Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Pozorování Drakonid 2011

Pozorování Drakonid 2011

Sprška Draconid nad polární září
Sprška Draconid nad polární září
I když meteorický roj Drakonidy je obvykle velmi slabý, v roce 2011 se očekával jeho bohatý návrat. Předpovědi udávaly frekvenci až 750 meteorů za hodinu, což by opravdu stálo za to. Bohužel téměř nad celým územím České republiky bylo v době maxima buď úplně, nebo téměř zataženo, takže většina pozorovatelů neviděla vůbec nic, případně jen několik málo meteorů. I pozorovatelé z H+P Plzeň se museli vyrovnat s oblačností kolem 90% a na spatřené meteory jim stačily v nejlepším případě prsty obou rukou.

Úspěšnější byly skupiny astronomů, které se vydaly za hranice. Například čtyřčlenná výprava do Německa zaznamenala za 1 hodinu a 53 minut čistého času dohromady 332 Drakonid. Po patřičných korekcích z toho vyšlo, že maximum trvalo kolem jedné hodiny a frekvence byla zhruba 300 meteorů za hodinu. Další pozorovatelé se vydali až do severní Itálie, do blízkosti obce Cavandola a z jejich výsledků vyplývá, že maximum nastalo 8. října mezi 21:50 až 22:00 SELČ a frekvence v pětiminutové špičce byla až 390 meteorů za hodinu. Astronomové z Ondřejova měli dvě želízka v ohni. Část z nich pozorovala meteory z okolí Milána v Itálii a zastoupení měli dokonce i v mezinárodní výpravě, která sledovala Drakonidy ze dvou letounů typu Falcon. Obě letadla startovala ze švédského města Kiruna a letěla stejnou trasu ve vzdálenosti asi 100 kilometrů od sebe. Byly tak zachyceny meteory ze dvou míst, což umožňuje vypočítat jejich přesné dráhy. Na sledování bylo použito několika kamer, které zaznamenávaly meteory po celou dobu maxima, protože let trval tři a půl hodiny. Z paluby letounů, které se pohybovaly ve výšce kolem 11 kilometrů, byla během pozorování vidět také velmi jasná polární záře. I tito astronomové udávají čas maxima 22:00 SELČ a maximální frekvenci 400 meteorů za hodinu.

Jakub Černý ve svém článku píše, že frekvenci, převyšující 50 meteorů za hodinu, bylo možné sledovat bezmála tři hodiny, konkrétně 8. října 2011 od 20:30 do 23:20 SELČ. Maximum bylo 309 meteorů za hodinu a v některých intervalech dosahovaly frekvence téměř 350 meteorů za hodinu. Je možné, že se během výše uvedené doby vyskytlo maxim několik.

Mezinárodní meteorářská organizace (IMO) uvádí, že podle prvních získaných dat vychází maximum na 332 meteorů za hodinu. Mělo poměrně rychlý vzestup a pomalejší pokles. Výsledky byly získány zpracováním 5 599 Drakonid, které napozorovalo 116 astronomů z 27 států. Poloha radiantu, získaná z 28 "vícestaničních" meteorů potvrdila, že tyto frekvence opravdu způsobil oblak, vzniklý v roce 1900 při průchodu mateřské komety 21P/Giacobini-Zinner kolem Slunce. Díky němu bylo možné pozorovat i mimořádné meteorické deště v letech 1933 a 1946, ale od té doby se již značně rozptýlil. Výpočty ukazují, že hustota oblaku byla v roce 2011 asi 3 300 částic na jednu miliardu krychlových kilometrů. Pro představu - jedná se o oblast meziplanetárního prostoru ve tvaru krychle o stranách 1 000 kilometrů. Jak je vidět, i tak nízká hustota stačí, abychom mohli na obloze spatřit velmi pěkný a neobvyklý úkaz.

Použité zdroje:

Převzato: Hvězdárna a planetárium Plzeň, novinky na Facebooku




O autorovi

Václav Kalaš

Narodil se v Plzni a o astronomii se začal zajímat už od dětství. Asi prvním impulzem byl článek "Objevování sluneční soustavy", který vyšel jako příloha časopisu Mladý svět. Když o něco později zjistil, že Hvězdárna a planetárium Plzeň pořádá astronomický kroužek, přihlásil se do něj. Této organizaci zůstal věrný až do jejího sloučení s Hvězdárnou v Rokycanech. Nejprve jako zaměstnanec, nyní jako externí spolupracovník. Nejprve se věnoval jen astronomii, po havárii raketoplánu Columbia začal pomalu pronikat i do tajů kosmonautiky. Pozoruje meteory, píše články hlavně o nich, ale nevyhýbá se ani jiným tématům. V kosmonautice se zaměřuje zejména na raketoplány. Kontakt: Vaclav.Kalas@seznam.cz.



38. vesmírný týden 2017

38. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 18. 9. do 24. 9. 2017. Měsíc bude v novu. Jupiter se ztrácí v záři Slunce. Saturn je večer nad jihozápadem. Pozorovat můžeme i Neptun a Uran. Ráno je vidět Venuše, Merkur a Mars. Přidá se k nim také srpek Měsíce. Aktivita Slunce se snížila. Začíná astronomický podzim. Cassini shořela v atmosféře Saturnu. ISS má opět šestičlennou posádku. Po hurikánu Irma se obnoví i lety amerických raket. Kolem Země proletí sonda OSIRIS-REx.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Zatmění nad hradem Helfštýn

Kdopak dnes již spočítá, kolik zatmění Měsíce spatřili obyvatelé starobylého hradu Helfštýn. Mohli bychom jistě zadat souřadnice hradu do nějakého chytrého počítačového programu, který by žádaný počet zjistil. Docela jistě však nezjistíme, zda bylo kdysi dávno v příslušnou noc jasno,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Ostrov hviezd

Tmavá obloha, Bohom zabudnuté miesto, teplo letnej jadranskej noci, deviatka nočných šialencov, zvuk uzávierok fotoaparátov, šum mora, desivé príbehy o nemých deťoch, vzduchom letiace nedopalky cigariet, nešťastne rozliata plechovka piva... pre niekoho ďalšia noc v teple postele, pre iného výborná príležitosť pre vznik nadčasových spomienok. Zelený závoj tiahnuci sa ostrovom hviezd predstavuje rozbúrený airglow, alebo svetelné žiarenie atmosféry. Fotka pochádza z ostrova Lastovo, najvzdialenejšieho obývaného ostrova Chorvátska. Na hladine mora je možné vidieť zrkadlenie Mliečnej cesty, ktorá obsahuje bohatú štruktúru tmavých hmlovín. Carpe noctem!

Další informace »