Úvodní strana  >  Na obloze  >  Měsíc  >  Zatmění Měsíce  >  Zatmění Měsíce v letech 2011-2020  >  Úplné zatmění Měsíce 27./28. července 2018

Úplné zatmění Měsíce 27./28. července 2018

Simulační snímek maximální fáze zatmění 27./28. července 2018. Autor: Petr Horálek/EAI.
Simulační snímek maximální fáze zatmění 27./28. července 2018.
Autor: Petr Horálek/EAI.
Tohoto nepochybně nejočekávanějšího měsíčního zatmění celého desetiletí budeme svědky z pátka na sobotu (přičemž podstatná část úkazu připadá na pátek pozdě večer). Půjde totiž o první úplné zatmění viditelné v České republice po dlouhých 3 letech, nicméně jeho hlavní výsadou bude průchod Měsíce geometrickým středem zemského stínu. Díky tomu bude Měsíc při maximální fázi úkazu, která proběhne v ČR již relativně vysoko nad obzorem, velmi tmavý (na Měsíc se bude promítat nahnědlá "centrální skvrna" zemského stínu, kam dopadá nejméně slunečního záření lomeného zemskou atmosférou). S tím souvisí i fyzicky největší možná délka fáze úplného zatmění - Měsíc bude ponořen celý v zemském stínu 1 hodinu 43 minut. Poslední takové "středové" zatmění jsme mohli spatřit v červnu roku 2011, další se odehraje až v červnu roku 2029 (to bude geometricky ještě "středovější" - takřka dokonale, nicméně Měsíc v ČR zapadne za obzor ještě před maximem úkazu).

Video: Nenechte si ujít nejdelší zatmění Měsíce!

Hned po soumraku se objeví již potmavlý úplněk nízko nad jihovýchodním obzorem (v Praze vychází ve 20 hodin 47 minut SELČ, v jiných místech ČR se údaj liší v minutách). V té době již bude ponořen levým dolním okrajem asi 35 procenty svého průměru v zemském stínu. Úplné zatmění začíná jen o tři čtvrtě hodiny později, kdy Měsíc najdeme asi 5.5° nad obzorem. Na obzoru pod Měsícem zrovna vychází Mars (viz níže). Tehdy bude ještě obloha světlá pokročilým soumrakem, nicméně začíná hodinu a tři čtvrtě hodiny dlouhá totalita, při které postupně nastává noc. Středem zemského stínu Měsíc prochází při výšce 11,3° nad obzorem, totalita končí až 16° nad obzorem. Další hodinu pak Měsíc vystupuje ze zemského stínu (v letním čase částečná fáze končí až po půlnoci). Ještě asi 10 minut je možné sledovat slábnoucí ztmavnutí západního okraje Měsíce v zemském polostínu.

Průběh zatmění Měsíce 27./28. července 2018. Autor: Larry Koehn.
Průběh zatmění Měsíce 27./28. července 2018.
Autor: Larry Koehn.

Během zatmění nastane tzv. mikroúplněk, tedy nejmenší úplněk v roce. Měsíc se na své eliptické dráze octne nejdále od Země 27. července v 7:45 SELČ ve vzdálenosti 406 222 kilometrů. Úplněk pak nastává během maximální fáze zatmění, tedy ve 22:22 SELČ (jen o 14 hodin a 37 minut později). Měsíc tak bude přibližně o 14 procent úhlově menší než při tzv. superúplňku, který nastal letos 2. ledna. Běžný pozorovatel ale rozdíl očima nepozná – lze jej určit až fotografickým porovnáním. Naopak při východu Měsíce se bude zdát, že je úplněk opravdu velký, což je dáno optickým klamem.

Superúplněk a mikroúplěk (během zatmění) 2018. Autor: Petr Horálek.
Superúplněk a mikroúplěk (během zatmění) 2018.
Autor: Petr Horálek.

Jako třešnička na dortu, činící z tohoto úkazu ještě mimořádnější zážitek, připadá právě na datum úkazu i velká opozice Marsu se Sluncem. Při ní bude Mars dosahovat maximální hvězdné velikosti -2,78 mag. Jen o 4 dny později, 31. července, pak bude rudá planeta od roku 2003 nejblíže k Zemi. Dělit ji od Země bude 0,38496 AU (Astronomické jednotky), tedy 57,59 milionů km. Úhlový průměr Marsu bude činit 24,31", což umožní tuto planetu pozorovat i v malých dalekohledech jako zřetelný kotouček (a ve větších přístrojích na ní budeme moci pozorovat tzv. albedové útvary). Právě při zatmění Měsíce budou obě tělesa na opačné straně oblohy než Slunce, a tudíž velmi blízko sebe. V době úkazu najdeme mimořádně jasný Mars (s výraznou naoranžovělou barvou) jen necelých 6° jižně od zrudlého Měsíce! Poprvé si tak veřejnost bude moci na vlastní oči ověřit nesmyslnost každoroční kachny o "Marsu o velikosti Měsíce", neboť i při tak velkém přiblížení bude rudá planeta stále přibližně 75x úhlově menší jak Měsíc v úplňku.

Na obloze mimo Mars a Měsíc najdeme také planetu Saturn nízko nad jižním obzorem ve Střelci, jasný Jupiter ve Vahách a na jihozápadním obzoru v první polovině úkazu i velmi jasnou Venuši. Mezi Saturnem a Jupiterem bude zářit rudá hvězda Antares v souhvězdí Štíra a za plného zatmění nebude problém mimo města spatřit Mléčnou dráhu táhnoucí se vysoko nad obzorem od jihu k severovýchodu.

 

Video: Průběh zatmění 27./28. července 2018
(Autor: Larry Koehn, shadowandsubstance.com)

 

Obloha kolem Měsíce v době zatmění
(najetím myší na obrázek se zobrazí popisky)

Obrázek s popisem

Při najetí myší na obrázek výše se vám zobrazí popis souhvězdí a objektů nacházejících se na obloze během znázorněné fáze úplného zatmění. Vyobrazená obloha odpovídá tomu, co byste viděli nad obzorem ve střední Evropě, tj. na souřadnicích 50° severní šířky a 15° západní délky, a to za ideálních podmínek (bezoblačná obloha, minimální světelné znečištění). Během zatmění jas Měsíce poklesne natolik, že na obloze vyniknou i slabší hvězdy, Mléčná dráha a objekty vzdáleného nebe. Obrázek pozadí (oblohy) byl vytvořen programem Stellarium.

Barevné oblohové mapky v plném rozlišení (1024x768 px; 72 dpi) si můžete stáhnout ZDE.

 

Průběh zatmění v České republice

Východ Měsíce (Praha) 20 hod 47 min SELČ
Začátek částečného zatmění 20 hod 24 min 27 s SELČ
Začátek úplného zatmění 21 hod 30 min 15 s SELČ
Maximální fáze zatmění 22 hod 21 min 43 s SELČ
Konec úplného zatmění 23 hod 13 min 12 s SELČ
Konec částečného zatmění 00 hod 19 min 00 s SELČ
Konec polostínové fáze * 01 hod 28 min 37 s SELČ
* Tato fáze není očima pozorovatelná.

 

Průběh zatmění a jeho viditelnost ve světě

V horní polovině obrázku je znázorněn průběh zatmění (jednotlivé fáze průchodu zemským stínem). Časy uvedené na obrázku jsou v UT, neboli ve světovém univerzálním čase. K převodu na středoevropský čas (SEČ, zimní čas) je třeba přičíst +1 hodinu, na středoevropský letní čas (SELČ, letní čas) +2 hodiny. Kruh uprostřed (UMBRA) je plný zemský stín, šedá oblast okolo (PENUMBRA) polostín. Pokud je Měsíc blízko plného stínu nebo uvnitř, je úkaz viditelný očima. Polostínové zatmění lze zachytit snáze fotograficky.

Mapa v dolní polovině schématu ukazuje viditelnost zatmění ve světě. Z oblasti ve světlé zóně lze pozorovat zatmění v celém průběhu nad obzorem (je tam noc). Naopak v tmavé zóně je Měsíc během zatmění pod obzorem a na této zemské polokouli je den. Místa, odkud je pozorovatelná jen určitá část úkazu, jsou ohraničena liniemi procházejícími místy, na nichž daná fáze zatmění probíhá právě na obzoru při východu Měsíce večer za soumraku (v levé hranici oblasti viditelnosti) nebo při jeho západu ráno za rozbřesku (v pravé hranici). Zdroj: Eclipses Online.

 

Kam dál?

Předchozí zatmění Následující zatmění
« 7. srpna 2017 (částečné) 21. ledna 2019 (úplné) »

 

Související a Doporučené odkazy:



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění Měsíce 2018, Zatmění měsíce


12. vesmírný týden 2024

12. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 3. do 24. 3. 2024. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Na večerní obloze je výrazný Jupiter a nízko nad obzorem i Merkur. Aktivita Slunce zůstávala nízká, ale to se o víkendu změnilo s natočením velkých skvrn z odvrácené polokoule. Kometa 12P/Pons-Brooks je nyní rušena září Měsíce. SpaceX povedla další test superrakety s lodí Starship a dosáhla mnoha úspěšných milníků. Startuje další kosmická loď Sojuz k ISS. Voyager 1 má stále problém, ale už se tuší, co vysílá. Před 275 lety se narodil francouzský matematik, fyzik a astronom Pierre-Simon Laplace. 20. března ve 4:06 začíná astronomické jaro.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Porizeno fotoaparatem Canon EOS R8, obj. 400/5,6, exp. 360x1s, spojeno v DeepSkyStacker a upraveno v Adobe Lightroom

Další informace »