Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Pozoruhodné atmosférické úkazy v květnu a výhled na červen

Pozoruhodné atmosférické úkazy v květnu a výhled na červen

Cirkumhorizontální oblouk nad jižním obzorem ve Vimperku 6. června 2014.
Autor: Roman Szpuk

Jak je zvykem, rozdělíme naší pozornost rovným dílem mezi úkazy zaznamenané v uplynulém měsíci a na očekávané jevy, které mohou ozvláštnit naši denní i noční červnovou oblohu. Květen přinesl polární záři, zajímavé halové jevy či krepuskulární paprsky. Červen se svými krátkými nocemi pak může překvapit nejen nočními svítícími oblaky. 

Ohlédnutí za květnem

Květnové ohlédnutí zahájíme polární září, kterou fotograficky zachytil v noci z 8. na 9. května Zbyněk Černoch ve Větřkovících. I když tato polární záře nebyla výrazná, přesto ji pozorovali i u našich jižních sousedů – v Rakousku.

Duha 9. května 2016

Hlavní a vedlejší duha 9. 5. 2016  v Nýdku. Autor: Martin Popek
Hlavní a vedlejší duha 9. 5. 2016 v Nýdku.
Autor: Martin Popek
Pomocí širokoúhlého objektivu zachytil výraznou primární a sekundární duhu ostřílený  fotograf atmosférických jevů Martin Popek z Nýdku. Na snímku je dobře patrný sled spektrálních barev u obou duhových oblouků. Zatímco u jasnější hlavní (primární) duhy je na vnější straně barva červená, u vedlejší (sekundární) duhy je pořadí barev převrácené. 
 

Krepuskulární paprsky 15. května 2016

Krepuskulární paprsky v Zábřehu na Moravě 15. 5. 2016. Autor: Jiří Šíp
Krepuskulární paprsky v Zábřehu na Moravě 15. 5. 2016.
Autor: Jiří Šíp
Vějíř rozptylem zviditelněných drah slunečních paprsků zachytil na své fotografii Jiří Šíp. Snímek pořídil v Zábřehu na Moravě 15. května. I tyto rovnoběžné světlené pruhy lze označovat pojmem krepuskulární paprsky. Nejvíce si však toto označení zasluhují paprsky pozorovatelné až po západu Slunce, kdy vybíhají zpoza obzoru – to tehdy, prodírají-li se mezi hradbami mohutné vzdálené oblačnosti. Tak napovídá i latinský základ slova crepusculum - soumrak.

Halové jevy 22. května

Halové jevy 22. 5. 2016 v Nýdku. Autor: Martin Popek
Halové jevy 22. 5. 2016 v Nýdku.
Autor: Martin Popek
Druhý zářez do pomyslné květnové pažby si připisuje Martin Popek. Tentokrát za snímek halových jevů z 22. května pořízený v Nýdku. Záběr zřetelně zachycuje hned několik jevů současně, které vznikly díky lomu či odrazu slunečních paprsků na horizontálně uspořádaných ledových hranolcích v řasovité oblačnosti. Zatímco nejbarevněji se projevuje nad Sluncem horní dotykový oblouk malého hala, výrazné jsou též části bělavého parhelického kruhu, který obepíná oblohu dokola ve stejné výšce jako Slunce. Nejvzácnějším a současně také nejslabším jevem jsou tzv. Wegenerovy oblouky. Ty nalezneme v horní třetině snímku uvnitř parhelického kruhu jako mírně zakřivené světlé fragmenty.
 

Modré ani zelené slunce či měsíc avizované v minulém díle se sice v květnu neukázali, ale stopy aerosolů z kanadských lesních požárů byly v květnu přeci jen nad střední Evropou detekovány.

Výhled na červen

Noční svítící oblaky

Noční svítící oblaky 13. 6. 2006 nad ránem na Churáňově. Autor: Roman Szpuk
Noční svítící oblaky 13. 6. 2006 nad ránem na Churáňově.
Autor: Roman Szpuk
V červnovém výhledu nelze vynechat noční svítící oblaky. Jejich sezóna u nás začíná právě v průběhu června a potrvá do konce července. Tyto oblaky s řasovitou strukturou lze vyhlížet nízko nad severozápadním až severovýchodním obzorem orientačně po 22:30 resp. po 2:30 hod. letního času, tedy právě v době, kdy Slunce ozařuje už jen svrchní vrstvy atmosféry. Noční svítící oblaky totiž představují nejvýše položenou oblačnost v zemské atmosféře (kolem 83 km nad povrchem), která se v tomto období vytváří nad polárními severními oblastmi v horní části mezosféry. V roce 2015 byly tyto oblaky od nás pozorovatelné v průběhu minimálně 8 nocí. V jejich spatření mohou být nápomocny webové kamery. O nočních svítících oblacích a podmínkách pro jejich pozorování se můžete blíže dočíst např. v tomto nebo tomto článku.

Halové jevy

Cirkumhorizontální oblouk ve Vimperku 6. června 2014 Autor: Roman Szpuk
Cirkumhorizontální oblouk ve Vimperku 6. června 2014
Autor: Roman Szpuk
Z halových jevů upozorníme na tzv. cirkumhorizontální oblouk, který lze občas pozorovat jen pár týdnů kolem letního slunovratu nízko nad jižním obzorem při výšce Slunce alespoň 58°. Tento oblouk vzniká lomem světla v řasovité oblačnosti složené z ledových krystalů ve tvaru destiček, do nichž paprsky vcházejí boční stěnou a vystupují spodní podstavou. Barevný oblouk se sytými spektrálními barvami se táhne rovnoběžně s obzorem ve výšce několika stupňů. Jeho učebnicovou podobu zachytil Roman Szpuk před dvěma lety ve Vimperku.

Rozptyl světla a soumrak

Hvězdné nebe 22. června 2015 nad Sečskou přehradou. Všimněte si, že obloha není úplně tmavá, spíše do modra. A snímek byl přitom získán jen necelou hodinu před místní půlnocí. Autor: Petr Horálek
Hvězdné nebe 22. června 2015 nad Sečskou přehradou. Všimněte si, že obloha není úplně tmavá, spíše do modra. A snímek byl přitom získán jen necelou hodinu před místní půlnocí.
Autor: Petr Horálek
Jak připomíná autor posledního snímku Petr Horálek, červen je (nejen) v Česku velice zajímavý měsíc. Zatímco nadšenci už vyhlížejí výše zmíněné noční svítící oblaky, noční obloha vlastně nikdy není tmavá. Díky tomu, že ležíme na 50° severní šířky, období kolem letního slunovratu nabízí velmi krátké noci, které navíc podle definice nejsou astronomické. Slunce neklesne přibližně mezi 31. květnem a 11. červencem více než 18° pod obzor, takže vlastně stále pozorujeme soumrak, byť velmi pokročilý. Nejvíce si toho lze pochopitelně všimnout okolo slunovratu samotného. Letos nastává slunovrat 20. června, ale ve stejný den bude i úplněk. A všichni víme, jak silně dokáže úplňkový Měsíc osvítit krajinu. Takže pokud si chcete užít ne-astronomické noci s Mléčnou dráhou na tmavě modré obloze, musíte vyhlížet v následujících dnech anebo na až počátku července. Pochopitelně daleko od měst a ideálně vysoko v horách - například v Krkonoších. Na Sněžce (a nejen tam) můžete za opravdu čisté dohlednosti spatřit i plovoucí soumrak - světlo soumraku nízko nad obzorem pomalu se od stmívání do svítání přesouvající od severozápadu k severovýchodu. Kdybyste byli ještě blíže k severnímu pólu (například ve Skandinávii), bylo by světlo v noci ještě výraznější či už přecházelo v bílou noc. Od 67° severní šířky k pólu pak Slunce okolo slunovratu nezapadá vůbec. Přiložený snímek vznikl 22. června 2015 nad Sečskou přehradou necelou hodinu před místní půlnoci.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Optické úkazy v atmosféře - čtenářská galerie
[2] Čtenářská galerie astro.cz
[3] Pozoruhodné atmosférické úkazy v dubnu a výhled na květen



O autorovi

Tomáš Tržický

Tomáš Tržický

Český popularizátor astronomie a úkazů v zemské atmosféře. Narozen v roce 1973, nyní člen Pražské pobočky České astronomické společnosti, dlouholetý spolupracovník (demonstrátor) Štefánikovy hvězdárny v Praze na Petříně. Na astro.cz spravuje sekci Optické úkazy v atmosféře.

Štítky: Atmosférické jevy


48. vesmírný týden 2016

48. vesmírný týden 2016

Přehled událostí na obloze od 28. 11. do 4. 12. 2016. Měsíc bude v novu, večer projde kolem Venuše, která je krásně vidět jako jasná hvězda na jihozápadě. Večer je vidět také Mars, ráno Jupiter. Na Slunci se objevila skvrnka. Čeká nás start nákladní lodi Progress k ISS.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

VdB149, VdB150, LDN1235 - prach v souhvězdí Cephea

Souhvězdí Cephea je cirkumpolárním souhvězdím naší severní oblohy. Podobně jako například Velká medvědice, jejíž část označujeme lidovým jménem Velký vůz. Ale přeci … Velký vůz pozná téměř každý, o Cepheovi mnoho z „neastronomů“ možná ani neví. A astronom? Ten nás většinou odbude větou typu:

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc s Venuší

Další informace »