Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  22. vesmírný týden 2017

22. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 31. května 2017 ve 23:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 29. 5. do 4. 6. 2017. Měsíc bude kolem čtvrti. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno je nízko na východě jasná Venuše. Slunce je málo aktivní, ale malé skvrnky na povrchu se objevují. Rusko vypustilo další družici pro sledování balistických střel. Mezitím SpaceX je blízko plánovaného startu s nákladní lodí Dragon k ISS. Dočkat se můžeme i japonského a evropského startu. Dechberoucí záběry Jupiterovy atmosféry, ale i várku vědeckých dat představila sonda Juno. Zajímavá raketa startovala také z Nového Zélandu. Na ISS vyměnili vadný počítač na vnějšku stanice.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve čtvrtek 1. června ve 14:42 SELČ. V noci na 2. června bude možné vidět útvar Lunar X. Bohužel, po půlnoci už nebude Měsíc tak vysoko. V noci na neděli 4. června bude ale Měsíc na obloze zase velmi blízko planetě Jupiter. Kolem půlnoci je bude dělit vzdálenost dva stupně.

Planety: Jupiter (–2,2 mag) je vidět už od soumraku poměrně vysoko nad jihem až jihozápadem. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) najdete v tabulce níže. Na pondělní večer připadá dvojpřechod Io a Europy.
Saturn (0,1 mag) vychází již po 22. hodině, ale období dobré viditelnosti stále spadá až do druhé poloviny noci. Nachází se, bohužel, jen nízko v letní Mléčné dráze na pomezí Střelce a Štíra. Nad ránem je na jihovýchodě ve Vodnáři Neptun.
Ráno za svítání se nízko nad východem objevuje Venuše (–4,4 mag). V sobotu a neděli projde asi dva stupně pod Uranem. Velmi nízko nad obzorem, asi deset stupňů od Venuše je také kometa C/2015 ER61 (PanSTARRS), ale to je objekt spíše pro fotografa.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
29. 5. 22:00   29. 5. Europa, přechod měsíce 18:02 – 20:30
Io, přechod měsíce 19:43 – 21:53
Europa, přechod stínu 20:11 – 22:36
Io, přechod stínu 20:44 – 22:55
31. 5. 23:35   3. 6. Ganymed, přechod měsíce zač. 23:49
3. 6. 21:10      
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Aktivita Slunce je velmi nízká. Skvrny na povrchu se však vyskytují. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO, fotografie polárních září najdete na webu Spaceweather.com.

Pozorování č. 38: M 13 v dobrých podmínkách pro pozorování (1. 6. 2017)

Na začátku června se do dobrých pozorovacích podmínek dostává asi nejznámější a nejhezčí kulová hvězdokupa severní hvězdné polokoule. Její označení v Messierově katalogu je M13, ale naleznete ji např. také pod signaturou NGC 6205 či jako Velkou kulovou hvězdokupu v Herkulu. Z toho je patrné, že objekt se promítá do souhvězdí Herkules.
Objev kupy je připisován anglickému astronomovi siru E. Halleyovi (1714). Od Země je M13 vzdálena přibližně 23 150 světelných let a tvoří ji několik set tisíc hvězd. Její průměr činí 145 světelných let. Při celkové součtové jasnosti 5,8 mag je za ideálních pozorovacích podmínek vidět i neozbrojenýma očima. S ohledem na to, že se  nejedná o bodový objekt, ale difuzní obláček s úhlovým průměrem 20', je lepší k jejímu hledání využít alespoň triedr nebo malý dalekohled. Navíc, hvězdokupa se v dalekohledech rozpadá na více, či méně hvězd, podle průměru.
Nalezení hvězdokupy je jednoduché. Základ souhvězdí Herkula na obloze tvoří snadno rozeznatelný lichoběžník (květináč) a M13 leží na jeho západní straně, přibližně ve třetině vzdálenosti od severnější hvězdy η Her směrem ke hvězdě Rutilicus (ζ Her). Kolem místní půlnoci (přibližně 1:00 SELČ) mlhavý „chuchvalec“ tvořený nepřeberným množstvím hvězd nalezneme necelých 77° nad jižním obzorem.

Pozorování č. 39: M 12 v dobrých podmínkách pro pozorování (3. 6. 2017)

Další kulovou hvězdokupu nejlépe pozorovatelnou na přelomu jara a léta nalezneme v souhvězdí Hadonoš. Kupu M 12 (NGC 6218) objevil sám Charles Messier 30. května 1764 a popsal ji jako mlhovinu bez hvězd. Skutečnou podstatu objektu zjistil až v roce 1783 William Herschel. Ten správně zařadil M 12 mezi kulové hvězdokupy.
Hvězdokupa obsahuje neobvykle nízký počet málo hmotných hvězd. M 12 je ve vzdálenosti asi 15 700 světelných let od Země a má průměr přibližně 75 světelných let. M 12 se ke Slunci blíží rychlostí 16 km/s. Nejjasnější hvězdy M 12 mají na naší obloze 12. hvězdnou velikost. Součtová jasnost celého objektu, který se rozprostírá na plošce s průměrem kolem 16', je 7,7 mag. K hledání objektu je proto vhodné využít alespoň malý dalekohled s průměrem objektivu cca 80 mm. Kolem místní půlnoci (přibližně 1:00 SELČ) kupu hvězd nalezneme ve výšce jen 38° nad jižním obzorem.

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

  • Rusko vyneslo z kosmodromu Pleseck další družici EKS ke sledování balistických střel. Postarala se o to raketa Sojuz 2-1A.
  • SpaceX již provedla statický zážeh, to znamená, že se přiblížil další start rakety Falcon 9. Tentokrát je na řadě nákladní loď Dragon (mise CRS-11), jejíž přetlaková část kabiny již letěla při 4. zásobovací misi, což bude další prvenství ve znovupoužitelnosti. Start je zatím v plánu 1. června (kolem 23:55 SELČ) a přistávat s prvním stupněm by se mělo na Floridě.
  • Mezi dalšími plánovanými starty najdeme raketu H-II, která by měla startovat v noci na 1. června z Tanegashimy a dále raketu Ariane 5, která by měla startovat z Kourou v noci na 2. června.
  • Na Novém Zélandu proběhl start rakety Electron s elektrickými čerpadly. Bohužel nedostala náklad až na oběžnou dráhu a můžeme zatím jen spekulovat, zda to bylo pro větší nános námrazy na prvním stupni, nebo snížený tah motorů pro nedostatek elektřiny v bateriích, ale každopádně k úspěchu nebylo daleko a můžeme Rocket Lab pouze fandit při dalších pokusech.
  • Na stanici ISS se porouchal jeden počítač, který je umístěn na vnějšku stanice, a tak ho museli vyměnit astronauti při neplánovaném úterním výstupu.
  • Nezapomínáme ani na propagaci úspěchů sondy Juno u Jupiteru. Kromě várky vědeckých dat nás samozřejmě zaujaly fantastické detailní pohledy na detaily v oblačnosti.

Výročí

  • 31. května 1912 (105 let) se narodil německý astronom žijící většinu života v USA, Martin Schwarzschild. Jeho příjmení je známé především díky jeho otci, Karlu Schwarzschildovi, který řešil rovnice tehdy čerstvé obecné teorie relativity. Oblast černé díry unitř tzv. Schwarzschildova poloměru je horizontem událostí. Neunikne odsud ani světlo. Jeho syn Martin je znám jako astrofyzik zabývající se stavbou a vývojem hvězd. Stál u zrodu myšlenky pozorování ze stratosférických balónů. Jeho týmu se takto povedlo potvrdit granulaci na Slunci jako důsledek konvektivních procesů v podpovrchových vrstvách Slunce. Dařilo se mu získávat i velmi ostré snímky vesmírných objektů, které předčil až Hubbleův vesmírný dalekohled.

Výhled na příští týden

  • 100 pozorování: Kulové hvězdokupy M10 a M92
  • 100 pozorování: Nejmenší úplněk roku 2017
  • Výročí: Johann Gottfried Galle

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden, Martin Schwarzschild


42. vesmírný týden 2017

42. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 10. do 22. 10. 2017. Měsíc bude v novu. Čeká nás ranní seskupení s planetami. Saturn je večer nízko nad jihozápadem. Celou noc jsou vidět planety Neptun a Uran, který bude v opozici. Ráno je vidět jasná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce je nízká. Dobré podmínky k pozorování bude mít meteorický roj Orionid. Ve vypouštění raket byla minulý týden nejúspěšnější společnost SpaceX s rovnou dvěma úspěšnými starty. Rusové úspěšně poslali Rokot a na druhý pokus i nákladní loď Progress k ISS. Naopak ULA dokázala vypustit raketu Atlas V až na pátý pokus. Na vině byly technické problémy i počasí. A úspěšný start zaznamenala i Čína s Venezuelskou družicí.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Vteřiny před a po zatmění

Velké americké zatmění. Tak jej, pro nás přeci jen trochu velikášsky, nazvali sami Američané. Na druhou stranu se jim není co divit. Pás totality, tedy oblast viditelnosti úplného zatmění, se táhla skrze celou Ameriku. Prakticky od pustého severozápadu až po zalidněný jihovýchod. Zejména

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iridium 86

Další informace »