Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  33. vesmírný týden 2017

33. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 16. srpna 2017 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 14. 8. do 20. 8. 2017. Měsíc bude v poslední čtvrti. Dojde k zákrytu Hyád a ve dne také Aldebaranu. Jupiter mizí večer na jihozápadě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká. Očekáváme start Falconu 9 s Dragonem k ISS, Atlasu V s komunikační družicí TDRS-M a Proton-M by měl vynést komunikační družici Blagovest.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 15. srpna ve 3:15 SELČ. Ve středu 16. srpna nad ránem zakryje Měsíc hvězdy theta z Hyád a týž den dopoledne také Aldebaran. Zákryt nastane kolem 9. až 10. hodiny dopoledne (více níže). 19. srpna bude poblíž Venuše.

Planety: Jupiter (–1,8 mag) je už i za soumraku jen nízko na západě, ale díky svému jasu je nepřehlédnutelnou „hvězdou“. Saturn (0,3 mag) je po setmění přibližně nad jihem.
Po půlnoci je už na jihovýchodě ve Vodnáři Neptun a nad východem Uran na pomezí Ryb a Berana. Nad ránem je dobře vidět „Jiřenka“ – Venuše (–4 mag). V sobotu 19. srpna bude poblíž tenký srpek Měsíce.

Aktivita Slunce je nízká, zmenšující se skvrna definitivně mizí za okraj viditelného kotouče. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Pozorování č. 59: M 15 v dobrých podmínkách pro pozorování (14. 8. 2017)

V polovině srpna je kulová hvězdokupa M 15 (NGC 7078), v souhvězdí Pegas ve velmi výhodné pozici pro sledování. Kolem místní půlnoci (1:00 hod SELČ) kulminuje vysoko (téměř 52°) nad jižním obzorem.
Z České republiky je pozorovatelná po celou noc. Po půl desáté večer letního času, kdy obloha dostatečně ztmavne, je již více než 30° nad východním horizontem a stoupá ke své kulminaci. Po ní začne klesat k západu, ale na začátku svítání (5 hod SELČ) je opět ještě 30°, tentokrát nad západním obzorem.
S jasností 6,4 mag je M 15 již za hranicí pozorovatelnosti neozbrojenýma očima, ale jako mlhavý obláček o průměru 12' nám ji ukáže již kvalitní triedr, případně menší astronomický dalekohled. Hvězdokupa obsahuje téměř milion hvězd, průměrná hustota hvězd ve středu kupy je milionkrát vyšší než v okolí Slunce. Skutečný průměr objektu je asi 117 světelných let, od Země je vzdálená podle různých zdrojů 31 000 až 40 000 světelných let a její stáří je odhadováno na 12 miliard let. Přibližuje se k Slunci rychlostí 114 km/s.

Pozorování č. 60: M 2 v dobrých podmínkách pro pozorování (14. 8. 2017)

V polovině srpna je kulová hvězdokupa M 2 (NGC 7089), v souhvězdí Vodnáře. Nalezneme ji pět stupňů severně od hvězdy Beta Aquarii. Objevil ji Jean-Dominique Maraldi roku 1746 a je jednou z největších známých kulových hvězdokup. Kolem místní půlnoci (1:00 hod SELČ) kulminuje téměř 40° nad jižním obzorem.
Vzhledem k tomu, že její denní cesta oblohou prakticky kopíruje nebeský rovník, dostává se nad horizont 6 hodin před kulminací a zapadá 6 hodin po ní. V čase východu a západu hvězdokupy je ovšem u nás v tomto období roku Slunce ještě, respektive již, nad obzorem. Reálně pozorovatelná je tak kupa po celou astronomickou noc nad jihovýchodem až jihozápadem.
I ona je, podobně jako M 15, s jasností 6,5 mag těsně za hranicí pozorovatelnosti neozbrojenýma očima, ale jako mlhavý obláček o průměru 12' nám ji ukáže již kvalitní triedr, případně menší astronomický dalekohled. Průměr hvězdokupy je přibližně 175 světelných let, jedná se o jednu z větších kulových hvězdokup, která je bohatá na hvězdy, kompaktní a má výrazně eliptický tvar. Obsahuje kolem 150 000 hvězd, včetně 21 proměnných, většinou typu RR Lyrae. Hvězdokupa je od Slunce vzdálená 37 000 světelných let a leží až za středem naší Galaxie. Stáří hvězdokupy se odhaduje na 13 miliard let a je jednou ze starých kulových hvězdokup v Mléčné dráze.

Pozorování č. 61: Denní zákryt Aldebarana Měsícem (16. 8. 2017)

16. srpna 2017 nás čeká další ze série zákrytů jasné hvězdy Aldebaran Měsícem. V čase úkazu bude Měsíc 6 dní po novu. Jeho úhlová vzdálenost od Slunce tak bude činit 74° západně. Střed zákrytu připadá na 7:04 UT (9:04 SELČ), ke vstupu i výstupu tak pro střední Evropu dojde se Sluncem nad obzorem. Naopak ještě před svítáním se na úkaz mohou těšit pozorovatelé, kteří jej budou monitorovat ze západního Atlantiku, severovýchodní části Jižní Ameriky a východního Karibiku.
Ještě v noci nad ránem se Měsíci „postaví do cesty“ hvězdy z Hyád. Například kolem 1:25 SELČ projde Měsíc těsně kolem gammy Tauri a kolem 3:45 zakryje Měsíc hvězdu 71 Tauri (4,5 mag). Ta vystoupí kolem 4:40, ale již kolem 4:52 by měly nastat zákryty dvojice theta 1, 2 Tauri (3,5 mag). Ty vystoupí zpoza kotouče až v 6:00 SELČ, tedy již po východu Slunce. Mohlo by být hezky vidět, jak se jakoby rozsvítí odnikud na modré obloze, protože neosvětlená strana Měsíce tou dobou nejspíš nebude vidět.
Očekávaný zákryt Aldebaranu uvidíme ze střední Evropy dopoledne. Při jasnosti Aldebaranu 0,9 mag by nám sledování úkazu nemělo činit potíže. I když určitá úskalí takovéto pozorování má. První potíž je spojena se skutečností, že vstup nastává za osvětleným okrajem Měsíce. Ale s tím nám paradoxně může pomoci denní obloha, která výrazně sníží jas osvětleného Měsíce a na záři bodové hvězdy ubere podstatně méně. Druhý, asi největší problémem bude určit to správné místo na obloze, kde očekávat znovuobjevení Aldebarana při jeho výstupu zpoza Měsíce. V tomto případě může nejúčinněji pomoci dobrá paralaktická montáž. Pokud uvidíte vstup a necháte montáž běžet rychlostí hvězd, máte po problému. Jak je patrné z připojené tabulky (počítána pro Hvězdárnu Rokycany), která obsahuje všechny potřebné údaje o vstupu i výstupu hvězdy, odehraje se zákryt vysoko nad jihojihozápadním obzorem.

Occultation prediction for Observatory Rokycany

Time
h m s	    P	Star      Mag   Sun   Moon	
            No	           v    Alt  Alt Az
1 43 12.0   D	661	  4.5	     29	101	
2 19  9.4   R	93928	  7.5	     35	108	
2 20 32.8   R	659	  6.6	     36	109	
2 37  2.1   R	661	  4.5 	     38	113	
2 50  0.5   D	671	  3.4	 -10 40	115	
2 50 10.6   D	669	  3.8	 -10 40	115	
2 54  7.8   R	93944	7.4	 -10 40	116	
3 57  2.3   R	671	  3.4	  -1 49	134	
3 58 17.7   R	669	  3.8	  -1 49	134	
3 59 12.5   D	677	  4.8	  -1 49	134	
4  8  1.6   R	672	  6.7	   1 50	137	
5  3 58.2   R	677	  4.8	   9 55	157	

6 57 40.5   D	692	  0.9	  28 55  203 
8  2 44.5   R	692	  0.9	  38  49  227 

Další zákryt Aldebaranu nastane 12. září 2017, ale ten Evropu zcela mine. Bude to další z úkazů náležících do série 49, která probíhá od 29. ledna 2015 do 23. září 2018, takže nepropásněte 16. srpen a současně se těšte na pokračování v dalších měsících.

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

  • Na Mysu Canaveral došlo k nucené odstávce startů při údržbě kosmodromu, ale už se zase dočkáme startů. 10. srpna proběhl statický zážeh rakety Falcon 9, která se chystá na misi CRS-12 s lodí Dragon k ISS. Start je v plánu 14. srpna v 18:31 SELČ, pokud nebude odklad.
  • Ještě dříve měla původně startovat raketa Atlas V s družicí TDRS-M, jenže došlo k poškození antény při ukládání družice pod aerodynamický kryt a ta musela být vyměněna. Nový termín startu je 18. 8. ve 14:03 SELČ.
  • 18. srpna má z Bajkonuru startovat raketa Proton-M s urychlovacím stupněm Briz-M. Vynést má komunikační družici Blagovest.

Výročí

  • 18. srpna 1877 (140 let) objevil Asaph Hall měsíc planety Mars Phobos. Tento měsíc je větší, než o několik dní dříve objevený Deimos, ale obíhá tak blízko k Marsu, že je ze Země jen obtížně viditelný. Měsíc je to velmi zajímavý svým vzhledem. Rusové se k němu už několikrát marně pokoušeli dostat automatickou sondu.
  • 20. srpna 1977 (35 let) odstartovala na svoji dlouhou pouť sonda Voyager 2. Mezi lidmi je pravděpodobně nejvíce známa tím, že jako jediná poskytla detailní data a snímky o vzdálených planetách Uran a Neptun. Žádná jiná je dosud nenavštívila. Sondy Voyager využily tzv. gravitačního praku při výhodném postavení vnějších planet. Voyager 2 proletěl nejprve kolem Jupiteru v červenci 1979, potom v srpnu 1981 kolem Saturnu. Jeho gravitace jej poslala rychleji k Uranu, kam přiletěl v lednu 1986 a konečně v srpnu 1989 se dostal k nejvzdálenější planetě Neptun. V současné době je čtvrtou nejvzdálenější sondou po Pioneerech a Voyageru 1 a je na hranicích vlivu Slunce na okolní vesmír. Sonda nyní zkoumá magnetické pole a plasma. Očekává se, že po roce 2025 by se měly odmlčet přístroje sondy pro nedostatek energie, možná že ještě dříve dojde ke ztrátě signálu, kvůli ztrátě stabilizace sondy.

Výhled na příští týden

  • Nov, úplné zatmění Slunce v USA
  • Výročí: OAO Copernicus
  • Výročí: ACE

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden, Voyager 2, Phobos


42. vesmírný týden 2017

42. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 10. do 22. 10. 2017. Měsíc bude v novu. Čeká nás ranní seskupení s planetami. Saturn je večer nízko nad jihozápadem. Celou noc jsou vidět planety Neptun a Uran, který bude v opozici. Ráno je vidět jasná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce je nízká. Dobré podmínky k pozorování bude mít meteorický roj Orionid. Ve vypouštění raket byla minulý týden nejúspěšnější společnost SpaceX s rovnou dvěma úspěšnými starty. Rusové úspěšně poslali Rokot a na druhý pokus i nákladní loď Progress k ISS. Naopak ULA dokázala vypustit raketu Atlas V až na pátý pokus. Na vině byly technické problémy i počasí. A úspěšný start zaznamenala i Čína s Venezuelskou družicí.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Vteřiny před a po zatmění

Velké americké zatmění. Tak jej, pro nás přeci jen trochu velikášsky, nazvali sami Američané. Na druhou stranu se jim není co divit. Pás totality, tedy oblast viditelnosti úplného zatmění, se táhla skrze celou Ameriku. Prakticky od pustého severozápadu až po zalidněný jihovýchod. Zejména

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Seskupení Měsíce, Marsu a Venuše

Další informace »