Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  26. vesmírný týden 2013

26. vesmírný týden 2013

 Mapa oblohy 26. června 2013 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 26. června 2013 ve 23 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 24. 6. do 30. 6.

Měsíc je po úplňku. Večer je vidět Venuše a Saturn. Pokračuje sezóna NLC. Přistává čínská loď ShenZhou 10.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 26. června ve 23:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v neděli 30. června v poslední čtvrti.

 

Planety:
Večer lze pozorovat Venuši (-3,9 mag) velmi nízko na severozápadě. Na jihozápadní oblohu se přesunul Saturn (0,5 mag), který je v Panně 12° od hvězdy Spica. Jupiter je úhlově blízko Slunci viditelný v korónografu SOHO: LASCO C3.

Aktivita Slunce je nevyrovnaná. Skvrny se vyskytují převážně na jižní polokouli a zde docházelo i k ojedinělým erupcím třídy M. Pokud by maximum výskytu skvrn na jižní polokouli přišlo po maximu výskytu na té severní, mohlo by maximum sluneční aktivity mít dva vrcholky, podobně jako ta minulá. Potom bychom ještě to nejlepší mohli očekávat. Výskyt skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Sezóna nočních svítících oblak (NLC) pokračuje. Minulý týden byl ovšem na výskyt NLC zatím nejchudší. V případě vyjasnění je vyhlížejte večer po 22. hodině, nebo po třetí hodině ranní.

Přelety ISS probíhají ve dne. Nelze proto vyloučit přelety přes sluneční kotouč. Podrobněji si můžete přelety zjišťovat na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Loď ShenZhou 10 se odpojí od čínské orbitální stanice Tiangong 1 a tříčlenná posádka přistane zpět na Zemi. Zajímavý přelet stanice a lodi zaznamenal známý francouzský lovec podobných úkazů Thierry Legault.
     

Výročí:

  • 27. června 1978 (35 let) odstartovala družice SEASAT. Jednalo se o první satelit určený k výzkumu oceánů. Prohlížel si je pomocí radaru. Sledovala se výška vln, vítr a změny povrchu oceánů. Po 105 dnech však jeho činnost ukončil zkrat.
     
  • 29. června 1868 (145 let) se narodil významný americký astronom Georg E. Hale. Za svůj život prošel několika známými observatořemi (například Yerkes, Mount Wilson nebo Palomar). Na Mt. Wilsonu spolu se Shapleyem a Hubblem položili základy moderní astronomie. Později byl po něm pojmenován velký pětimetrový dalekohled na Palomaru. Ten byl do postavení šestimetru na Kavkazu dlouhá léta největším na světě (a narozdíl od sovětského dobře fungoval a přinesl mnoho objevů).
     
  • 30. června 1908 (105 let) se nad Sibiří událo něco, co zůstává i po sto letech trochu tajemnou událostí, která však nejspíš znamená dopad největší planetky v moderních dějinách lidstva. Tzv. tunguzská katastrofa by určitě znamenala velkou nepříjemnost, kdyby s velkým štěstím nesrovnala se zemí jen velké plochy lesa téměř neobydlené sibiřské tajgy. Důkazem budiž nedávná čeljabinská událost, kdy menší asteroid vybuch vysoko nad zemí. A to i zde bylo štěstím, že k explozi došlo relativně vysoko. Alespoň tak máme představu, co dopad takové planetky znamená.
     

Výhled na příští týden:

  • Země nejdál od Slunce
  • Výročí: Nozomi
  • Výročí: Henrietta Leavittová
  • Výročí: Lysithea (objev měsíčku)
  • Výročí: start Opportunity

Mapa oblohy s úkazy v červnu ke stažení v PDF
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Tunguzka, Georg Hale, SEASAT, Vesmírný týden


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »