Úvodní strana  >  Na obloze  >  Měsíc  >  Zatmění Měsíce  >  Zatmění Měsíce v letech 2011-2020

Zatmění Měsíce v letech 2011-2020

Následující přehled měsíčních zatmění plní zároveň funkci rozcestníku. Pokud je patřičné Datum odkazem, při kliknutí na něj se dostanete na stránku s podrobnými informacemi o zvoleném zatmění vztaženými na území České republiky. Pokud kliknete na Typ, dostanete se na informace o zvoleném zatmění na webu Eclipse Online, kde si budete moci prohlédnout mapku viditelnosti úkazu. Jestliže je úplné zatmění zvýrazněno tučně, znamená to, že tato fáze je z území České republiky pozorovatelná nad obzorem (či alespoň její část). Délka zatmění udává dobu (v hodinách a minutách), za kterou je Měsíc v průběhu zatmění ponořen v plném zemském stínu celý nebo alespoň zčásti (Č). Pokud v průběhu úkazu nastává i úplné zatmění (Měsíc se ponoří do zemského stínu celý), je uvedena i jeho délka (Ú). Nastává-li úplné zatmění v České republice nad obzorem, je tento údaj uveden tučně, a sloupec Max. ČR udává čas maximální fáze úplného zatmění v České republice (údaj je uveden ve středoevropském čase).

Datum Typ Délka (h:mm) Viditelnost Max. ČR ***
15. června 2011 úplné Č 3:39; Ú 1:40 při východu Měsíce 21:13
10. prosince 2011 úplné ** Č 3:32; Ú 0:51 při východu Měsíce --
28. listopadu 2012 polostínové * -- při východu Měsíce --
25. dubna 2013 částečné Č 0:27 celý průběh, večer --
18. října 2013 polostínové * -- celý průběh --
28. září 2015 úplné Č 3:20; Ú 1:12 celý průběh, ráno 03:47
16. září 2016 polostínové * -- celý průběh, večer --
10. února 2017 polostínové * -- celý průběh --
7. srpna 2017 částečné Č 1:55 při východu Měsíce --
27. července 2018 úplné Č 3:55; Ú 1:43 téměř celý průběh, večer 21:22
21. ledna 2019 úplné Č 3:17; Ú 1:02 téměř celý průběh, ráno 06:12
16. července 2019 částečné Č 2:58 celý průběh, večer --
10. ledna 2020 polostínové * -- celý průběh, večer --
5. června 2020 polostínové * -- při východu Měsíce --
* polostínové zatmění není většinou pouhým okem
pozorovatelné
** z našeho území spatříme jen částečnou fázi, úplná
nastane pod obzorem
*** Čas maximální fáze úplného zatmění, pokud je tato fáze viditelná z České republiky. Čas je udáván v SEČ. V době platnosti letního času je třeba přičíst +1 hodinu.

 

Doporučujeme



O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.

Štítky: Zatmění měsíce, Měsíc


17. vesmírný týden 2017

17. vesmírný týden 2017

Přehled událostí na obloze od 24. 4. do 30. 4. 2017. Měsíc bude kolem novu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se zlepšuje i večerní viditelnost Jupiteru. Ráno je vidět Saturn a nízko na východě už také jasná Venuše. Stále můžeme doporučit několik komet, i když jedna se opravdu rozpadla. Z nabídky 100 pozorování přidáváme dvojhvězdu Alcor-Mizar a především zákryty Hyád a podvečerní zákryt hvězdy Aldebaran z Býka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mliecna draha nad Salasom Zbojska

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2017 obdržel snímek „Mliečná dráha nad Salašom Zbojská“, jehož autorem je Ondrej Králik. Na jednom z nejtmavších míst Slovenska se zastavil astronom. Astronom a také fotograf. Svůj stativ s fotoaparátem však nepostavil nikam daleko od světel

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/ 2015 V2 Johnson

10x3min; iso1600; Canon 400D; komora J.Drbohlav

Další informace »