Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Nové objevy podporují možnost existence života na Enceladu

Nové objevy podporují možnost existence života na Enceladu

Průřez měsícem Enceladus ukazuje přehled procesů modelovaných pracovníky SwRI pro Saturnův měsíc Enceladus
Autor: SwRI

Na základě dat ze sondy NASA s názvem Cassini vědci ze Southwest Research Institute (SwRI) modelovali chemické procesy v podpovrchovém oceánu Saturnova měsíce Enceladus. Ze studie vyplývá možnost, že rozmanitá metabolická nabídka může podporovat potenciální různorodost mikrobiálního společenství v oceánu kapalné vody pod ledovou kůrou tohoto satelitu.

Připojená ilustrace v úvodu článku představuje průřez měsícem Enceladus a ukazuje souhrn procesů, které vědci z SwRI modelovali na tomto Saturnově měsíci. Oxidanty se vytvářejí v povrchovém ledu, když jsou molekuly vody rozbíjeny zářením a mohou se spojovat s redukčním činidlem produkovaným hydrotermální aktivitou a dalšími reakcemi mezi vodou a horninou vytvářející energetický zdroj pro potenciální život v oceánu.

Dříve než sonda Cassini zanikla v atmosféře Saturnu v září 2017, studovala vzorky z výtrysků ledových zrníček a vodní páry unikající z prasklin v povrchovém ledu měsíce Enceladus. Vědci také objevili molekulární vodík jako potenciální zdroj potravy pro mikroorganismy. Nový článek byl publikován v časopise Icarus zkoumající další potenciální zdroje energie.

Detekce molekul vodíku (H2) ve výtryscích naznačuje, že zde existuje volná energie dostupná v oceánu na Enceladu,“ říká hlavní autorka článku Christine Ray, která pracuje na částečný úvazek na SwRI a usiluje o doktorát z fyziky na University of Texas at San Antonio. „Na Zemi aerobní, či kyslík dýchající tvorové, spotřebovávají energii v organické hmotě jako je glukóza a kyslík k vytvoření oxidu uhličitého a vody. Anaerobní mikroorganismy mohou metabolizovat vodík k vytvoření metanu.

Tyto procesy jsou rozhodující pro mnoho základních funkcí života včetně fotosyntézy a dýchání. Například vodík je zdrojem chemické energie podporující anaerobní mikroby, kteří žijí v pozemských oceánech v blízkosti hydrotermálních průduchů. Na dně pozemských oceánů vypouštějí hydrotermální průduchy horkou vodu bohatou na energii a minerály, která poskytuje unikátní ekosystémy hemžící se neobvyklými ale velmi prospívajícími tvory. Předešlé výzkumy nalezly přibývající důkazy hydrotermálních sopouchů a chemické nerovnováhy na Enceladu, která naznačuje obyvatelné podmínky v jeho podpovrchovém oceánu.

Přemýšleli jsme o tom, jestli i jiné typy metabolických pochodů mohou rovněž poskytovat zdroje energie uvnitř oceánu na Enceladu,“ říká Christine Ray. „Protože to by vyžadovalo odlišné soubory oxidantů, jaké jsme doposud nedetekovali ve výtryscích na Enceladu; provedli jsme chemické modelování za účelem určení, zda podmínky v oceánu a kamenném jádru mohou podporovat tyto chemické procesy.“

Autoři se například podívali na to, jak ionizující záření z vesmíru může vytvářet oxidanty O2 a H2O2 a jak abiotická chemie v oceánu a kamenném jádru může přispívat k chemické nerovnováze, která může podporovat metabolické procesy. Tým vědců zvažoval, zdali tyto oxidanty by mohly být akumulovány v průběhu času, když redukční činidla nejsou přítomna ve značném množství. Zvažovali rovněž, jak vodní redukční činidla nebo minerály mořského dna mohou přeměnit tyto oxidanty na sulfáty a oxidy železa.

Porovnávali jsme naše odhady volné energie v porovnání s ekosystémy na Zemi a určili jsme, že v souhrnu naše hodnoty pro aerobní a anaerobní metabolismus vyrovnávají nebo převyšují minimální požadavky,“ říká Christine Ray. „Tyto závěry naznačují, že produkce oxidantů a oxidační chemie by mohla přispívat k podporování možného života a metabolicky různorodého mikrobiálního společenství na Enceladu.“

Nyní, když jsme identifikovali potenciální potravinové zdroje pro mikroorganismy, další otázka zní, jaká je podstata složitých organismů, které se nacházejí v oceánu?“ říká Hunter Waite, spoluautor nového článku publikovaného online v časopisu Nature. „Tento nový článek je dalším krokem k pochopení, jak i malý měsíc může udržovat život způsobem, který zcela převyšuje naše očekávání.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Život na Enceladu, Saturnův měsíc Enceladus


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »