Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Kometa 103P Hartley na listopadové obloze

Kometa 103P Hartley na listopadové obloze

Vyhledávací mapka pro listopad 2010. Autor: Petr Horálek.
Vyhledávací mapka pro listopad 2010. Autor: Petr Horálek.
Zájemcům o pozorování komety 103P Hartley přinášíme vyhledávací mapku na listopad. Kometa je nyní po měsíčních nocích opět dobře pozorovatelná, je však doménou výhradně druhé poloviny noci. Nejlepší období pro pozorování komety bude od počátku listopadu až do konce jeho druhé dekády. Tehdy na obloze opět začne rušit Měsíc.

V průběhu listopadu bude kometa přecházet z jihozápadního cípu souhvězdí Blíženců přes Malého psa do Jednorožce. Ve třetí dekádě listopadu ji najdeme už poměrně nízko v souhvězdí Plachet. K orientaci na obloze velmi dobře napomohou výrazná zimní souhvězdí - zejména Orion (vypadá jako velký motýl). Kometa navíc prochází oblohou doslova posetou výraznými hvězdami.

Po průchodu přísluním přízemím (21. října) kometa již pomalu slábne a její vzdalování od Země se také projevuje na zmenšující se rychlosti jejího pohybu na obloze. Pouhýma očima ji mimo městské osvětlení uvidíme už jen krátce. V dosahu malých přístroů (triedru) však bude stále (opět to však silně závisí na zvolené lokalitě pozorování). Z hlediska jasnosti i polohy na obloze bude kometa nejlépe pozorovatelná zhruba prvních 14 dnů v listopadu. Tehdy ji nalezneme kolem 4. hodiny ranní více jak 30° nad jižním obzorem (na počátku měsíce 50° nad obzorem).

I když je nejlepší doba ke sledování komety i tak nejspíš dávno za námi, v rámci jejího jedinečného průletu kolem Země chystá ještě jedno "překvapení" NASA. Ve čtvrtek 4. listopadu nechá kolem jádra komety proletět sondu EPOXI (bývalou Deep Impact, která 4. července 2005 vystřelila měděný impaktor do komety 9P Tempel) a vyfotografuje ze vzdálenosti asi 700 km její jádro. O podrobnostech Vás budeme ještě informovat.

Související:
[1] Kometa 103P/Hartley proletí v těsné blízkosti Země
[2] Pozorovací kampaň Czech Hartley Watch
[3] Fotografie komety od čtenářů astro.cz




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »