Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  8. vesmírný týden 2017

8. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 22. února 2017 v 19:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 20. 2. do 26. 2. 2017. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Planeta Venuše a nedaleký slabší Mars zůstávají na večerní jihozápadní obloze. V druhé polovině noci a ráno můžeme pozorovat Jupiter, za svítání také Saturn. Z komet je stále nejlepší večerní 2P/Encke, kometa 45P je příliš difúzní a tedy vizuálně ne tak pěkná. Z nabídky 100 pozorování máme tento týden výzvu zkusit dvě planetky, jeden zákryt hvězdy planetkou a konjunkci Marsu s Uranem. Na jižní polokouli navíc proběhne prstencové zatmění Slunce.

Obloha

Měsíc bude v novu v neděli 26. února v 15:59 SEČ. Jeho ubývající fázi budeme tedy moci obdivovat především ráno. 21. února, tedy v úterý ráno, bude navíc poblíž Saturnu. 26. února proběhne v jižním Atlantiku prstencové zatmění. Více k němu v sekci 100 pozorování ke 100 letům ČAS.

Planety:
Venuše (–4,6 mag) a Mars (1,3 mag) jsou stále blízko sebe na večerní obloze poměrně vysoko nad jihozápadem. V dalekohledu připomíná Venuše poměrně velký tlustý srpek Měsíce, jen bez jakýchkoli detailů. Mars se přibližuje k planetě Uran. Ke konjunkci dojde 26. února na vzdálenost 35'. O den dříve či později to bude asi tři čtvrtě stupně.
V druhé polovině noci a ráno je perfektně vidět Jupiter (–2,3 mag). Nachází se v Panně poblíž nejjasnější hvězdy Spica. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) najdete v tabulce níže.
Saturn (0,5 mag) je vidět na ranní obloze, tedy za svítání nevysoko na jihovýchodě.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
20. 2. 0:15   20. 2. Ganymed zatmění zač. 5:49
21. 2. 6:00   21. 2. Europa zákryt konec 6:12
22. 2. 1:55   23. 2. Europa přechod měsíce konec 0:17
Io přechod stínu zač. 6:07
24. 2. 3:30   24. 2. Ganymed přechod měsíce (23:37) – 1:34
Io zákryt konec 6:19
26. 2. 5:10   25. 2. Io přechod stínu 0:35 – 2:47
Io přechod měsíce 1:29 – 3:39
      26. 2. Io zákryt konec 0:46
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je velmi nízká, zmizely tedy téměř všechny skvrny. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Ukázalo se, že vizuálně nejlépe pozorovatelná je kometa 2P/Encke. Ta je malá a kondenzovaná, takže si jí při jasnosti pod 10 mag všimneme už ve velkém binokuláru. Bohužel není večer příliš vysoko nad obzorem. Lepší je to s kometou 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák. Ta je večer vysoko na obloze a i když není zatím příliš jasná (kolem 12 mag), minimálně její centrální část je docela dobře viditelná. Kometa 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková je celkem jasná, ale naprosto doplácí na to, že je příliš blízko nám a tak je její jas rozložen na plochu bezmála měsíčního úplňku. Díky tomu je pohled na kometu spíše zklamáním. Kometa C/2015 V2 (Johnson) je ještě jednou z dobře viditelných komet v souhvězdí Herkula.

Pozorování č. 9: Planetka 15 Eunomia v opozici (20. 2. 2017)

Nejpříznivější podmínky pro sledování planetky Eunomia v letošním roce nastávají v závěru února, kdy se dostává do opozice se Sluncem. Promítat se bude do souhvězdí Sextantu a kolem půlnoci místního času ji nalezneme 40° nad jižním obzorem. (15) Eunomia je velmi velká planetka skrytá uvnitř hlavního pásu. Je to největší planetka typu S. Objevil ji 29. července 1851 Annibale de Gasparis. Planetka je pojmenována po řecké mytologické bohyni zákonnosti. Má oběžnou dobu 1569,7 dnů, její hlavní poloosa dráhy měří 2,643 au, rozměry jsou udávány 357 × 255 × 212 km. Astronomové také ze změn světelné křivky vymodelovali její trojrozměrný obraz.

Přibližný tvar planetky (15) Eunomia získaný ze světelné křivky
Přibližný tvar planetky (15) Eunomia získaný ze světelné křivky

097118.jpg

Pozorování č. 10: Planetka 9 Metis v opozici (22. 2. 2016)

Nejpříznivějších podmínek pro sledování planetky Metis v letošním roce se dočkáme v závěru února, kdy se dostává do opozice se Sluncem. Promítat se bude do souhvězdí Lva a kolem půlnoci místního času ji nalezneme téměř 60° nad jižním obzorem, východně od hvězdy Algieba (gama Leo). (9) Metis je jedna z největších planetek hlavního pásu. Je tvořena křemičitany a směsí železa s niklem. Objevil ji 25. dubna 1848 Andrew Graham. Planetka má oběžnou dobu 1346,8 dnů, její hlavní poloosa dráhy měří 2,386 au, rozměry jsou udávány 222 × 182 × 130 km. Astronomové také ze změn světelné křivky vymodelovali její trojrozměrný obraz. V roce 1989 (6. 8.) se podařilo vizuálně sledovat z Nového Zélandu a Tasmánie zákryt hvězdy SAO 190531 (8,7 mag). Vizuální metodou bylo získáno pět tětiv.

(9) Metis, tvar získaný ze světelné křivky a několika tětiv
(9) Metis, tvar získaný ze světelné křivky a několika tětiv

097116.jpg

Pozorování č. 11: Zákryt hvězdy (11,9 mag) planetkou Felicitas (22. 2. 2017)

Podle nominální předpovědi zpracované na konci března 2016 E. Goffinem, projde stín planetky Felicitas zakrývající hvězdu UCAC4-464-047439 dne 22. února 2017 ve 21:32 SEČ přes centrální Evropu. Při předpokládaném průměru planetky 91 km bude trvání zákrytu na centrální linii trvat 8,0 s. Očekávaný pokles jasnosti dvojice, která před vlastním zákrytem pro pozorovatele splyne v jediný objekt bude 1,4 mag. Stín by měl projít ze severozápadních Čech až na severní Moravu. Veškeré další dostupné údaje o úkazu lze vyčíst z připojeného obrázku.

Zákryt hvězdy planetkou Felicitas 22. 2. 2017
Zákryt hvězdy planetkou Felicitas 22. 2. 2017

Pozorování č. 12: Prstencové zatmění Slunce (26. 2. 2017)

Bohužel u nás toto zatmění neuvidíme ani jako částečné. Pro jeho sledování bychom museli vyjet do úzkého pásu táhnoucího se z Tichého oceánu přes Jihoamerické Chile a Argentinu a poté Atlantickým oceánem do Angoly a Konga v Africe. Zatmění začíná ve 14:15 SEČ a končí o tři a půl hodiny později v 17:32 SEČ. V maximální fázi úkazu bude v čase 15:54 SEČ zakryto 98,45 % slunečního disku. Dá se očekávat, že na internetu proběhne nějaký živý přenos.

Autor: Takeshi Kuboki

Pozorování č. 13: Mars v konjunkci s Uranem (26. 2. 2017)

Vyhledat dvojici planet můžete zkusit už v průběhu soumraku. Především u Marsu by to neměl být, při jeho jasnosti 1,3 mag žádný problém. Navíc jen kousek níže od něj je jasná Venuše. Plně se ovšem budeme moci věnovat sledování páru vzdáleného od sebe přibližně 0,6° po půl osmé večer místního času, tedy po začátku astronomické noci. Planety nalezneme přibližně 20° nad západním obzorem.
Jak už bylo řečeno zářivější Mars má jasnost 1,3 mag a namodralý Uran, nacházející se něco více než půl stupně, bude svítit jako hvězda s jasem 5,9 mag. Podstatně menší rozdíl než v jasnosti vykazují zdánlivé průměry obou těles. Mars nám ukáže kotouček o průměru 4,6" a disk Uranu bude měřit jen o trochu méně 3,4". Drobné kotoučky budou od sebe vzdáleny 35'. K pozorování obou planet je proto nutno použít menší dalekohled s přiměřeným zvětšením a dostatečně velkým zorným polem. Planety zapadnou necelé čtyři hodiny po Slunci (21:38 SEČ). Pokud by v neděli 26. 2. pozorování nepřálo počasí, lze se o nalezení dvojice pokusit i večery okolo, kdy budou obě planety jen o kousek dál (asi tři čtvrtě stupně). Ke konjunkci těles v rektascenzi dojde 27. února dopoledne (8:18 UT). Nejtěsnější přiblížení, tedy apuls, nastane hluboko pod naším obzorem o několik hodin dříve (kolem světové půlnoci z 26. na 27. února 2017).

Mars a Uran 26. 2. 2017
Mars a Uran 26. 2. 2017

Kosmonautika

  • Start Falconu 9 z Floridy byl v sobotu na poslední chvíli zrušen. Firma SpaceX měla indikaci problému hydraulického naklánění motoru horního stupně a nikdo nechtěl samozřejmě nic podcenit, proto byl odpočet v čase 15 sekund před startem zastaven. Start v neděli
  • Indická agentura si připsala pozoruhodný rekord, když kromě hlavní družice vypustila na dráhu dalších 103 mikrosatelitů.
  • V Praze proběhne 22. února pravidelná kosmoschůzka.
  • Světem kosmonautiky nyní proběhla informace, která je někde na pomezí reality a spekulací, a sice, že při prvním letu rakety SLS s lodí Orion by nemuselo jít o bezpilotní test lodi, ale rovnou o pilotovanou misi.
  • Sonda Juno, která obíhá Jupiter, nakonec zůstane na současné dráze s oběžnou dobou necelé dva měsíce, místo původně plánovaných 14 dnů, protože panuje nejistota s jejím motorem a tak se nebude orbita zkracovat.

Výročí

  • 20. února 1962 (55 let) úspěšně vynesla na oběžnou dráhu raketa Atlas kosmickou loď Mercury-Friendship 7, s astronautem Johnem Glenem na palubě. Nepočítáme-li balistické skoky do vesmíru Sheparda a Grissoma v roce 1961, tak toto byl první pořádný americký kosmický let. John Glenn zemřel 8. prosince 2016. Na webu Kosmonautix.cz vyšla jako vzpomínka celá série článků.
  • 23. února 2002 (15 let) zemřel Záviš Bochníček, čestný člen České astronomické společnosti. Známý je především jako popularizátor astronomie a kosmonautiky. Většinu života strávil na Slovensku. Vzpomínku sepsal Jiří Grygar v Kosmických rozhledech 4/2002 str. 8.
  • 24. února 1987 (30 let) byl zaznamenán výbuch supernovy v blízkém Velkém magellanově mračnu, průvodci naší Galaxie. Supernova 1987A je tak nejlépe prozkoumanou supernovou v historii. Její vzdálenost od nás je pouze 168 tisíc světelných roků. To ale znamená, že hvězda vybuchla před 168 tisíci lety a dnes už po ní zbyla jen mlhovina a uvnitř patrně neutronová hvězda. Vzhledem k tomu, že tato hvězda nebyla dosud detekována, není ani vyloučeno, že se dále zhroutila do podoby černé díry. Další podrobnosti také v angličtině.
  • 25. února 1972 (45 let) zemřel Jan Kvíčala, nositel Nušlovy ceny České astronomické společnosti z roku 1940.

Výhled na příští týden

  • Měsíc a planety večer
  • 100 pozorování: Planetka Amphitrite v opozici
  • 100 pozorování: Zákryt hvězdy (12,5 mag) planetkou Helina
  • Výročí: Bernard Lyot
  • Výročí: Veněra 3 přistání

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v únoru ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: John Glenn, Vesmírný týden, Bochníček, Kvíčala, SN 1987A. supernova


42. vesmírný týden 2017

42. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 16. 10. do 22. 10. 2017. Měsíc bude v novu. Čeká nás ranní seskupení s planetami. Saturn je večer nízko nad jihozápadem. Celou noc jsou vidět planety Neptun a Uran, který bude v opozici. Ráno je vidět jasná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce je nízká. Dobré podmínky k pozorování bude mít meteorický roj Orionid. Ve vypouštění raket byla minulý týden nejúspěšnější společnost SpaceX s rovnou dvěma úspěšnými starty. Rusové úspěšně poslali Rokot a na druhý pokus i nákladní loď Progress k ISS. Naopak ULA dokázala vypustit raketu Atlas V až na pátý pokus. Na vině byly technické problémy i počasí. A úspěšný start zaznamenala i Čína s Venezuelskou družicí.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Vteřiny před a po zatmění

Velké americké zatmění. Tak jej, pro nás přeci jen trochu velikášsky, nazvali sami Američané. Na druhou stranu se jim není co divit. Pás totality, tedy oblast viditelnosti úplného zatmění, se táhla skrze celou Ameriku. Prakticky od pustého severozápadu až po zalidněný jihovýchod. Zejména

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Seskupení Měsíce, Marsu a Venuše

Další informace »