Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  35. vesmírný týden 2021

35. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 1. září 2021 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 8. do 5. 9. 2021. Měsíc mění fázi od poslední čtvrti k novu. Za soumraku je nad západem jasná planeta Venuše, během noci poblíž jihu září výrazný Jupiter a vpravo od něj Saturn. Pomalu se můžeme rozloučit s krásnými oblastmi Mléčné dráhy ve Střelci a vyhlížet začneme zvířetníkové světlo. Aktivita Slunce se zvýšila, jsou vidět i skvrny. Výstup na ISS byl odložen pro drobnou zdravotní indispozici amerického astronauta. Čínské vozítko Ču žung na Marsu splnilo základní misi. Před 35 lety přistála na Marsu sonda Viking 2.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pondělí 30. srpna v 9:13 SELČ. V noci na čtvrtek 2. září zakryje poměrně jasnou hvězdu Mebsuta, epsilon Geminorum. To je hvězda 3. velikosti ze souhvězdí Blíženců. Vstup za osvětlenou část Měsíce nastane krátce po 2. hodině letního času. Zajímavější výstup zpoza neosvětlené strany Měsíce nastane asi ve 2:55 v závislosti na vaší poloze. Jen o málo slabší kappu Gem (3,6 mag) zakryje srpek Měsíce od en později, 3. září krátce před 4:45. Výstup nastane asi v 5:35 SELČ.

Planety:
Večer za soumraku pokračuje nízko nad západním obzorem viditelnost Venuše (−3,9 mag). Saturn (0,3 mag) a Jupiter (−2,8 mag) jsou nejlépe vidět kolem půlnoci. Planeta Neptun (7,8 mag) je vidět dalekohledem na rozhraní Vodnáře a Ryb. Ráno je vidět Uran (5,7 mag).

Aktivita Slunce je nízká, ale konečně se trochu zvýšila a objevily se, kromě protuberancí, i větší skvrny. Pravděpodobně se dočkáme v týdnu i erupcí. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Ranní zvířetníkové světlo – pokud byste se vzbudili před pátou hodinou ranní, nebo cestovali přes světelným znečištěním méně zasažená místa, potom zbystřete. Na rozhraní dne a noci bude nad východem patrný šikmý kužel podivně bělavého světla. Prach (velikosti od tisíciny do desetiny milimetru převážně rozptýlený z komet Jupiterovy rodiny) nacházející se ve Sluneční soustavě poblíž roviny oběhu planet je totiž nasvícen Sluncem a nejlépe je patrný před svítáním jako zvířetníkové světlo (zodiacal light). V nejtmavších místech na Zemi bychom pak viděli i jeho pokračování v podobě zodiakálního pásu a v místě naproti Slunci na noční obloze bývá vidět zjasnění, tzv. protisvit (gegenschein). Hlavní období viditelnosti zvířetníkového světla začne po víkendu od 6. září, kdy nebude svým světlem rušit ani Měsíc.

Zvířetníkové světlo a planeta Venuše. Autor: Peter Komka/MTI
Zvířetníkové světlo a planeta Venuše.
Autor: Peter Komka/MTI

Kosmonautika

V sobotu 28. srpna měla odstartovat raketa Falcon 9 s nákladní lodí Dragon v rámci mise CRS-23 k ISS. Start byl kvůli počasí odložen na neděli.

Výstup astronautů z paluby ISS za účelem příprav instalace dalších solární panelů iROSA byl odložen na polovinu září. Mark Vande Hei si skřípl nerv v oblasti krku.

Čínské vozítko Ču-žung na Marsu splnilo základní misi, nyní pojede a bude fotografovat, než se uloží k zimnímu odpočinku.

Výročí

30. srpna 1991 (30 let) odstartovala japonská sluneční observatoř Yohkoh („sluneční paprsky“). Zaměřena byla na pozorování Slunce v rentgenovém a gama záření od minima až po maximum aktivity.

2. září 1971 (50 let) odstartovala k Měsíci Luna 18. Nepodařilo se jí však splnit hlavní cíl mise, kterým bylo měkké přistání a sběr vzorků. Na povrch se zřítila 11. září 1971.

3. září 1976 (45 let) na Marsu úspěšně přistála sonda Viking 2 v oblasti Utopia Planitia. Podařilo se využít všechny přístroje, jen meteostanice se brzy odmlčela. Měření probíhala až do dubna 1980. Skončila po 1281 marsovských dnech po selhání baterií.

3. září 2006 (15 let) dopadla na Měsíc evropská sonda SMART-1. Úspěšná mise ESA poprvé použila k pohonu iontový pohon. Podobný například poháněl sondu Dawn k planetkám Vesta a Ceres.

Výhled na příští týden 

  • výročí: James Melville Gilliss
  • výročí: Yrjö Väisälä
  • výročí: Jan Píšala
  • výročí: Star Trek
  • výročí: OSIRIS-REx
  • výročí: GRAIL
  • výročí: Gemini 11

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: SMART-1, Viking 2, Luna 18, Yohkoh, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »