Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Pozoruhodné atmosférické úkazy v červnu a výhled na červenec

Pozoruhodné atmosférické úkazy v červnu a výhled na červenec

Večerní duha z Boubína, 18. červen 2016.
Autor: Roman Szpuk

Jako vždy nejprve uvádíme přehled nejzajímavějších fotografií optických jevů v atmosféře za předchozí měsíc. Červen pozoruhodnými jevy vskutku nešetřil. Objevily se noční svítící oblaky, výrazné duhy, krepuskulární paprsky či halové jevy. A na co se těšit v průběhu července? Pokuste se spatřit noční duhu, noční svítící oblaky, nebo další nezvyklé halové jevy. Zkrátka, není toho málo.

Ohlédnutí za červnem

Z množství došlých pozorování bylo obtížné vybrat pouze několik fotografií, jen na stránky Optické úkazy v atmosféře tentokrát dorazilo dokonce něco přes 70 pozorování. Pouhý 18. červen by díky množství fotografií s přehledem postačil na sestavení měsíčního výběru. Ostatně, posuďte sami.

Noční svítící oblaky 18. června 2016

Noční svítící oblaky pozorované večer 18. června ze Švihova. Autor: Antonín Hušek
Noční svítící oblaky pozorované večer 18. června ze Švihova.
Autor: Antonín Hušek
Na letošní noční svítící oblaky bylo třeba čekat o něco déle než v předchozích letech, poprvé jsme se jich u nás dočkali až nad ránem 18. června. Přiložený snímek však pochází z večerního úkazu téhož dne, kdy byly stříbřité oblaky již výraznější. Na fotografii od Antonína Huška ze Švihova můžeme tuto mezosférickou oblačnost vidět jako modravé závoje na již potemnělém nebi, na kterém jsou rovněž patrné jasnější hvězdy. Za letošní červen byly tyto neobvyklé oblaky viditelné minimálně během čtyř nocí. Snímky letošních nočních svítících oblaků přináší též fotogalerie.

Duha 18. června 2016

Večerní duha z Boubína, 18. červen 2016. Autor: Roman Szpuk
Večerní duha z Boubína, 18. červen 2016.
Autor: Roman Szpuk
Pás srážek pozorovaný z vrcholu Boubína mohl meteorolog Roman Szpuk jen stěží přehlédnut. A to díky výrazné duze, která vznikla při svitu večerního, nízko ležícího Slunce na opačné straně oblohy. Pozornosti by neměly uniknout ani další červnové duhy: 27. června pozorovala Dagmar Müllerová v Praze unikátní rozdvojenou duhu (i s bleskem), o den později pak z vrcholu observatoře na Milešovce zachytil téměř kruhovou jitřní duhu pozorovatel Tibor Máté.

Anikrepuskulární paprsky 18. června 2016

Antikrepuskulární paprsky z Boubína 1á. června 2016. Autor: Roman Szpuk
Antikrepuskulární paprsky z Boubína 1á. června 2016.
Autor: Roman Szpuk
Další z úkazů zaznamenaných 18. června pochází opět od Romana Szpuka – a opět z vrcholu Boubína. Vějíř antikrepuskulárních paprsků vznikl na opačné straně oblohy než se nacházelo Slunce a směřoval tedy směrem k protislunečnímu bodu. Dráhy paprsků jsou zviditelněny rozptylem světla. Naopak krepuskulární paprsky vznikají na straně oblohy bližší Slunci a často jsou viditelné až krátce po jeho západu, kdy se sluneční paprsky prodírají i stovky kilometrů (!) skrze vzdálenou oblačnost (např. rozsáhlé bouřkové mraky). I tuto podívanou nabídla červnová obloha – nejlépe asi 23. června, kdy tyto paprsky zachytily kamery ČHMÚ.

Cirkumhorizontální oblouk 19. června 2016

Cirkumhorizontální oblouk nad jižním obzorem. Dobřejovice, 19. června 2016. Autor: Adéla Androvičová
Cirkumhorizontální oblouk nad jižním obzorem. Dobřejovice, 19. června 2016.
Autor: Adéla Androvičová
Jeden ze vzácnějších halových jevů se podařilo zachytit Adéle Androvičové. Spatření cirkumhotizontálního oblouku zůstává vyhrazeno poledním hodinám několikatýdenního období kolem letního slunovratu, kdy se sluneční kotouč dostává výše než 58°. Tento halový jev tedy můžeme spatřit pouze nad jižním obzorem. Jev vzniká v ledových krystalech řasovité oblačnosti a to tehdy, pokud jsou ledové destičky upořádány vodorovně. Paprsky dopadající na jejich boční stěnu se v nich lámou a vychází spodní podstavou rozložené v barvy spektra. Při nižších výškách Slunce jev nemůže nastat, protože uvnitř krystalu dojde k totálnímu odrazu paprsku.

Výhled na červenec

Duha

Díky nízko vystupujícím letním úplňkům, můžeme vzácně při dešti na opačné straně oblohy pozorovat noční duhu. Vzhledem k tomu, že poloměr hlavní duhy okolo protislunečního bodu je asi 42°, je povzbuzující, že během svitu Měsíce nad obzorem je podmínka promítnutí duhového oblouku nad obzor vždy splněna. Občas se lze dočíst, že barvy měsíční duhy jsou mdlé. Ano, je sice slabší a naše oko neuvidí barvy tak syté, ovšem fotografie může ukázat, že vzhled měsíční duhy se neliší od duhy vzniklé ve světle slunečním. Budete-li třeba někde v létě stanovat, oplatí se krátce po nočním dešti ještě prozkoumat oblohu. Úplněk nastává 20. července.

Halové jevy

Malé a opsané halo. Obě hala se dotýkají v horní a dolní části, opsané halo vzniklé spojením horního a dotykového oblouku se od kruhového malého hala po stranách odděluje. Pozorováno v Třeboni 2. července 2010. Autor: Tomáš Tržický
Malé a opsané halo. Obě hala se dotýkají v horní a dolní části, opsané halo vzniklé spojením horního a dotykového oblouku se od kruhového malého hala po stranách odděluje. Pozorováno v Třeboni 2. července 2010.
Autor: Tomáš Tržický
S ohledm ke vzniku těchto jevů by se mohlo zdát takřka nemožné očekávat v létě výskyt ledových krystalů. Možná jste i v těch největších letních parnech cestovali letadlem a jistě vám neuniklo, že ve vysokých letových hladinách se i v této roční době pohybují teploty mnoho desítek stupňů Celsia pod bodem mrazu. Nevěříte? O aktuální teplotě v horní části troposféry se lze přesvědčit na výstupu ze sondážního měření ČHMÚ. Tak schválně, kolik naměřili třeba právě dnes?
I v takových výškách se mohou nacházet řasovité oblaky složené z drobných ledových krystalků, které jsou živnou půdou pro vznik halových jevů. A pokud poletíte třeba do Řecka, pak vězte, že termín „halo“ pochází právě ze staré řečtiny. Za půl roku se však budeme za mrazivých teplot setkávat s halovými jevy i přízemní vrstvě ovzduší. Možná nás nyní tato představa alespoň příjemně ochladí. Při vysoké poloze Slunce nad obzorem máme v červenci stále ještě šanci spatřit cirkumhorizontální oblouk. Občas lze také v řasovité oblačnosti pozorovat současně malé a opsané halo, které se právě se zvětšující výškou Slunce k malému halu přimyká.

Noční svítící oblaky

Jemná struktura nočních svítících oblaků při úkazu z 10. července 2015 v Brandýsku. Autor: Jan Drahokoupil
Jemná struktura nočních svítících oblaků při úkazu z 10. července 2015 v Brandýsku.
Autor: Jan Drahokoupil
Červenec patří nočním svítícím oblakům. Zatímco v červnu jejich četnost postupně roste, nejčetnější výskyt není při letním slunovratu, ale asi 10 dní po něm. Přelom června a července je pak tedy ideální dobou k pokusu se tyto zvláštní oblaky spatřit. A letošní sezóna je co do počtu úkazů již nyní bohatší, než loňská. Zatímco červnová obloha nabídla noční svítící oblaky ve 4 nocích, jen za prvních 10 dnů července se objevily 6 krát. Jejich aktivita bude nyní pomalu ustávat až do konce července, jak ukazuje přehled jejich pozorování z ČR, avšak severně od nás je lze pozorovat až do srpna. Pokusíte-li se je vyhlížet, větší šanci k jejich pozorování nabízí druhá polovina noci. Podle uvedeného přehledu pozorování plyne, že z úkazů zaznamenaných v ČR od roku 2004 do roku 2015 jich bylo pozorovatelných 60 % právě na ranní soumrakové obloze. Tím rozumíme období, kdy je sluneční kotouč asi 6-16 stupňů pod obzorem, tedy převážně dobu nautického soumraku a části astronomického soumraku - viz tabulku níže.

Soumrak a poloha Slunce

Zhruba do poloviny července u nás Slunce klesá příliš nízko pod obzor, nenastává tedy astronomická noc (Slunce neklesá pod 18 ° pod obzor).

Západ, východ Slunce, soumrak Vztah k poloze Slunce Poznámka
západ, východ Slunce horní okraj slunečního kotouče se započtením astronomické refrakce
občanský soumrak střed kotouče do 6 ° pod obzorem bez započtení refrakce
nautický soumrak střed kotouče od 6 ° do 12 ° pod obzorem bez započtení refrakce
astronomický soumrak střed kotouče od 12 ° do 18 ° pod obzorem bez započtení refrakce

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Optické úkazy v atmosféře - čtenářská galerie
[2] Čtenářská galerie astro.cz
[3] Pozoruhodné atmosférické úkazy v květnu a výhled na červen
[4] Noční svítící oblaka 2016



O autorovi

Tomáš Tržický

Tomáš Tržický

Český popularizátor astronomie a úkazů v zemské atmosféře. Narozen v roce 1973, nyní člen Pražské pobočky České astronomické společnosti, dlouholetý spolupracovník (demonstrátor) Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně. Na astro.cz spravuje sekci Optické úkazy v atmosféře.

Štítky: Noční svítící oblaka, Atmosférické jevy


39. vesmírný týden 2016

39. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 26. 9. do 2. 10. 2016. Měsíc bude v novu. Venuše, Mars a Saturn najdeme večer stále jen nízko nad obzorem. Neptun a Uran můžeme pozorovat celou noc. Na ranní obloze můžeme před svítáním pozorovat kužel zvířetníkového světla do něhož před východem Slunce stoupá planeta Merkur a bude zde také srpek Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Pradědovy Perseidy 2016

Píše se rok 258, 10. srpen. Na rošt nad horké uhlí je položen správce chrámové pokladny před několika dny popraveného papeže Sixta II a je opékán zaživa. Po chvíli volá: „Z jedné strany jsem již opečený, pokud mě chcete mít dobře udělaného, je čas mě otočit na druhou stranu.“ Toto utrpení podstoupil

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mesic

Mesic

Další informace »