Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Rok bez zatmění? Jen ticho před bouří...

Rok bez zatmění? Jen ticho před bouří...

Měsíční zatmění 1996 - 2008. Autor: Tunç Tezel
Měsíční zatmění 1996 - 2008.
Autor: Tunç Tezel
Pokud otevřete hvězdářskou ročenku nebo se prostě pokusíte na internetu prohledat servery týkající se slunečních a měsíčních zatmění, poměrně rychle narazíte na trošku smutný fakt. Letošní rok je pro Českou republiku zcela "očesaný" o jakékoliv zatmění, ať už Měsíce či Slunce. Na celé Zeměkouli se mohou radovat jen obyvatelé USA, jižní Ameriky, Pacifiku, Austrálie či Nového Zélandu. V těchto končinách, nám na hony vzdálených, budou lidé pozorovat dvě nevýrazná zatmění Slunce (prstencové 29. dubna v Antarktidě, částečné v Austrálii a Indonésii; částečné 23. října v USA a Kanadě). No a rovněž dvě krásná úplná zatmění Měsíce (15. dubna a 8. října). S trochou trpělivosti ovšem netřeba příliš zoufat. Rok příští nám to bohatě vynahradí...

Ano, je to tak, rok 2014 je obecně jedním z nejchudších na jakékoliv mimořádné úkazy na nočním či denním nebi. Slunce bouří, avšak nedostatečně, takže silné polární záře jsou stále v nedohlednu (snad se mýlím). Většina hlavních meteorických rojů je při svém maximu rušena svitem Měsíce, žádné opravdu jasné komety zatím v dohledu rovněž nejsou. Takže nám „zbývá“ několik krásných planetárních konjunkcí s měsíčním srpkem, zejména srpen nabídne dvojici Saturn-Mars. A jeden ojedinělý zákryt Saturnu 25. října ještě za soumraku nízko nad obzorem. Že je to pesimistický výhled? To zjista ne, noční obloha je krásná vždycky. Ale ta zatmění, jemná i voňavá koření každého roku, letos prostě chybí.

Ovšem jak nadpis pěkně uvádí, hlavu sklápět rozhodně nemá smysl. Už za rok začnou horečné přípravy před vskutku mimořádným zatměňovým úkazem. A druhý nesmírně očekávaný čeká Čechy na svatého Václava roku 2015. A pokud dychtivost po vzácných jevech neutuchá, 9. května 2016 přejde přes Slunce nad naším obzorem planeta Merkur. Ale to už předbíhám, na to je ještě čas, držme se zatím příštího roku. Takže jaká bouře se tedy pomalinku blíží?

Částečné zatmění Slunce 20. března 2015, v Severním moři úplné

Průběh částečného zatmění Slunce 20. března 2015 v Praze. Zdroj: EAI
Průběh částečného zatmění Slunce 20. března 2015 v Praze. Zdroj: EAI
Páteční zatmění bude největší v České republice viditelné mezi lety 2011 a 2026 a také až do června roku 2021 poslední zatmění Slunce, které z našeho území spatříme. Při maximální fázi bude Měsíc krátce před 11. hodinou dopolední středoevropského času zakrývat shora okolo 73 procent slunečního disku. Jev spatříme v celém průběhu a maximální fáze zatmění proběhne poměrně vysoko, přes 35° nad obzorem. Přímo při zatmění bude také příležitost vyhledat si na denní obloze planetu Venuši.

Úplné zatmění Slunce 20. března 2015 na Faerských ostrovech. Zdroj: Stellarium.
Úplné zatmění Slunce 20. března 2015 na Faerských ostrovech. Zdroj: Stellarium.
Zatmění bude v Evropě pozorovatelné i jako úplné. Pás, z něhož mimořádný úkaz lidé spatří, povede přes Severní moře. Nejdelší zatmění nastane na moři asi 400 km východo-jihovýchodně od pobřeží Islandu a potrvá 2 minuty 47 sekund. Z pevniny se bude dát úkaz pozorovat na Faerských ostrovech a Špicberkách. Faerské ostrovy (Dánsko) leží na jižním okraji pásu totality a zatmění zde nastane v dopoledních hodinách necelých 20° nad jihovýchodním obzorem s délkou kolem 2 minut a 15 sekund. V okolí potemnělého Slunce budou téměř v rovině s horizontem planety Venuše, Mars a Merkur.

Úplné zatmění Slunce 20. března 2015 na Špicberkách. Zdroj: Stellarium.
Úplné zatmění Slunce 20. března 2015 na Špicberkách. Zdroj: Stellarium.
O něco delší zatmění (až 2 minuty 30 sekund), ovšem o polovinu níže nad obzorem, nabízí norské Špicberky. Odtud se úkaz odehraje kolem 10° nad obzorem v období pozdního dopoledne. V době úkazu bude Merkur u jižního obzoru a výrazná bude především Venuše. Úkaz nastává v období jarní rovnodennosti, takže ve všech lokacích v Severním moři Slunce příliš vysoko nad obzor nevystoupá. Z hlediska klimatických podmínek bude šance spatření úkazu velmi nejistá, sledujte aktualizované stránky s klimatologickými předpověďmi pro nejbližší zatmění Slunce pod správou Jaye Andersona.

Další informace o průběhu úkazu u nás i ve světě najdete na speciální stránce Astro.cz: www.astro.cz/rady/ukazy/zatmeni/slunce/2015.

Úplné zatmění Měsíce 28. září 2015

Simulační snímek oblohy během zatmění. Zdroj: EAI.
Simulační snímek oblohy během zatmění. Zdroj: EAI.
Toto úplné měsíční zatmění má pro nás středoevropany hned několik výsad. Prvně půjde po 3 letech (od roku 2011) a na další 3 roky (do roku 2018) o jediné úplné zatmění Měsíce viditelné v České republice. Druhou výsadou je, že jde od roku 2008 až do roku 2029 o jediné, které bude viditelné v celém průběhu (Měsíc zapadá v době koncové polostínové fáze, která je však očima již nepozorovatelná). Třetí výhodu přináší kalendář českých svátků – zatmění se odehraje na svátek sv. Václava, kdy mají Češi volno (naposledy takové „sváteční“ zatmění nastalo 28. října 2004). Protože tento den připadá na pondělí, půjde i o pěkné zpestření prodlouženého víkendu.

Na počátku částečné fáze zatmění najdeme úplňkový Měsíc 32° nad jihozápadním obzorem v souhvězdí Ryb. V průběhu fáze úplného zatmění, která začne přibližně o hodinu později, bude náš přirozený souputník již pomalu klesat pod úroveň 25° nad obzorem. Nad jihem a jihovýchodem v té době najdeme výrazná souhvězdí zimní oblohy (Orion, Býk, Blíženci) a pohled na východ ozdobí velmi pěkné (v době úkazu nad obzor vycházející) seskupení planet Venuše, Marsu a Jupiteru spolu s hvězdou Regulus v souhvězdí Lva. Úplné zatmění potrvá 1 hodinu 13 minut a při jeho maximu bude Měsíc 0.07° jižně od středu zemského stínu. Navíc jím projde jižně, tedy ta část měsíčního povrchu pokrytá větším množstvím tmavých „moří“ bude v tmavší části stínu – bude tedy možné očima vnímat mnohem výrazněji dynamický přechod jasu zemského stínu od středu k okraji. Úplné zatmění končí při výšce Měsíce kolem 15° nad obzorem.

Další informace o průběhu úkazu u nás i ve světě najdete na speciální stránce Astro.cz: www.astro.cz/rady/ukazy/zatmeni/mesic/20150928.

Obloha kolem Měsíce v době zatmění
(najetím myší na obrázek se zobrazí popisky)

Obrázek s popisem title=

Při najetí myší na obrázek výše se vám zobrazí popis souhvězdí a objektů nacházejících se na obloze během znázorněné fáze úplného zatmění. Vyobrazená obloha odpovídá tomu, co byste viděli nad obzorem ve střední Evropě, tj. na souřadnicích 50° severní šířky a 15° západní délky, a to za ideálních podmínek (bezoblačná obloha, minimální světelné znečištění). Během zatmění jas Měsíce poklesne natolik, že na obloze vyniknou i slabší hvězdy, Mléčná dráha a objekty vzdáleného nebe. Obrázek pozadí (oblohy) byl vytvořen programem Stellarium.

Barevné oblohové mapky v plném rozlišení (1024x768 px; 72 dpi) si můžete stáhnout ZDE.


No tak to vidíte. Jste-li hladoví po efektním, barvitém, velebném i dramatickém úkazu, jakým může být zatmění Slunce a Měsíce, není to možná nejveselejší zpráva, ale pořád dobrá. Chce to prostě počkat. A vyplatí se to. Příští rok bude, co do štědrosti přírody na zatmění nad naším uzemím, opravdu mimořádný. Další takovou situaci zažijeme až v roce 2022 (částečné zatmění Slunce a částečná fáze úplného zatmění Měsíce) no a mnohem bohatší bude rok 2025 (dvě zatmění Měsíce, jedno z nich úplné v celém průběhu nad českým obzorem; jedno částečné zatmění Slunce).

Pokud ovšem máváte rukou se slovy „to je za dlouho“, připomeňte si alespoň již skoro 15 let slavnou událost, kdy jsme se začouzenými sklíčky napjatě sledovali poslední úplné zatmění Slunce ve střední Evropě. Ano, datum 11. srpna 1999 asi málokomu vyprchal z paměti. A dlouho podobnou situaci znovu nezažijeme (až naši potomci dopoledne 3. září 2081). Zatmění v příštím roce nebude zdaleka tak výrazné, ačkoliv za ten pohled bezpochyby bude stát. A čekání na něj si můžete zkrátit následujícím videem, které připomíná právě ono slavné „evropské šílenství“ z roku 1999. V jisté míře unikátní video autenticky zachycuje průběh úkazu ve Francii. I přes roztomilé štěbetání tamních pozorovatelů svým rodným jazykem video v čase (okolo 23. minuty), kdy se blíží kýžené úplné zatmění, doslova nahání husí kůži. Krásnou podívanou a pěkné navnadění na rok příští…

Video: Záznam zatmění Slunce v roce 1999 ve Francii


Zdroje a doporučujeme:




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



17. vesmírný týden 2024

17. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 4. do 28. 4. 2024. Měsíc bude v úplňku, meteorů z roje Lyrid proto mnoho neuvidíme. Slunce je pokryto hezkými malými skvrnami, které byly v nejaktivnější oblasti viditelné i okem přes patřičný filtr. Kometa 12P/Pons-Brooks už pozorovatelná není a jakmile to svit Měsíce umožní, nabídne obloha jen několik slabších komet. SpaceX letos uskutečnila už 40. start Falconu 9 a při příštím startu očekáváme už 300. přistání prvního stupně této rakety. Komunikace s helikoptérou Ingenuity již nebude možná, Perseverance jede pryč za dalšími výzkumem povrchu Marsu. Před 250 lety se narodil anglický astronom Francis Baily.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězda Betelgeuse v souhvězdí Orionu

Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »