Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  42. vesmírný týden 2017

42. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 18. října 2017 v 19:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 16. 10. do 22. 10. 2017. Měsíc bude v novu. Čeká nás ranní seskupení s planetami. Saturn je večer nízko nad jihozápadem. Celou noc jsou vidět planety Neptun a Uran, který bude v opozici. Ráno je vidět jasná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce je nízká. Dobré podmínky k pozorování bude mít meteorický roj Orionid. Ve vypouštění raket byla minulý týden nejúspěšnější společnost SpaceX s rovnou dvěma úspěšnými starty. Rusové úspěšně poslali Rokot a na druhý pokus i nákladní loď Progress k ISS. Naopak ULA dokázala vypustit raketu Atlas V až na pátý pokus. Na vině byly technické problémy i počasí. A úspěšný start zaznamenala i Čína s Venezuelskou družicí.

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 19. října ve 21:12 SELČ. Ranní srpek se blíží k planetě Mars. Konjunkce nastane v úterý, kdy bude obě tělesa dělit úhlová vzdálenost tři stupně. O den později nastane ještě výraznější konjunkce s Venuší. Vzdálenost bude jen něco přes dva stupně. Pozoruhodná situace nastává 19. října ráno, kdy Měsíc je vysoko nad již tak dost ostře skloněnou ekliptikou. Díky tomu bude vycházet prakticky nad Sluncem. Pokud by bylo extrémně průzračno, mohlo by mít smysl zkusit najít srpek na světlé obloze v 7 hodin SELČ, kdy bude srpek jen 14 hodin před novem. Pravděpodobně to ale bude za hranicemi možností, nebo to pokazí počasí. Mnohem snazší bude vyhledat slabý srpek večer o víkendu. Hlavně v neděli už by měl být velmi dobře viditelný.

Planety: Saturn (0,5 mag) je večer nízko nad jihozápadním obzorem. Pozorování Neptunu s Uranem je možné po celou noc. Nad ránem je dobře vidět jasně zářící planeta Venuše (–3,9 mag) a také slabší Mars (1,8 mag).

Aktivita Slunce je nízká, na povrchu nejsou žádné skvrny. Polární záře ve vyšších šířkách jsou v těchto dnech způsobeny rychlým slunečním větrem, tedy proudem nabitých částic ze Slunce, které aktuálně proudí kolem naší planety rychlostí kolem 600 km/s, což je celkem dost oproti běžnějším 400 km/s. Fotogalerie polárních září je na Spaceweather.com. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Pozorování č. 77: Uran v opozici se Sluncem (19. 10. 2017)

Uran v roce 2004 pomocí adaptivní optiky 10m dalekohledu Keck na Havaji Autor: Lawrence Sromovsky, University of Wisconsin-Madison/W.W. Keck Observatory
Uran v roce 2004 pomocí adaptivní optiky 10m dalekohledu Keck na Havaji
Autor: Lawrence Sromovsky, University of Wisconsin-Madison/W.W. Keck Observatory
Namodralý ledový obr – Uran – se dostane do optimální pozice pro svoji pozorovatelnost, které říkáme opozice. Planeta bude, při sledování ze Země, na přesně opačné straně oblohy než Slunce. Z téhož důvodu se současně Uran dostane do nejmenší vzdálenosti od Země, čímž se jeho zdánlivá velikost stane maximální a bude mít i stoprocentně ozářený disk slunečními paprsky. Dalšími důsledky této konfigurace pak bude jeho největší jasnost na hranici pozorovatelnosti neozbrojenýma očima (5,7 mag) a viditelnost po celou noc. Byla by škoda nevyužít takovéto příležitosti a nepodívat se na vzdálenou planetu naživo, nebo se nepokusit si ji vyfotografovat. Vzhledem k její extrémní vzdálenosti od Země ji sice uvidíme pouze jako zcela miniaturní modré kolečko, ale může nás povzbudit vědomí, že jsme právě dohlédli až k druhé nejvzdálenější planetě naší Sluneční soustavy.

Uran se nám ve druhé polovině října promítá do souhvězdí Ryb, v němž při svém velice pomalém pohybu setrvává po celý rok 2017. Opozice nastává 19. října 2017 večer kolem 18. hodiny UT. Nejblíže Zemi se dostane již o půl dne dříve, ve 4 hodiny UT, přičemž vzájemná vzdálenost Země – Uran bude 18,915 au. Nejvýš na obloze bude o čase opozice hodinu po světové půlnoci, kdy jej najdeme vysoko, plných 50° nad jižním obzorem.

Pozorování č. 78: Maximum meteorického roje Orionid (21. 10. 2017)

Orionidy Autor: NASA
Orionidy
Autor: NASA
Meteorický roj Orionidy, který má na svědomí asi nejznámější periodická kometa vůbec – kometa 1P Halley. Radiant roje se nachází v severní části rovníkového souhvězdí Orion (RA 95°; Dec. +16°). Díky jeho poloze, která je v čase maxima nejvýš na jihu v ranních hodinách, jsou Orionidy nejlépe pozorovatelné ve druhé polovině noci. Meteory roje je nejlepší pozorovat několik nocí kolem maxima, které letos připadá na sobotu 21. 10. Orionidy mají ještě jednu zajímavou výsadu – rychlost meteoroidů při vstupu do zemské atmosféry je velmi vysoká (kolem 66 km/s). Na obloze jsou tedy velmi rychlé. Běžná frekvence meteorů roje v čase maxima je pro naše zeměpisné šířky kolem 20 meteorů za hodinu. V letošním roce bude sledování Orionid přát i Měsíc. V čase maxima bude totiž pouhé dva dny po novu, takže velice úzký srpek zapadne již záhy po soumraku a nebude vůbec rušit sledování roje. Další příznivou okolností by mohla být periodicita aktivity roje, která je přibližně 12 let a má souvislost s planetou Jupiter. Zvýšená aktivita Orionid byla zaznamenána v letech 2006 až 2009, k níž se tedy pomalu blížíme. Doporučuje se také nesoustředit se pouze na noc maxima, neboť jsou známy případy, kdy se vedlejší maximum roje dostavilo s předstihem i několika dnů. Orionidy jsou tedy velice nevyzpytatelným rojem a byla by jistě škoda nevěnovat jim náležitou pozornost.

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

  • Týden byl mimořádně nabitý starty. Začalo to v pondělí ráno startem čínské rakety CZ-2D s venezuelskou družicí VRSS-2 a týž den pokračovalo startem rakety Falcon 9 s deseti družicemi Iridium. Ještě v noci na úterý se startovalo v Japonsku. Raketa H-IIA vynesla navigační družici QZS-4. V úterý se navíc odehrál na ISS výstup dvou Američanů do volného kosmu. V noci na čtvrtek, 12. října, letěla opět raketa Falcon 9, tentokrát s telekomunikační družicí SES-11 / Echostar 105. V pátek 13. října úspěšně vynesla družici Sentinel 5P raketa Rokot z ruského Plesecku. Týden startů raket však zdaleka nekončil. Ještě v sobotu dopoledne jsme se dočkali startu rakety Sojuz 2-1A s nákladní lodí Progress MS-07. Stalo se tak až na druhý pokus. První byl pro technickou závadu odložen, což je samo o sobě u Sojuzů spíše výjimkou. Týden pak uzavřel start rakety Atlas V s tajnou družicí NROL-52. Tento start vyšel až na pátý pokus. Nejprve jej hatily technické problémy a nakonec ještě počasí. Ještě nikdy se přitom nestalo, že by Atlas V neletěl alespoň na třetí pokus.
    Byl to asi rekordní týden, pokud jde o počet startů raket, nejméně za několik let. Celkem šlo o sedm startů.
  • V následujícím týdnu, 18. 10., se chystá ještě jeden výstup Američanů z ISS. 20. října má proběhnout další testovací let rakety Electron z Nového Zélandu. Minulý start téměř vyšel, kdyby software let v závěrečné fázi nepřerušil.

Výročí

  • 17. října 2002 (15 let) odstartovala vesmírná observatoř Integral. Na vývoji optického teleskopu s čočkou o průměru 5 cm a dosahem 19,6 mag se podílel Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově. Družice se podílela na významných objevech, například v oblasti černých děr, zajímavých pulsarů nebo anihilace hmoty a anithmoty.
  • 18. října 1967 (50 let) přistála v atmosféře Venuše sonda Veněra 4. Hustá atmosféra rozdrtila pouzdro po zhruba 1,5 hodině sestupu ve výšce 25 km nad povrchem. To už bylo kolem asi 270 °C.
  • 18. října 1977 (40 let) objevil Charles Kowal na Palomaru pozoruhodnou planetku (2060) Chiron. Patří totiž mezi planetky typu Kentaur. Ty nepatří přímo mezi transneptunické, ale jak název skupiny napovídá, jejich výstředná dráha je zavádí za dráhu Neptuna a naopak přibližuje až k dráze Jupitera. Jsou tedy hybridem mezi tělesy na stabilnějších drahách a nejspíš jsou na této dráze přechodně.
  • 19. října 1967 (50 let) dorazil k Venuši také Mariner 5. Měřil po dobu jednoho měsíce magnetické pole, atmosféru, odrazivost atmosféry v rádiovém oboru a UV záření.
  • 19. října 2002 (10 let) zemřel sovětský kosmonaut Nikolaj Nikolajevič Rukavišnikov. Podrobně se k jeho životu a letům do kosmu věnuje Václav Kalaš.
  • 20. října 1632 (385 let) se narodil jeden z nejvýznamnějších anglických architektů a také astronom Christopher Wren. Jeho záběr byl obrovský. Od dob Aristotela snad nebylo mnoho tak všestranných myslitelů a filosofů, jako Wren. V astronomii se zabýval například pozorováním Měsíce, což jej dovedlo k vývoji mikrometrů pro dalekohledy. Zabýval se stanovením zeměpisné délky s pomocí magnetického pole a Měsíce. Zabýval se také optikou a vylepšením dalekohledů a mikroskopů. Wren se také zamotal do diskuzí o pohybech planet mezi ním, Halleyem a Newtonem a tak vlastně na jeho a Halleyův popud rozpracoval Newton svou tehdy čtyři roky starou a zapomenutou myšlenku a rozvinul ji do veledíla Principia, které přineslo zásadní průlom do fyziky té doby. Z architektonických skvostů, na kterých se Wren podílel, nejspíš vyniká londýnská St. Paul's Cathedral.

Výhled na příští týden

  • 100 pozorování: Dvojhvězda Alamak
  • 100 pozorování: NGC 869 a NGC 884 v nejlepší pozici pro pozorování
  • 100 pozorování: Planetka Pallas v opozici
  • Výročí: Chang'e 1
  • Výročí: Henry Russell

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden, Christopher Wren, Integral, Veněra 4, Mariner 5, Chiron, Nikolaj Rukavišnikov


46. vesmírný týden 2017

46. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 13. 11. do 19. 11. 2017. Měsíc bude v novu. Ráno nastane těsná konjunkce Venuše s Jupiterem. Saturn už je večer jen velmi nízko nad jihozápadem. První polovina noci nabízí také planety Neptun a Uran a nad ránem je vidět nad jihovýchodem také Mars. Maximum aktivity meteorického roje Leonid připadá na 17. listopad. V neděli vypuštěná nákladní loď Cygnus se má v týdnu spojit s ISS. Očekáváme start rakety Falcon 9 s tajnou družicí (mise Zuma).

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M81 LRGB nové spracovanie

Dvojice galaxií ve Velké Medvědici. Jistě si na ně vzpomene každý amatérský astronom, ze kterého se mnohdy později vyklubal i astronom profesionální. Byl to většinou čtvrtý objekt při hledání „mlžných“ objektů na noční obloze malým dalekohledem. Hned po galaxii v Andromedě, planetární mlhovině

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Andromeda

M31

Další informace »