Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Nový typ oblaku

Nový typ oblaku

Asperatus nad Novým Zélandem
Asperatus nad Novým Zélandem
Je možné, že po více než padesáti letech bude zapotřebí doplnit Mezinárodní atlas oblaků, který vydala Světová meteorologická organizace (World Meteorological Organization - WMO) již v roce 1956. V posledních zhruba patnácti letech se podařilo několikrát pozorovat oblaka, která se jen stěží dají zařadit mezi známé typy.

Původně se předpokládalo, že tento nový oblak se tvoří nejčastěji nad oceánem a tudíž bude pozorovatelný hlavně v přímořských oblastech. Podle poslední studie to ale vypadá, že jej bude možné sledovat i nad vnitrozemím. Aby mohl takový oblak vzniknout, musí v ovzduší panovat podmínky, jaké nastávají těsně před bouřkou. V té době je vysoká vlhkost vzduchu, bez které by k vytvoření oblaku dojít nemohlo. Pro nový druh oblačnosti, která byla poprvé zaznamenána ve Skotsku, bylo navrhnuto pojmenování Asperatus. Tento latinský výraz se dá přeložit jako hrubý, bouřlivý, zvlněný, což velmi dobře odpovídá vzhledu oblaku. Pozorovatelé jej nejčastěji přirovnávají k pohledu na zvlněnou vodní hladinu zespodu.

Kromě Skotska byl spatřen také z dalších míst, například z Austrálie, Grónska, Walesu nebo americké Iowy a je pravděpodobné, že hlášení bude přibývat. Podmínky pro jeho vznik jsou vhodné třeba nad Skandinávií, obecně vzato pak v blízkosti rozsáhlých vodních ploch. Již se objevilo několik pozorování, podle kterých byl Asperatus zaznamenán i z České republiky. Podle pořízených fotografií se v některých případech opravdu jedná o oblačnost, která odpovídá popisu z jiných částí světa. Větší šance na spatření je v oblastech, kde se často vyskytují bouřky.

Zdroje:
Atlas oblaků
Nový druh mraku vypadá jako mořská hladina
Asperatus, nový druh mraku, se objevuje i v Česku
'Asperatus', a new variety of cloud? (fotogalerie)

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



33. vesmírný týden 2017

33. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 14. 8. do 20. 8. 2017. Měsíc bude v poslední čtvrti. Dojde k zákrytu Hyád a ve dne také Aldebaranu. Jupiter mizí večer na jihozápadě. Saturn je za soumraku nad jihozápadem. V druhé polovině noci uvidíme Neptun a Uran. Ráno se ukazuje Venuše. Aktivita Slunce je opět nízká. Očekáváme start Falconu 9 s Dragonem k ISS, Atlasu V s komunikační družicí TDRS-M a Proton-M by měl vynést komunikační družici Blagovest.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Střecha Slovenska

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2017 obdržel snímek „Střecha Slovenska“, jehož autorem je Václav Hýža. Pilíř noci, rozlité mléko bohyně Héry, bývalá cesta slunce, která je dnes v popelu. Také nebeská řeka Inků, most čínských milenců, ale i věčný svit duší, které opustily svět.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Stopy hvězd

Další informace »