Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  40. vesmírný týden 2014

40. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 1. října 2014 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 1. října 2014 ve 20:00 SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 29. 9. do 5. 10. 2014

Měsíc dorůstá k první čtvrti. Mars a Saturn jsou vidět jen večer za soumraku. Ráno stoupá už poměrně pěkně nad obzor Jupiter, zato Venuše se stále více ztrácí v ranním rozbřesku. Aktivita Slunce se opět výrazně zvedla. Na obloze je ráno docela pěkná kometka. Ranní přelety ISS pomalu končí. U Marsu jsou dvě nové oběžnice.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 1. října ve 20:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 1. října. Nastává tedy období ideální viditelnosti útvarů na jeho povrchu.

Planety:
Mars (0,8 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou za soumraku ještě vidět, ale jen velmi nízko nad jihozápadním obzorem. V pondělí večer je poblíž Marsu také dorůstající Měsíc.
Jupiter (−2 mag) je ráno za svítání již přes 30° nad obzorem a za pokročilého svítání vylézá nad východní obzor také Venuše (−4 mag).

Aktivita Slunce je opět vyšší díky aktivním oblastem, které se vyskytovaly na viditelné polovině slunečního disku po celý minulý týden. Víkend navíc zakončily dvě silnější erupce. Skvrny byly vidět přes filtr i neozbrojeným okem. Další vývoj skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Ráno je poslední možnost vidět za rozumných podmínek poměrně jasnou kometku (7 až 8 mag). C/2012 K1 (PanSTARRS) je vidět relativně nízko nad jihovýchodním obzorem za ranního svítání.

Přelety ISS již brzy na ranní obloze skončí. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Přelety družic hledejte také na Calsky.com.

 

Kosmonautika:

  • Navedení kosmických sond MAVEN i MOM bylo úspěšné. Více v našem článku.
     
  • ISS má opět šestičlennou posádku, když Sojuz TMA-14M minulý týden úspěšně doletěl ke svému cíli. Jelena Serovová bude teprve čtvrtou Ruskou, která se podívala do vesmíru a teprve první, která letěla na ISS. Před dlouhými sedmnácti lety to bylo naposledy, kdy se do vesmíru podívala nějaká Ruska, ale to bylo na palubě raketoplánu.
     
  • Pro zajímavost ještě uvádíme, že raketa Proton, se kterou bylo v poslední době spíše více starostí, než radostí, opět úspěšně odstartovala.
     

Výročí:

  • 4. října 2004 (10 let) pokořil letoun SpaceShipOne společnosti Scaled Composites opakovaně během několika dnů hranici vesmíru. Ta je stanovena ve výšce 100 km a protože se to této soukromé společnosti podařilo jako první, vyhrála tzv. X Prize. V současnosti jsou ve fázi zkušebních letů pokusy turistického letounu SpaceShipTwo.
     
  • 4. října 1959 (55 let) odstartovala k Měsíci sovětská sonda Luna 3. Veřejnosti je nejspíš poměrně dobře známá, protože jako první pořídila snímky odvrácené strany Měsíce. Sonda musela snímky na palubě nejprve klasickou cestou vyvolat a poté televizní a rádiovou cestou naskenovat a poslat na Zem. Snímky byly sice nevalné kvality, ale pomohly pochopit, že odvrácená strana Měsíce je odlišná od přivrácené. Na snímcích byla objevena pouze dvě malá měsíční moře.
     

Výhled na příští týden:

  • úplněk, úplné zatmění na Zélandu
  • Uran v opozici
  • Výročí: Magellan konec

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Luna 3, Spaceshipone, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2024

19. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 5. do 12. 5. 2024. Měsíc bude v novu a čeká nás extrémně mladý srpek na večerní obloze. Slunce je hodně aktivní, nastaly silné erupce. Oblohu ozdobila slabá polární záře a nečekaně s ní se objevil i deorbitující horní stupeň Falconu 9. Planety jsou v tomto týdnu velmi obtížně viditelné. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Na ranní obloze létají éta Aquaridy. K odvrácené straně Měsíce se vydala čínská sonda Chang’e 6 a na čínské orbitální stanici Tiangong se vyměnily tříčlenné posádky. Před 60 lety se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Před 15 lety proběhla poslední oprava vesmírného dalekohledu HST.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

V zajetí barev

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2024 obdržel snímek „V zajetí barev“, jehož autorem je Pavel Váňa   Kdo by neměl rád jaro, kdy po studených zamračených  dnech, skrovně prosvětlených hřejivými slunečními paprsky se příroda začíná probouzet. Zelenající se stromy jsou

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina, známa aj ako Messier 16 alebo NGC 6611, je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov od Zeme a je spojená s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 47031. Hviezdokopa M16 obsahuje približne 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou a na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Hmlovina sa rozprestiera na ploche s priemerom 60 svetelných rokov a je známa svojimi charakteristickými stĺpmi medzihviezdnej hmoty, ktoré sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Zaujímavosťou je, že podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu, Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Starnet++, Adobe photoshop 66x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 7.4. až 14.5.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »