produkovaným hydrotermální aktivitou a dalšími reakcemi mezi vodou a horninou vytvářející energetický zdroj pro potenciální život v oceánu.

Dříve než sonda Cassini zanikla v atmosféře Saturnu v září 2017, studovala vzorky z výtrysků ledových zrníček a vodní páry unikající z prasklin v povrchovém ledu měsíce Enceladus. Vědci také objevili molekulární vodík jako potenciální zdroj potravy pro mikroorganismy. Nový článek byl publikován v časopise Icarus zkoumající další potenciální zdroje energie.

Detekce molekul vodíku (H2) ve výtryscích naznačuje, že zde existuje volná energie dostupná v oceánu na Enceladu,“ říká hlavní autorka článku Christine Ray, která pracuje na částečný úvazek na SwRI a usiluje o doktorát z fyziky na University of Texas at San Antonio. „Na Zemi aerobní, či kyslík dýchající tvorové, spotřebovávají energii v organické hmotě jako je glukóza a kyslík k vytvoření oxidu uhličitého a vody. Anaerobní mikroorganismy mohou metabolizovat vodík k vytvoření metanu.

Tyto procesy jsou rozhodující pro mnoho základních funkcí života včetně fotosyntézy a dýchání. Například vodík je zdrojem chemické energie podporující anaerobní mikroby, kteří žijí v pozemských oceánech v blízkosti hydrotermálních průduchů. Na dně pozemských oceánů vypouštějí hydrotermální průduchy horkou vodu bohatou na energii a minerály, která poskytuje unikátní ekosystémy hemžící se neobvyklými ale velmi prospívajícími tvory. Předešlé výzkumy nalezly přibývající důkazy hydrotermálních sopouchů a chemické nerovnováhy na Enceladu, která naznačuje obyvatelné podmínky v jeho podpovrchovém oceánu.

Přemýšleli jsme o tom, jestli i jiné typy metabolických pochodů mohou rovněž poskytovat zdroje energie uvnitř oceánu na Enceladu,“ říká Christine Ray. „Protože to by vyžadovalo odlišné soubory oxidantů, jaké jsme doposud nedetekovali ve výtryscích na Enceladu; provedli jsme chemické modelování za účelem určení, zda podmínky v oceánu a kamenném jádru mohou podporovat tyto chemické procesy.“

Autoři se například podívali na to, jak ionizující záření z vesmíru může vytvářet oxidanty O2 a H2O2 a jak abiotická chemie v oceánu a kamenném jádru může přispívat k chemické nerovnováze, která může podporovat metabolické procesy. Tým vědců zvažoval, zdali tyto oxidanty by mohly být akumulovány v průběhu času, když redukční činidla nejsou přítomna ve značném množství. Zvažovali rovněž, jak vodní redukční činidla nebo minerály mořského dna mohou přeměnit tyto oxidanty na sulfáty a oxidy železa.

Porovnávali jsme naše odhady volné energie v porovnání s ekosystémy na Zemi a určili jsme, že v souhrnu naše hodnoty pro aerobní a anaerobní metabolismus vyrovnávají nebo převyšují minimální požadavky,“ říká Christine Ray. „Tyto závěry naznačují, že produkce oxidantů a oxidační chemie by mohla přispívat k podporování možného života a metabolicky různorodého mikrobiálního společenství na Enceladu.“

Nyní, když jsme identifikovali potenciální potravinové zdroje pro mikroorganismy, další otázka zní, jaká je podstata složitých organismů, které se nacházejí v oceánu?“ říká Hunter Waite, spoluautor nového článku publikovaného online v časopisu Nature. „Tento nový článek je dalším krokem k pochopení, jak i malý měsíc může udržovat život způsobem, který zcela převyšuje naše očekávání.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Život na Enceladu, Saturnův měsíc Enceladus


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »