Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Geomagnetická bouře v plném proudu. Vyhlížejte polární záře!

Geomagnetická bouře v plném proudu. Vyhlížejte polární záře!

Polární záře 21. června nad jezerem Duck Lake v Minesotě.
Autor: Philip Granrud

V noci na dnešek, tedy 22./23. června 2015 k Zemi dorazily důsledky výrazných slunečních erupcí, které uvolnila aktivní (a očima viditelná) oblast AR2371 v průběhu víkendu. Na celé Zemi momenálně "běsní" patrně nejsilnější geomagnetická bouře za celý tento sluneční cyklus a přináší s sebou překrásná barvitá nebeská divadla - polární záře. Bohužel k naší nezměrné smůle první vlna extrémně silných jevů nám byla totálně skryta za frontální oblačností, která se v předchozí noci rozkládala nad střední Evropou. Jak se ale zdá, není zatím všemu konec a velké šance ke spatření pozoruhodného jevu máme i v dalších dnech.

Sluneční skvrna   AR2371 Autor: Antonín Hušek
Sluneční skvrna AR2371
Autor: Antonín Hušek
První erupce na Slunci třídy M3 nastala 21. června v 1:42 UT a na družicivých snímcích byla doprovázena krásnou halovou masou uvolněné koronální hmoty mířící přímo k Zemi. Ojedinělá erupce bylá záhy následována druhou, o něco slabší, v 9:44 UT. Poslední z této vlny pak přišla v 18:20 UT. Ve všech případech šlo o jevy spojené s aktivní oblastí AR2371, která se výrazně rozrostla a jako velká skupina skvrn byla už v průběhu víkendu pozorovatelná přes bezpečný filtr i pouhýma očima. V této oblasti se vytvořilo dostatečné tzv. "beta-gamma-delta" magnetické pole s obrovským potenciálem k uvolnění hmoty s nabitými částicemi. A tu opravdu v průběhu těchto několika erupcí uvolnila.

Halový výron koronální hmoty z erupce 21. června 2015. Autor: SOHO/NASA
Halový výron koronální hmoty z erupce 21. června 2015.
Autor: SOHO/NASA

Na potenciální polární záře bylo možné upozornit vzápětí už asi den a půl dopředu z družicových měření. Rychlý oblak nabitých částic a zejména jeho "správně" orientované magnetické pole pak ovlivnily zemskou magnetosféru včera pozdě večer. Geomagnetická bouře dosáhla oproti původním předpovědím vyšších hodnot a v maximu se vyšplhala až ke stupni G4. Tzv. Kp index, který zjednodušeně určuje, odkud se daly záře vidět, dosáhl hodnot přes 8,5 a hranice viditelnosti září se posunula až do střední Evropy.

Slabý náznak polární záře 22./23. června 2015 skrze řidčí oblačnost nad Sečskou přehradou. Autor: Petr Horálek
Slabý náznak polární záře 22./23. června 2015 skrze řidčí oblačnost nad Sečskou přehradou.
Autor: Petr Horálek
V Česku se daly velmi silné záře pozorovat zejména okolo lokální půlnoci, tedy 23. června okolo 1. hodiny ranní SELČ. Bohužel počasí zcela nepřálo, ale svědci hlásí světlou noc i při astronomickém soumraku a ojedinělé fotografie ukazují, že se barvitá šou opravdu za rouškou neprůhledných mračen odehrála. Ponurá nálada z promarněné šance však nemusí být definitivně to jediné, co nám z této významné události ve vzpomínkách zůstane.

Právě v průběhu noci se objevila informace, že družice pozorující Slunce zaznamenaly další výrazný výbuch, tentokráte erupci třídy M6,6. K němu došlo 22. června v 18:23 UT a nyní je známo, že byl opět doprovázen uvolněním koronální hmoty směrem k Zemi. Neboť předchozí erupce postupně rozvibrovaly zemské magnetické pole a běžně nějaký čas trvá, než se vše stav uklidní, je vysoká šance, že i tato erupce bude zdrojem silných září. Na ty bychom si měli počkat do noci ze zítřka na pozítří, tedy 24./25. června. Ovšem i dnešní noc není zcela bez nadějí, neboť NOAA stále drží výstrahu až 40% šance geomagnetických bouří v následujících 24 hodinách. Snad se tedy předpovědi vyplní a i počasí bude o něco moudřejší.

Pokud nechcete o polární záři přijít, pozorujte průběžne monitor polárních září www.aurora-service.eu a rovněž online kamery mířící na severní obzor jak u nás tak například v severním Německu. A rovněž nezapomeňte, že mimo polární záře je vysoká šance ke spatření nočních svítících oblak.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Aurora-service.eu - monitor polárních září
[2] SpaceweatherLive - informace o dění na Slunci a alerty na polární záře
[3] Spaceweather.com - Informace o dění na Slunci a fotografie



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Polární záře


50. vesmírný týden 2017

50. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 11. 12. do 17. 12. 2017. Měsíc bude v novu. Večer je vidět Neptun a Uran. Nad ránem je vidět Mars a Jupiter. Týden bude nabitý kosmonautikou. Blue Origin by mohla provést test kabiny pro balistické skoky. SpaceX provedla úspěšně statický zážeh na rampě SLC-40 a očekáváme start s lodí Dragon k ISS. Startovat by měla také čínská raketa CZ-3B, z Nového Zélandu raketa Electron, Ariane 5 s dalšími družicemi Galileo, přistávat má Sojuz MS-05 s částí posádky z ISS a naopak vydat se tam má další posádka v lodi Sojuz MS-07.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mračna v Perseovi, IC348, NGC1333

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2017 obdržel snímek „Temná mračna v Perseovi“,  jehož autorem je Evžen Brunner Podzimní čas, zejména v našich končinách, nebývá velkým příznivcem astrofotografů. Ti bojují nejen s tradičními mraky, mlhami a deštěm, ale i s rosením

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Pravé parhelium

Pravé parhelium

Další informace »